Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 pro ranní ptáčata

Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 pro ranní ptáčata

Částečně zatmělý Měsíc 16. 7. 2019

V pondělí 16. května ráno se nám v případě bezoblačného výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na zapadající ukousnutý úplněk Měsíce. Částečné zatmění Měsíce začne ve 4:28 SELČ, ale uvidíme jej pouze necelou hodinu, neboť po páté hodině ráno Měsíc zapadá. Úkaz bude vidět očima z celého území ČR. Toto zatmění Měsíce bude probíhat velmi těsně nad obzorem, a tak pozorovací podmínky mohou být i velmi špatné, proto je dobré si vybrat místo ve vyšší nadmořské výšce. V případě dobrého počasí vás na pozorování zvou také vybrané hvězdárny a přichystán je i online přenos.

Průběh úkazu

Měsíční úplněk nejprve vstoupí ve 3:32:07 SELČ do zemského polostínu. V ten okamžik, i kdybychom již byli vzhůru, si okem ničeho nevšimneme. Teprve po čtvrt na pět se nám levá horní část Měsíce bude zdát poněkud „začouzená“.

Částečné zatmění začíná ve 4:27:53 SELČ. Měsíc právě vstoupí do úplného zemského stínu. Ten se okem bude jevit černý, ale na fotografii delším expozičním časem bychom zjistili, že jeho střed je červený a okraj šedomodrý až šedý. Je to dáno lomem světla Slunce v zemské atmosféře. Světlo se láme jak ve vyšších vrstvách s ozónem, což by mělo být zdrojem namodralého okraje stínu, tak v hustších, kterými již projde jen červené světlo a ostatní barvy jsou rozptýleny.

Úplné zatmění neuvidíme. Začíná v 5:29:13 SELČ, ale Měsíc zapadá dříve, např. v Praze v 5:12 SELČ.

Po páté hodině již také bude nad obzorem Slunce, takže Měsíc bude nad obzorem hůře viditelný.

Kdy naposled a kdy příště?

Předchozí zatmění Měsíce nastalo 5. června 2020 a bylo polostínové, příští zatmění Měsíce proběhne 28. října 2023 a bude částečné.

Nejbližší úplné zatmění Měsíce spatříme z České republiky až 7. září 2025.

Možnosti pozorování

Úkaz je za dobrého počasí dobře viditelný i pouhým okem. Stačí jasná obloha nad jihozápadním obzorem. Ještě lepší zážitek však poskytne alespoň malý dalekohled – například triedr. 

Vzhledem k okolnostem, že Měsíc brzy zapadá, je potřeba k pozorování vybrat místo s nerušeným výhledem k jihozápadnímu obzoru. Nejlépe na vysokém kopci.

Ranní šňůrka planet

I když toto zatmění Měsíce patří mezi ta hůře pozorovatelná, je tu ještě jeden důvod, proč se na ranní oblohu 16. května podívat. Zatímco Měsíc bude zapadat na jihozápadě, nad východním až jihovýchodním obzorem uvidímě všechny okem viditelné planety, kromě Merkuru. Nejníže na východě bude Venuše, ale bude se jevit nejjasnější. Vpravo od ní bude také poměrně dost jasný Jupiter. Dále směrem k jihu bude slabší Mars a nejblíže jihu stejně slabý Saturn.

Planety ráno 16. května 2022 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Planety ráno 16. května 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Pozvánky na hvězdárny nebo k online přenosu

Pozvánka hvězdárny Turnov
Pozvánka hvězdárny Turnov
V případě bezoblačného počasí je připravena s vámi zatmění pozorovat také Hvězdárna Žebrák, hvězdárna v Turnově a online přenos se pokusí zprostředkovat planetárium libereckého science centra iQLANDIA.

Hvězdárna Turnov

Na hvězdárně vás rádi uvidíme od 4:00 do 5:30, ale pouze za předpokladu, že bude vidět Měsíc nad jihozápadním obzorem.

Hvězdárna Žebrák

Na Hvězdárně Žebrák budeme pozorovat část viditelnou z našeho území, a to za předpokladu, že bude jasno. Zváni jste od 4:00 do 5:30.

Pozvánka hvězdárny Žebrák
Pozvánka hvězdárny Žebrák

Astronomický ústav AV ČR, hvězdárna Ondřejov

Od 4:00 do východu Slunce na Radarové louce hvězdárny. Zdarma.

Planetárium iQLANDIA

Odvysíláme zajímavé informace k zatměním Měsíce, včetně pokusů, které si můžete doma provést, a v případě jasného počasí krátký online přenos ze samotného úkazu přímo od dalekohledu.

Souhrnné video o zatměních Měsíce s pokusy zahrnujícími vysvětlení změny barev Měsíce a pojmy stín a polostín. Video shrnuje také okolnosti aktuálního zatmění.

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

Petr Horálek připravil další podrobnosti k zatměním v sekci webu Na obloze. Níže jsou podrobnosti a odkazy.

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 5. června 2020 (polostínové) 28. října 2023 (částečné) »

 

Související a Doporučené odkazy:

 

Jako tiskové prohlášení č. 287 vydala Česká astronomická společnost 10. 5. 2022. Možnost stažení v PDF a DOC.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »