Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dobře viditelná supernova SN2025rbs v galaxii NGC 7331

Dobře viditelná supernova SN2025rbs v galaxii NGC 7331

Výřez snímku galaxie NGC 7331 se supernovou těsně vlevo vedle jejího středu byl vytvořen 29. 7. ze šesti tříminutových expozic přes 20cm dalekohled (RC8, ohnisko 1624 mm, kamera ZWO ASI294MC Pro).
Autor: Martin Gembec

Již delší dobu je známo, že v poměrně blízké galaxii NGC 7331 viditelné v souhvězdí Pegasa, se rozsvítila nová hvězda. Přesněji řečeno došlo tam blízko jádra galaxie ke vzplanutí bílého trpaslíka. Jedná se tedy o supernovu typu Ia. Podobně jasné supernovy nejsou běžné, a tak i když je vidět lépe spíše většími dalekohledy, dostupná je nyní opravdu všem amatérským přístrojům.

Galaxie NGC 7331 je jedna z těch relativně bližších. Její vzdálenost se odhaduje na přibližně 47 milionů světelných roků. To je přibližně stejně, jako je ke středu velké kupy galaxií v Panně. Přesto nakonec nebyla zařazena do Messiérova katalogu relativně ještě jasnějších objektů, pravděpodobně pro svoji menší jasnost, která je udávána kolem 9,5 mag.

Hvězda, která je původcem supernovy, byla původně bílý trpaslík v blízkosti jiné větší hvězdy. V těsné dvojhvězdě dochází k přetoku látky z druhé hvězdy na bílého trpaslíka a při dosažení hmotnosti 1,44 hmotnosti Slunce (tzv. Chandrasekharova mez) došlo k explozi supernovy typu Ia. Pozná se to podle toho, že ve spektru supernovy chybí vodíkové čáry a vidíme křemíkové. Známe také supernovy typu II, kdy exploduje velmi hmotná hvězda za vzniku mlhoviny a buď neutronové hvězdy nebo černé díry.

Protože hostitelská galaxie je na vesmírná měřítka relativně blízko, je tato supernova dostupná i amatérským astronomům s menšími dalekohledy. Galaxii snadno najdeme, když se vydáme od pravého horního rohu Pegasova čtverce, hvězdy Scheat, nahoru k hvězdě Matar (eta Pegasi) a poté skočíme trochu doleva nahoru ještě jednou tak daleko (mapa v české aplikaci czsky.cz).

Poloha galxie NGC 7331 v souhvězdí Pegasa (na mapě vlevo zeleným křížem, vpravo detail. Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Poloha galxie NGC 7331 v souhvězdí Pegasa (na mapě vlevo zeleným křížem, vpravo detail.
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Střed galaxie je dobře patrný už v dalekohledech s průměrem kolem 10 cm a supernova nacházející se těsně vedle galaktického jádra nyní září dokonce ještě trochu jasněji (k 31. 7. její jasnost dosahovala cca 11,5 mag). K rozlišení jádra galaxie a supernovy je lepší použít větší zvětšení a případně použít boční pohled, kdy oko lépe rozezná i slabší střed galaxie vedle jasnější supernovy. 

Majitelé větších dalekohledů mají výhodu, protože vedle NGC 7331 je řada dalších menších galaxií NGC katalogu a je to tedy pěkná podívaná. To vše ovšem za předpokladu, že na obloze nesvítí Měsíc, takže lepší bude si to ověřit spíše až za 14 dní. Hned vedle je také možné vidět známou skupinku malých galaxií Stephanův kvintet.

Podle zpráv českých astronomů víme, že velmi zkušený pozorovatel je schopen vidět supernovu již v dalekohledu o průměru 6 cm, ovšem to ještě není nic proti výkonu současných malých elektronických dalekohledů, jako je Seestar nebo DWARF. Dostali jsme do redakce zprávu od našeho čtenáře Zbyňka Šmída, který supernovu zachytil pomocí chytrého dalekohledu Seestar S30 o průměru 3 cm.

Porovnání snímku galaxie NGC 7331 se supernovou SN2025rbs pořízeného pomocí 0,51cm reflektoru v Utahu a snímku z malého dalekohledu Seestar S30. Modře poloha srovnávací hvězdy a oranžově supernova. Autor: Zbyněk Šmíd
Porovnání snímku galaxie NGC 7331 se supernovou SN2025rbs pořízeného pomocí 0,51cm reflektoru v Utahu a snímku z malého dalekohledu Seestar S30. Modře poloha srovnávací hvězdy a oranžově supernova.
Autor: Zbyněk Šmíd

Dá se předpokládat, že i když supernova bude v následujících týdnech lehce slábnout, zůstane dostupná amatérsky i během srpnového novoluní. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aldebaran: supernova typu Ia
[2] Stephanův kvintet



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Supernova Ia, SN2025rbs


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »