Červení skřítci Autor: Pavel ŠtarhaObdobí zvýšené aktivity bouří má i své pozitivní stránky. Nemůžeme-li pozorovat hvězdy
možná nás zaujmou pro změnu blesky. Nejlépe sledované z bezpečí domu, nebo z velké vzdálenosti. Ale Pavel Štarha, který sledoval
blesky v noci z úterý na středu, rozhodně neriskoval, že by to zkoušel, byť třeba 10 nebo i 30 km daleko, od blesky hýřící bouře.
Červení skřítci Autor: Pavel ŠtarhaI ve vzdálenosti několik kilometrů od bouřkového oblaku hrozí, že doletí nějaký zbloudilý blesk. Ale co když se na bouřky
zaměříme ze vzdálenosti více než stovky kilometrů? U takto vzdálených bouří máme někdy při pozorování jasné noční oblohy pocit,
jakoby se občas zablýsklo, ale bouřka nikde. Ta může být ovšem i několik set kilometrů daleko a přesto blesky zaznamenáme.
Na Vysočině nastaly příhodné podmínky večer 6. srpna 2013. Pavel Štarha, vybaven digitální zrcadlovkou Canon 1D MarkII, se na ně
zaměřil kolem 22. hodiny. Přestože použil světelný objektiv Pentacon 50 mm při cloně 1,8 a nastavil vysokou citlivost 3200 ISO,
snímky jsou překvapivě dobré a ve spojení s hvězdnou oblohou opravdu poutavé.
Na hvězdné obloze, ve výšce 14-21° nad obzorem, se objevovaly blesky směřující nahoru do ionosféry, o nichž jsme už na našem
webu psali podrobně loni, tedy červení skřítci (red sprites). Jestliže vezmeme
v potaz vzdálenost bouře 130 km, vychází výška blesků kolem 50 km. Pavel se zmínil, že to zkoušel poprvé a sám byl překvapen jejich
zachycením i tím, že je mohl pozorovat také okem. Jak je vidět, za příhodných podmínek, kdy je u nás jasno, ale od západu se
blíží bouře, má smysl se na oblohu pořádně zadívat a případně tam namířit citlivý fotoaparát.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS
kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo