Fotografie bolidu nad Kalifornií
Nad severozápadní částí Kalifornie byl pozorován 29. dubna 2009 velmi pomalý bolid. Spatřen byl ve 23:43 místního času, tj. 30. dubna v 6:43 UT a doba trvání byla nezvykle dlouhá - 5,3 sekundy. Během průletu bylo vidět výrazné odpařování (ablace) hmoty tělesa. Vzhledem k tomu, že nebyla zaznamenána žádná závěrečná exploze, není vyloučeno, že mohlo v tomto případě dojít k pádu meteoritu.
Ještě větší šance na dopad jsou u druhého případu. Zde byli dokonce lidé, žijící na severovýchodě a severu Toronta, vyzváni, aby pomohli hledat úlomky meteoritu, který do této oblasti zřejmě dopadl 15. března 2009. Ten den ve Bolid u Toronta 16.3. 200920:37 místního času EST (16. března 1:37 UT) byl zachycen na obloze několika astronomickými kamerami pomalu se pohybující jasný meteor. Po vyhodnocení dat dospěli astronomové k názoru, že s velkou pravděpodobností zbytky tělesa dopadly na zem. Při zpracování se mimo jiné přihlíželo k tomu, že jasnost bolidu nebyla nijak extrémní, výrazně se během letu neměnila (nedošlo k žádným výbuchům) a k jeho malé rychlosti. Později byla vypočítána možná oblast dopadu o rozměrech asi 19x7 km, která leží mezi malým městečkem Newmarket a jezerem Simcoe, severně od Toronta. Jak uvádí Dr. Phil McCausland, dopadlé části by mohly mít celkovou hmotnost více než několik set gramů, takže záleží na tom, zda meteorit dopadl vcelku, nebo se rozpadl na velké množství malých úlomků. V terénu by měly být fragmenty rozpoznatelné hlavně podle svého povrchu, který bývá obvykle černý vlivem rozžhavení při průletu zemskou atmosférou a může být jak lesklý, tak i matný. Další častou vlastností meteoritů je, že jsou magnetické, a díky tomu se dají také poměrně dobře identifikovat.
Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve