Červení skřítci Autor: Pavel ŠtarhaObdobí zvýšené aktivity bouří má i své pozitivní stránky. Nemůžeme-li pozorovat hvězdy
možná nás zaujmou pro změnu blesky. Nejlépe sledované z bezpečí domu, nebo z velké vzdálenosti. Ale Pavel Štarha, který sledoval
blesky v noci z úterý na středu, rozhodně neriskoval, že by to zkoušel, byť třeba 10 nebo i 30 km daleko, od blesky hýřící bouře.
Červení skřítci Autor: Pavel ŠtarhaI ve vzdálenosti několik kilometrů od bouřkového oblaku hrozí, že doletí nějaký zbloudilý blesk. Ale co když se na bouřky
zaměříme ze vzdálenosti více než stovky kilometrů? U takto vzdálených bouří máme někdy při pozorování jasné noční oblohy pocit,
jakoby se občas zablýsklo, ale bouřka nikde. Ta může být ovšem i několik set kilometrů daleko a přesto blesky zaznamenáme.
Na Vysočině nastaly příhodné podmínky večer 6. srpna 2013. Pavel Štarha, vybaven digitální zrcadlovkou Canon 1D MarkII, se na ně
zaměřil kolem 22. hodiny. Přestože použil světelný objektiv Pentacon 50 mm při cloně 1,8 a nastavil vysokou citlivost 3200 ISO,
snímky jsou překvapivě dobré a ve spojení s hvězdnou oblohou opravdu poutavé.
Na hvězdné obloze, ve výšce 14-21° nad obzorem, se objevovaly blesky směřující nahoru do ionosféry, o nichž jsme už na našem
webu psali podrobně loni, tedy červení skřítci (red sprites). Jestliže vezmeme
v potaz vzdálenost bouře 130 km, vychází výška blesků kolem 50 km. Pavel se zmínil, že to zkoušel poprvé a sám byl překvapen jejich
zachycením i tím, že je mohl pozorovat také okem. Jak je vidět, za příhodných podmínek, kdy je u nás jasno, ale od západu se
blíží bouře, má smysl se na oblohu pořádně zadívat a případně tam namířit citlivý fotoaparát.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236