Záznam denního bolidu z Úpice Autor: Macel BělíkNení to úplně časté, že by si člověk, byť astronom z povolání, mohl u ranní kávy poslechnout z reproduktoru radiového detektoru meteorů několika sekundový svist a následně i prohlédnout reálný obraz detekce prolétnuvšího denního bolidu na monitoru přijímače na Hvězdárně v Úpici.
Skok ke druhému počítači a vzdálená kontrola druhého přijímače v Jaroměři. Stejný výsledek. Jasná stopa přes celou obrazovku. Něco tedy oblohou letělo. Meteor? (Nebo že by konečně Marťani ...?).
Pokud Vaše zraky či bezpečnostní kamery zaznamenaly 25. srpna dopoledne těsně před půl jedenáctou něco, ozvěte se nám na úpickou hvězdárnu. Třeba společně přispějeme vědě nějakým tím střípkem poznání.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,