Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 pro ranní ptáčata

Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 pro ranní ptáčata

Částečně zatmělý Měsíc 16. 7. 2019

V pondělí 16. května ráno se nám v případě bezoblačného výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na zapadající ukousnutý úplněk Měsíce. Částečné zatmění Měsíce začne ve 4:28 SELČ, ale uvidíme jej pouze necelou hodinu, neboť po páté hodině ráno Měsíc zapadá. Úkaz bude vidět očima z celého území ČR. Toto zatmění Měsíce bude probíhat velmi těsně nad obzorem, a tak pozorovací podmínky mohou být i velmi špatné, proto je dobré si vybrat místo ve vyšší nadmořské výšce. V případě dobrého počasí vás na pozorování zvou také vybrané hvězdárny a přichystán je i online přenos.

Průběh úkazu

Měsíční úplněk nejprve vstoupí ve 3:32:07 SELČ do zemského polostínu. V ten okamžik, i kdybychom již byli vzhůru, si okem ničeho nevšimneme. Teprve po čtvrt na pět se nám levá horní část Měsíce bude zdát poněkud „začouzená“.

Částečné zatmění začíná ve 4:27:53 SELČ. Měsíc právě vstoupí do úplného zemského stínu. Ten se okem bude jevit černý, ale na fotografii delším expozičním časem bychom zjistili, že jeho střed je červený a okraj šedomodrý až šedý. Je to dáno lomem světla Slunce v zemské atmosféře. Světlo se láme jak ve vyšších vrstvách s ozónem, což by mělo být zdrojem namodralého okraje stínu, tak v hustších, kterými již projde jen červené světlo a ostatní barvy jsou rozptýleny.

Úplné zatmění neuvidíme. Začíná v 5:29:13 SELČ, ale Měsíc zapadá dříve, např. v Praze v 5:12 SELČ.

Po páté hodině již také bude nad obzorem Slunce, takže Měsíc bude nad obzorem hůře viditelný.

Kdy naposled a kdy příště?

Předchozí zatmění Měsíce nastalo 5. června 2020 a bylo polostínové, příští zatmění Měsíce proběhne 28. října 2023 a bude částečné.

Nejbližší úplné zatmění Měsíce spatříme z České republiky až 7. září 2025.

Možnosti pozorování

Úkaz je za dobrého počasí dobře viditelný i pouhým okem. Stačí jasná obloha nad jihozápadním obzorem. Ještě lepší zážitek však poskytne alespoň malý dalekohled – například triedr. 

Vzhledem k okolnostem, že Měsíc brzy zapadá, je potřeba k pozorování vybrat místo s nerušeným výhledem k jihozápadnímu obzoru. Nejlépe na vysokém kopci.

Ranní šňůrka planet

I když toto zatmění Měsíce patří mezi ta hůře pozorovatelná, je tu ještě jeden důvod, proč se na ranní oblohu 16. května podívat. Zatímco Měsíc bude zapadat na jihozápadě, nad východním až jihovýchodním obzorem uvidímě všechny okem viditelné planety, kromě Merkuru. Nejníže na východě bude Venuše, ale bude se jevit nejjasnější. Vpravo od ní bude také poměrně dost jasný Jupiter. Dále směrem k jihu bude slabší Mars a nejblíže jihu stejně slabý Saturn.

Planety ráno 16. května 2022 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Planety ráno 16. května 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Pozvánky na hvězdárny nebo k online přenosu

Pozvánka hvězdárny Turnov
Pozvánka hvězdárny Turnov
V případě bezoblačného počasí je připravena s vámi zatmění pozorovat také Hvězdárna Žebrák, hvězdárna v Turnově a online přenos se pokusí zprostředkovat planetárium libereckého science centra iQLANDIA.

Hvězdárna Turnov

Na hvězdárně vás rádi uvidíme od 4:00 do 5:30, ale pouze za předpokladu, že bude vidět Měsíc nad jihozápadním obzorem.

Hvězdárna Žebrák

Na Hvězdárně Žebrák budeme pozorovat část viditelnou z našeho území, a to za předpokladu, že bude jasno. Zváni jste od 4:00 do 5:30.

Pozvánka hvězdárny Žebrák
Pozvánka hvězdárny Žebrák

Astronomický ústav AV ČR, hvězdárna Ondřejov

Od 4:00 do východu Slunce na Radarové louce hvězdárny. Zdarma.

Planetárium iQLANDIA

Odvysíláme zajímavé informace k zatměním Měsíce, včetně pokusů, které si můžete doma provést, a v případě jasného počasí krátký online přenos ze samotného úkazu přímo od dalekohledu.

Souhrnné video o zatměních Měsíce s pokusy zahrnujícími vysvětlení změny barev Měsíce a pojmy stín a polostín. Video shrnuje také okolnosti aktuálního zatmění.

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

Petr Horálek připravil další podrobnosti k zatměním v sekci webu Na obloze. Níže jsou podrobnosti a odkazy.

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 5. června 2020 (polostínové) 28. října 2023 (částečné) »

 

Související a Doporučené odkazy:

 

Jako tiskové prohlášení č. 287 vydala Česká astronomická společnost 10. 5. 2022. Možnost stažení v PDF a DOC.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »