Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Červení skřítci z Vysočiny

Červení skřítci z Vysočiny

Červení skřítci Autor: Pavel Štarha
Červení skřítci
Autor: Pavel Štarha
Období zvýšené aktivity bouří má i své pozitivní stránky. Nemůžeme-li pozorovat hvězdy možná nás zaujmou pro změnu blesky. Nejlépe sledované z bezpečí domu, nebo z velké vzdálenosti. Ale Pavel Štarha, který sledoval blesky v noci z úterý na středu, rozhodně neriskoval, že by to zkoušel, byť třeba 10 nebo i 30 km daleko, od blesky hýřící bouře.

Červení skřítci Autor: Pavel Štarha
Červení skřítci
Autor: Pavel Štarha
I ve vzdálenosti několik kilometrů od bouřkového oblaku hrozí, že doletí nějaký zbloudilý blesk. Ale co když se na bouřky zaměříme ze vzdálenosti více než stovky kilometrů? U takto vzdálených bouří máme někdy při pozorování jasné noční oblohy pocit, jakoby se občas zablýsklo, ale bouřka nikde. Ta může být ovšem i několik set kilometrů daleko a přesto blesky zaznamenáme. Na Vysočině nastaly příhodné podmínky večer 6. srpna 2013. Pavel Štarha, vybaven digitální zrcadlovkou Canon 1D MarkII, se na ně zaměřil kolem 22. hodiny. Přestože použil světelný objektiv Pentacon 50 mm při cloně 1,8 a nastavil vysokou citlivost 3200 ISO, snímky jsou překvapivě dobré a ve spojení s hvězdnou oblohou opravdu poutavé.

Na hvězdné obloze, ve výšce 14-21° nad obzorem, se objevovaly blesky směřující nahoru do ionosféry, o nichž jsme už na našem webu psali podrobně loni, tedy červení skřítci (red sprites). Jestliže vezmeme v potaz vzdálenost bouře 130 km, vychází výška blesků kolem 50 km. Pavel se zmínil, že to zkoušel poprvé a sám byl překvapen jejich zachycením i tím, že je mohl pozorovat také okem. Jak je vidět, za příhodných podmínek, kdy je u nás jasno, ale od západu se blíží bouře, má smysl se na oblohu pořádně zadívat a případně tam namířit citlivý fotoaparát.

Související články:

Pozorování vzácných nadoblačných blesků (1/2): Úvod
Pozorování vzácných nadoblačných blesků (2/2): Česká pozorování
Bouřlivý počátek července v mezosféře
Pozorování nadoblačných blesků v roce 2012
Snímky a komentář Martina Popka z téže noci
Podrobnosti na diskuzním fóru Amateur Stormchasing Society
Všechny snímky od Pavla Štarhy




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nájdi kométy: NEOWISE, PANSTARRS, LEMMON

LEMMON C/2019 U6 vľavo hore, PANSTARRS C/2017 T2 v strede dole, NEOWISE C/2020 F3 vpravo

Další informace »