Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dobře viditelná supernova SN2025rbs v galaxii NGC 7331

Dobře viditelná supernova SN2025rbs v galaxii NGC 7331

Výřez snímku galaxie NGC 7331 se supernovou těsně vlevo vedle jejího středu byl vytvořen 29. 7. ze šesti tříminutových expozic přes 20cm dalekohled (RC8, ohnisko 1624 mm, kamera ZWO ASI294MC Pro).
Autor: Martin Gembec

Již delší dobu je známo, že v poměrně blízké galaxii NGC 7331 viditelné v souhvězdí Pegasa, se rozsvítila nová hvězda. Přesněji řečeno došlo tam blízko jádra galaxie ke vzplanutí bílého trpaslíka. Jedná se tedy o supernovu typu Ia. Podobně jasné supernovy nejsou běžné, a tak i když je vidět lépe spíše většími dalekohledy, dostupná je nyní opravdu všem amatérským přístrojům.

Galaxie NGC 7331 je jedna z těch relativně bližších. Její vzdálenost se odhaduje na přibližně 47 milionů světelných roků. To je přibližně stejně, jako je ke středu velké kupy galaxií v Panně. Přesto nakonec nebyla zařazena do Messiérova katalogu relativně ještě jasnějších objektů, pravděpodobně pro svoji menší jasnost, která je udávána kolem 9,5 mag.

Hvězda, která je původcem supernovy, byla původně bílý trpaslík v blízkosti jiné větší hvězdy. V těsné dvojhvězdě dochází k přetoku látky z druhé hvězdy na bílého trpaslíka a při dosažení hmotnosti 1,44 hmotnosti Slunce (tzv. Chandrasekharova mez) došlo k explozi supernovy typu Ia. Pozná se to podle toho, že ve spektru supernovy chybí vodíkové čáry a vidíme křemíkové. Známe také supernovy typu II, kdy exploduje velmi hmotná hvězda za vzniku mlhoviny a buď neutronové hvězdy nebo černé díry.

Protože hostitelská galaxie je na vesmírná měřítka relativně blízko, je tato supernova dostupná i amatérským astronomům s menšími dalekohledy. Galaxii snadno najdeme, když se vydáme od pravého horního rohu Pegasova čtverce, hvězdy Scheat, nahoru k hvězdě Matar (eta Pegasi) a poté skočíme trochu doleva nahoru ještě jednou tak daleko (mapa v české aplikaci czsky.cz).

Poloha galxie NGC 7331 v souhvězdí Pegasa (na mapě vlevo zeleným křížem, vpravo detail. Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Poloha galxie NGC 7331 v souhvězdí Pegasa (na mapě vlevo zeleným křížem, vpravo detail.
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Střed galaxie je dobře patrný už v dalekohledech s průměrem kolem 10 cm a supernova nacházející se těsně vedle galaktického jádra nyní září dokonce ještě trochu jasněji (k 31. 7. její jasnost dosahovala cca 11,5 mag). K rozlišení jádra galaxie a supernovy je lepší použít větší zvětšení a případně použít boční pohled, kdy oko lépe rozezná i slabší střed galaxie vedle jasnější supernovy. 

Majitelé větších dalekohledů mají výhodu, protože vedle NGC 7331 je řada dalších menších galaxií NGC katalogu a je to tedy pěkná podívaná. To vše ovšem za předpokladu, že na obloze nesvítí Měsíc, takže lepší bude si to ověřit spíše až za 14 dní. Hned vedle je také možné vidět známou skupinku malých galaxií Stephanův kvintet.

Podle zpráv českých astronomů víme, že velmi zkušený pozorovatel je schopen vidět supernovu již v dalekohledu o průměru 6 cm, ovšem to ještě není nic proti výkonu současných malých elektronických dalekohledů, jako je Seestar nebo DWARF. Dostali jsme do redakce zprávu od našeho čtenáře Zbyňka Šmída, který supernovu zachytil pomocí chytrého dalekohledu Seestar S30 o průměru 3 cm.

Porovnání snímku galaxie NGC 7331 se supernovou SN2025rbs pořízeného pomocí 0,51cm reflektoru v Utahu a snímku z malého dalekohledu Seestar S30. Modře poloha srovnávací hvězdy a oranžově supernova. Autor: Zbyněk Šmíd
Porovnání snímku galaxie NGC 7331 se supernovou SN2025rbs pořízeného pomocí 0,51cm reflektoru v Utahu a snímku z malého dalekohledu Seestar S30. Modře poloha srovnávací hvězdy a oranžově supernova.
Autor: Zbyněk Šmíd

Dá se předpokládat, že i když supernova bude v následujících týdnech lehce slábnout, zůstane dostupná amatérsky i během srpnového novoluní. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aldebaran: supernova typu Ia
[2] Stephanův kvintet



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Supernova Ia, SN2025rbs


35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce - jednotlivé fáze co oblačnost dovolila.

Další informace »