Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Evscopy na severu, pozor!

Evscopy na severu, pozor!

Evscope

Minulý týden jste si na tomto místě mohli přečíst výzvu pro majitele evscopů především na jihu našeho území. Avizovaných 8 596 minut uteklo jako voda a nyní přichází čas vás na severu České republiky. Vzhledem k jasnosti zakrývané hvězdy však nejsou ze hry ani vizualisti a úkaz může být i hezkým zážitkem. Budeme rádi, když se pro tyto úkazy nadchnete, vybavíte se časem kamerou a přesným záznamem času a vaše pozorování i pošlete do Rokycan.

Předpověž z programu Occult
Předpověž z programu Occult
Slabší hvězda je v tomto případě bohatě vyvážena délkou úkazu. Ve středu večer, 18. března 2026, proběhne severní částí našeho území 89 km široký pás stínu planetky (691) Lehigh, která na dobu až 5,9 sekundy zakryje z našeho pohledu hvězdu TYC 1444-01933-1 s jasností 10,3 mag. v souhvězdí Vlasů Bereniky. 

Planetka Lehigh je těleso hlavního pásu asteroidů, přibližně 84 km velké, které objevil Joel Hastings Metcalf v roce 1909. Své pojmenování získalo po místě, kde byla jeho dráha vypočítána – Lehigh University v Pensylvánii (USA). Jeho albedo je pouhých 0,05, takže odráží světlo podobně „dobře“ jako čerstvý asfalt.

Pás stínu
Pás stínu
A kam se vydat s evscopem tentokrát? V připojené mapě vidíte, že centrální linie zákrytu vstoupí na naše území z Polska v Náchodě (v 19:22:02 UT). Jižní část stínu krátce předtím projde Javornickým a Osoblažským výběžkem. Po 12 sekundách (19:22:14 UT) pak překročí naši západní hranici nedaleko Aše směrem do Německa. Předpověď zdá se být poměrně přesná, modré čáry vymezující okraje pásu a ty červené, vyjadřující velikost chyby předpovědi 1-sigma, jsou velmi blízko u sebe. Úkaz se odehraje v pohodlné výšce 33° nad východním obzorem (azimut 97°).

Jak celou věc od vyhledání předpovědi až po odeslání dat a vyplnění hlášení pomocí evscopu provést jste si mohli přečíst už minule. Pokud využijete jinou techniku, svůj výsledek určitě nestrkejte „do šuplíku“, ale dejte nám o něm vědět a společně zajistíme jeho smysluplnou cestu dál.

Tipy na zajímavá pozorování vychází (ne)pravidelně na webu Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, v rubrice Dneska by to (možná) šlo.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »