Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další "italské" bolidy

Další "italské" bolidy

Snímek bolidu z 18. února 2011
Snímek bolidu z 18. února 2011
Oblast kolem Apeninského poloostrova se poslední dobou stala častým "terčem" pro tělesa meziplanetární hmoty. Uplynulo jen několik dní od doby, co byl spatřen poslední jasný bolid nad Itálií a už jsou tu hlášení o dalších dvou.

První byl zaznamenán Italskou meteorovou sítí 12. února 2011 necelou půlhodinu před půlnocí středoevropského času (SEČ). Snímky, zveřejněné na jejím diskusním fóru, ukazují, že jev byl viditelný v čase od 23:34:55 do 23:34:58, což je rozpětí tří sekund. Popis udává, že ve skutečnosti jej bylo možné sledovat ještě o sekundu déle a dosáhl při závěrečném výbuchu maximální jasnosti -18 mag. Další amatérští astronomové se zmiňují, že sice neviděli samotný bolid, ale ve stejném čase zaznamenali na obloze světle modré či zelené světlo, připomínající blesk. I na dalších fórech je možné najít zmínky o dvojici silných, většinou namodralých záblesků, které byly v některých případech viditelné i uvnitř budov.

Druhý jev mohli spatřit obyvatelé Itálie a sousedících států 18. února ve večerních hodinách. V 19:23:42 SEČ proletěl jižně od souhvězdí Velké medvědice další bolid, u kterého pozorovatelé udávali tmavě zelenou barvu a jasně oranžovou stopu. Pokud budeme předpokládat, že začal zářit ve výšce 90 km nad zemským povrchem a pohasl o 60 km níže, vyjde nám, že se meteoroid střetl se Zemí někde nad jižní částí Rakouska. Udávaná jasnost je v porovnání s předchozími jevy výrazně slabší - jen kolem -5 mag a zřejmě nepatřil k žádnému známému meteorickému roji.

Zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »