Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Červení skřítci z Vysočiny

Červení skřítci z Vysočiny

Červení skřítci Autor: Pavel Štarha
Červení skřítci
Autor: Pavel Štarha
Období zvýšené aktivity bouří má i své pozitivní stránky. Nemůžeme-li pozorovat hvězdy možná nás zaujmou pro změnu blesky. Nejlépe sledované z bezpečí domu, nebo z velké vzdálenosti. Ale Pavel Štarha, který sledoval blesky v noci z úterý na středu, rozhodně neriskoval, že by to zkoušel, byť třeba 10 nebo i 30 km daleko, od blesky hýřící bouře.

Červení skřítci Autor: Pavel Štarha
Červení skřítci
Autor: Pavel Štarha
I ve vzdálenosti několik kilometrů od bouřkového oblaku hrozí, že doletí nějaký zbloudilý blesk. Ale co když se na bouřky zaměříme ze vzdálenosti více než stovky kilometrů? U takto vzdálených bouří máme někdy při pozorování jasné noční oblohy pocit, jakoby se občas zablýsklo, ale bouřka nikde. Ta může být ovšem i několik set kilometrů daleko a přesto blesky zaznamenáme. Na Vysočině nastaly příhodné podmínky večer 6. srpna 2013. Pavel Štarha, vybaven digitální zrcadlovkou Canon 1D MarkII, se na ně zaměřil kolem 22. hodiny. Přestože použil světelný objektiv Pentacon 50 mm při cloně 1,8 a nastavil vysokou citlivost 3200 ISO, snímky jsou překvapivě dobré a ve spojení s hvězdnou oblohou opravdu poutavé.

Na hvězdné obloze, ve výšce 14-21° nad obzorem, se objevovaly blesky směřující nahoru do ionosféry, o nichž jsme už na našem webu psali podrobně loni, tedy červení skřítci (red sprites). Jestliže vezmeme v potaz vzdálenost bouře 130 km, vychází výška blesků kolem 50 km. Pavel se zmínil, že to zkoušel poprvé a sám byl překvapen jejich zachycením i tím, že je mohl pozorovat také okem. Jak je vidět, za příhodných podmínek, kdy je u nás jasno, ale od západu se blíží bouře, má smysl se na oblohu pořádně zadívat a případně tam namířit citlivý fotoaparát.

Související články:

Pozorování vzácných nadoblačných blesků (1/2): Úvod
Pozorování vzácných nadoblačných blesků (2/2): Česká pozorování
Bouřlivý počátek července v mezosféře
Pozorování nadoblačných blesků v roce 2012
Snímky a komentář Martina Popka z téže noci
Podrobnosti na diskuzním fóru Amateur Stormchasing Society
Všechny snímky od Pavla Štarhy




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »