Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dva velmi jasné bolidy nad Itálií

Dva velmi jasné bolidy nad Itálií

Jasný bolid z 8. února 2011
Jasný bolid z 8. února 2011
Asi 24 minut po půlnoci středoevropského času (SEČ) z 8. na 9. února 2011 náhle noční oblohu rozzářilo nenadálé světlo. Viditelné bylo zejména z Itálie, části Francie a Švýcarska, svědci hlásili zelenobílou barvu a výraznou stopu. Jednalo se o velmi jasný bolid, který se podařilo zaznamenat z několika astronomických stanic a díky tomu bylo možné zjistit spolehlivě jeho parametry.

Výpočty ukázaly, že jev začal být viditelný ve výšce zhruba 100 km nad zemským povrchem, trval asi 1,6 s a pohasl, když se dostal do výšky kolem 30 km. Maximální jasnost dosáhla -10,9 magnitudy. Mateřské těleso, které jej způsobilo, obíhalo původně po dráze s velkou poloosou 2,490 AU, excentricitou 0,694, perihelem 0,763 AU a afeliem 4,217 AU. Podařilo se také zjistit, že ke střetu meteoroidu se Zemí došlo nad Ligurským mořem severně od ostrova Korsika, viz. mapka.

Na záznamech je vidět, že na konci viditelné dráhy došlo k silné explozi a následnému rozdělení tělesa na několik fragmentů. Sice se spekuluje, že by snad mohly některé části dopadnout na zem, ale pravděpodobněji bylo těleso výbuchem rozděleno na malé úlomky, které při následném průletu atmosférou zcela zanikly.

Další bolid byl zaznamenán 10. února 2011 ve 21:06 SEČ a to zejména z Benátska, což je severovýchodní část Itálie. Opět byl zachycen na několika stanicích, nejlépe asi z té, která sídlí na ostrově Lido u Benátek. Podle zde získaných dat měl tento úkaz jen nepatrně nižší jasnost než předchozí bolid a dosáhl v maximu -10,5 mag. I tentokrát byla světelná stopa zakončena mohutným výbuchem, který zřejmě těleso rozmetal na příliš drobné části, než aby bylo možné očekávat jejich dopad na zem.

Zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »