Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 pro ranní ptáčata

Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 pro ranní ptáčata

Částečně zatmělý Měsíc 16. 7. 2019

V pondělí 16. května ráno se nám v případě bezoblačného výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na zapadající ukousnutý úplněk Měsíce. Částečné zatmění Měsíce začne ve 4:28 SELČ, ale uvidíme jej pouze necelou hodinu, neboť po páté hodině ráno Měsíc zapadá. Úkaz bude vidět očima z celého území ČR. Toto zatmění Měsíce bude probíhat velmi těsně nad obzorem, a tak pozorovací podmínky mohou být i velmi špatné, proto je dobré si vybrat místo ve vyšší nadmořské výšce. V případě dobrého počasí vás na pozorování zvou také vybrané hvězdárny a přichystán je i online přenos.

Průběh úkazu

Měsíční úplněk nejprve vstoupí ve 3:32:07 SELČ do zemského polostínu. V ten okamžik, i kdybychom již byli vzhůru, si okem ničeho nevšimneme. Teprve po čtvrt na pět se nám levá horní část Měsíce bude zdát poněkud „začouzená“.

Částečné zatmění začíná ve 4:27:53 SELČ. Měsíc právě vstoupí do úplného zemského stínu. Ten se okem bude jevit černý, ale na fotografii delším expozičním časem bychom zjistili, že jeho střed je červený a okraj šedomodrý až šedý. Je to dáno lomem světla Slunce v zemské atmosféře. Světlo se láme jak ve vyšších vrstvách s ozónem, což by mělo být zdrojem namodralého okraje stínu, tak v hustších, kterými již projde jen červené světlo a ostatní barvy jsou rozptýleny.

Úplné zatmění neuvidíme. Začíná v 5:29:13 SELČ, ale Měsíc zapadá dříve, např. v Praze v 5:12 SELČ.

Po páté hodině již také bude nad obzorem Slunce, takže Měsíc bude nad obzorem hůře viditelný.

Kdy naposled a kdy příště?

Předchozí zatmění Měsíce nastalo 5. června 2020 a bylo polostínové, příští zatmění Měsíce proběhne 28. října 2023 a bude částečné.

Nejbližší úplné zatmění Měsíce spatříme z České republiky až 7. září 2025.

Možnosti pozorování

Úkaz je za dobrého počasí dobře viditelný i pouhým okem. Stačí jasná obloha nad jihozápadním obzorem. Ještě lepší zážitek však poskytne alespoň malý dalekohled – například triedr. 

Vzhledem k okolnostem, že Měsíc brzy zapadá, je potřeba k pozorování vybrat místo s nerušeným výhledem k jihozápadnímu obzoru. Nejlépe na vysokém kopci.

Ranní šňůrka planet

I když toto zatmění Měsíce patří mezi ta hůře pozorovatelná, je tu ještě jeden důvod, proč se na ranní oblohu 16. května podívat. Zatímco Měsíc bude zapadat na jihozápadě, nad východním až jihovýchodním obzorem uvidímě všechny okem viditelné planety, kromě Merkuru. Nejníže na východě bude Venuše, ale bude se jevit nejjasnější. Vpravo od ní bude také poměrně dost jasný Jupiter. Dále směrem k jihu bude slabší Mars a nejblíže jihu stejně slabý Saturn.

Planety ráno 16. května 2022 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Planety ráno 16. května 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Pozvánky na hvězdárny nebo k online přenosu

Pozvánka hvězdárny Turnov
Pozvánka hvězdárny Turnov
V případě bezoblačného počasí je připravena s vámi zatmění pozorovat také Hvězdárna Žebrák, hvězdárna v Turnově a online přenos se pokusí zprostředkovat planetárium libereckého science centra iQLANDIA.

Hvězdárna Turnov

Na hvězdárně vás rádi uvidíme od 4:00 do 5:30, ale pouze za předpokladu, že bude vidět Měsíc nad jihozápadním obzorem.

Hvězdárna Žebrák

Na Hvězdárně Žebrák budeme pozorovat část viditelnou z našeho území, a to za předpokladu, že bude jasno. Zváni jste od 4:00 do 5:30.

Pozvánka hvězdárny Žebrák
Pozvánka hvězdárny Žebrák

Astronomický ústav AV ČR, hvězdárna Ondřejov

Od 4:00 do východu Slunce na Radarové louce hvězdárny. Zdarma.

Planetárium iQLANDIA

Odvysíláme zajímavé informace k zatměním Měsíce, včetně pokusů, které si můžete doma provést, a v případě jasného počasí krátký online přenos ze samotného úkazu přímo od dalekohledu.

Souhrnné video o zatměních Měsíce s pokusy zahrnujícími vysvětlení změny barev Měsíce a pojmy stín a polostín. Video shrnuje také okolnosti aktuálního zatmění.

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

Petr Horálek připravil další podrobnosti k zatměním v sekci webu Na obloze. Níže jsou podrobnosti a odkazy.

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 5. června 2020 (polostínové) 28. října 2023 (částečné) »

 

Související a Doporučené odkazy:

 

Jako tiskové prohlášení č. 287 vydala Česká astronomická společnost 10. 5. 2022. Možnost stažení v PDF a DOC.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »