Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dva velmi jasné bolidy nad Itálií

Dva velmi jasné bolidy nad Itálií

Jasný bolid z 8. února 2011
Jasný bolid z 8. února 2011
Asi 24 minut po půlnoci středoevropského času (SEČ) z 8. na 9. února 2011 náhle noční oblohu rozzářilo nenadálé světlo. Viditelné bylo zejména z Itálie, části Francie a Švýcarska, svědci hlásili zelenobílou barvu a výraznou stopu. Jednalo se o velmi jasný bolid, který se podařilo zaznamenat z několika astronomických stanic a díky tomu bylo možné zjistit spolehlivě jeho parametry.

Výpočty ukázaly, že jev začal být viditelný ve výšce zhruba 100 km nad zemským povrchem, trval asi 1,6 s a pohasl, když se dostal do výšky kolem 30 km. Maximální jasnost dosáhla -10,9 magnitudy. Mateřské těleso, které jej způsobilo, obíhalo původně po dráze s velkou poloosou 2,490 AU, excentricitou 0,694, perihelem 0,763 AU a afeliem 4,217 AU. Podařilo se také zjistit, že ke střetu meteoroidu se Zemí došlo nad Ligurským mořem severně od ostrova Korsika, viz. mapka.

Na záznamech je vidět, že na konci viditelné dráhy došlo k silné explozi a následnému rozdělení tělesa na několik fragmentů. Sice se spekuluje, že by snad mohly některé části dopadnout na zem, ale pravděpodobněji bylo těleso výbuchem rozděleno na malé úlomky, které při následném průletu atmosférou zcela zanikly.

Další bolid byl zaznamenán 10. února 2011 ve 21:06 SEČ a to zejména z Benátska, což je severovýchodní část Itálie. Opět byl zachycen na několika stanicích, nejlépe asi z té, která sídlí na ostrově Lido u Benátek. Podle zde získaných dat měl tento úkaz jen nepatrně nižší jasnost než předchozí bolid a dosáhl v maximu -10,5 mag. I tentokrát byla světelná stopa zakončena mohutným výbuchem, který zřejmě těleso rozmetal na příliš drobné části, než aby bylo možné očekávat jejich dopad na zem.

Zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halový jev Měsíce

Halový jev Měsíce, Uničov 28.10.2020, 21:30

Další informace »