Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dobře viditelná supernova SN2025rbs v galaxii NGC 7331

Dobře viditelná supernova SN2025rbs v galaxii NGC 7331

Výřez snímku galaxie NGC 7331 se supernovou těsně vlevo vedle jejího středu byl vytvořen 29. 7. ze šesti tříminutových expozic přes 20cm dalekohled (RC8, ohnisko 1624 mm, kamera ZWO ASI294MC Pro).
Autor: Martin Gembec

Již delší dobu je známo, že v poměrně blízké galaxii NGC 7331 viditelné v souhvězdí Pegasa, se rozsvítila nová hvězda. Přesněji řečeno došlo tam blízko jádra galaxie ke vzplanutí bílého trpaslíka. Jedná se tedy o supernovu typu Ia. Podobně jasné supernovy nejsou běžné, a tak i když je vidět lépe spíše většími dalekohledy, dostupná je nyní opravdu všem amatérským přístrojům.

Galaxie NGC 7331 je jedna z těch relativně bližších. Její vzdálenost se odhaduje na přibližně 47 milionů světelných roků. To je přibližně stejně, jako je ke středu velké kupy galaxií v Panně. Přesto nakonec nebyla zařazena do Messiérova katalogu relativně ještě jasnějších objektů, pravděpodobně pro svoji menší jasnost, která je udávána kolem 9,5 mag.

Hvězda, která je původcem supernovy, byla původně bílý trpaslík v blízkosti jiné větší hvězdy. V těsné dvojhvězdě dochází k přetoku látky z druhé hvězdy na bílého trpaslíka a při dosažení hmotnosti 1,44 hmotnosti Slunce (tzv. Chandrasekharova mez) došlo k explozi supernovy typu Ia. Pozná se to podle toho, že ve spektru supernovy chybí vodíkové čáry a vidíme křemíkové. Známe také supernovy typu II, kdy exploduje velmi hmotná hvězda za vzniku mlhoviny a buď neutronové hvězdy nebo černé díry.

Protože hostitelská galaxie je na vesmírná měřítka relativně blízko, je tato supernova dostupná i amatérským astronomům s menšími dalekohledy. Galaxii snadno najdeme, když se vydáme od pravého horního rohu Pegasova čtverce, hvězdy Scheat, nahoru k hvězdě Matar (eta Pegasi) a poté skočíme trochu doleva nahoru ještě jednou tak daleko (mapa v české aplikaci czsky.cz).

Poloha galxie NGC 7331 v souhvězdí Pegasa (na mapě vlevo zeleným křížem, vpravo detail. Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Poloha galxie NGC 7331 v souhvězdí Pegasa (na mapě vlevo zeleným křížem, vpravo detail.
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Střed galaxie je dobře patrný už v dalekohledech s průměrem kolem 10 cm a supernova nacházející se těsně vedle galaktického jádra nyní září dokonce ještě trochu jasněji (k 31. 7. její jasnost dosahovala cca 11,5 mag). K rozlišení jádra galaxie a supernovy je lepší použít větší zvětšení a případně použít boční pohled, kdy oko lépe rozezná i slabší střed galaxie vedle jasnější supernovy. 

Majitelé větších dalekohledů mají výhodu, protože vedle NGC 7331 je řada dalších menších galaxií NGC katalogu a je to tedy pěkná podívaná. To vše ovšem za předpokladu, že na obloze nesvítí Měsíc, takže lepší bude si to ověřit spíše až za 14 dní. Hned vedle je také možné vidět známou skupinku malých galaxií Stephanův kvintet.

Podle zpráv českých astronomů víme, že velmi zkušený pozorovatel je schopen vidět supernovu již v dalekohledu o průměru 6 cm, ovšem to ještě není nic proti výkonu současných malých elektronických dalekohledů, jako je Seestar nebo DWARF. Dostali jsme do redakce zprávu od našeho čtenáře Zbyňka Šmída, který supernovu zachytil pomocí chytrého dalekohledu Seestar S30 o průměru 3 cm.

Porovnání snímku galaxie NGC 7331 se supernovou SN2025rbs pořízeného pomocí 0,51cm reflektoru v Utahu a snímku z malého dalekohledu Seestar S30. Modře poloha srovnávací hvězdy a oranžově supernova. Autor: Zbyněk Šmíd
Porovnání snímku galaxie NGC 7331 se supernovou SN2025rbs pořízeného pomocí 0,51cm reflektoru v Utahu a snímku z malého dalekohledu Seestar S30. Modře poloha srovnávací hvězdy a oranžově supernova.
Autor: Zbyněk Šmíd

Dá se předpokládat, že i když supernova bude v následujících týdnech lehce slábnout, zůstane dostupná amatérsky i během srpnového novoluní. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aldebaran: supernova typu Ia
[2] Stephanův kvintet



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Supernova Ia, SN2025rbs


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Benecko ohnisko 16mm

Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel

Další informace »