Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další polární záře se zjevila nečekaně

Další polární záře se zjevila nečekaně

Polární záře na Islandu 15. 3. 2023 ve 23:00 místního času. Lokalita Bláskógabyggð. Všimněte si části Velkého vozu v horní části snímku. Šlo o rozsáhlý jev na celé obloze.
Autor: Pavel Pech

Když se v pondělí 20. března z povrchu Slunce odtrhl další oblak plazmatu, neočekávalo se nic extra výrazného z pohledu obyvatel planety Země. Ovšem v noci na pátek 24. 3. se objevilo na obloze opravdu pěkné divadlo. Zřejmě nejjasnější polárí záře od začátku roku 2023. Někteří však byli na pozoru a vesmírné počasí hlídali. Dokonce i v Česku se našel pozorovatel, který ji i přes nepřízeň počasí zkusil vyfotografovat.

Slunce bylo v uplynulém týdnu poměrně klidné. Pouze pondělí 20. března přineslo relativně zajímavé erupce, protože měly dlouhé trvání a při jedné z nich se do okolního vesmírného prostoru začal šířit oblak plazmatu. Ze snímků kosmických observatoří je patrné, že směřoval výrazně mimo směr k planetě Zemi.

Žádné varování nad možnou polární září tedy vydáno nebylo, přesto se našlo dost nadšenců, kteří věřili, že by zhruba po třech dnech mohlo něco dorazit i k Zemi a způsobit polární záři. Ovšem geomagnetická bouře, která v noci na pátek nastala, překonala veškerá očekávání. Na pětibodové stupnici už bychom ji mohli označit stupněm 4. Výchylka na magnetometrech byla dosud nejvyšší pozorovaná v letošním roce. 

Polární záře na Islandu 21. 3. 2023, lokalita Skagabyggð, 3:38 místního času Autor: Pavel Pech
Polární záře na Islandu 21. 3. 2023, lokalita Skagabyggð, 3:38 místního času
Autor: Pavel Pech

Polární záře byla dobře viditelná ze severní Evropy, ale také z Německa a Polska. U nás panovalo počasí s velkou oblačností a kolem půlnoci a po ní, kdy byla aktivita nejvyšší, byla drobná naděje na pozorování pouze na jihozápadě a jihovýchodě ČR. Přesto právě v Mikulově byl v akci jeden z pozorovatelů, který svůj pokus o pozorování polární záře poslal. 

Ačkoli sám nevěřil, že ji zachytil, na snímku je mezi oblaky v levé části snímku dobře patrná typická červená barva polární záře. 

Polární záře 24. 3. v 0:39 za oblačností při pohledu z Mikulova Autor: Radek Kroupa
Polární záře 24. 3. v 0:39 za oblačností při pohledu z Mikulova
Autor: Radek Kroupa




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Polární záře


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »