Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce?

Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce?

Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost. Autor: Pencho Markishky
Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost.
Autor: Pencho Markishky
Profesionální i hobby astronomové s napětím očekávají významnou událost na obloze, přechod Venuše přes sluneční disk ráno ve středu 6. června 2012. Tento úkaz je velmi vzácný, protože se opakuje v intervalu 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a vždy potom jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme transit Venuše mohli velmi dobře pozorovat na jasné obloze v červnu 2004, nyní přichází opět, aby se na 105,5 roku odmlčel.

Úkaz začne v době, kdy v ČR bude Slunce pod obzorem, a na naší obloze budeme moci pozorovat jen poslední 2 hodiny. I tak se bude jednat o unikátní a pro nás i poslední příležitost něco takového vidět. I z toho důvodu nás zajímá, jaké bude počasí a zda nám oblačnost neznemožní výhled na oblohu.

Tisková zpráva Českého hydrometeorologického ústavu.

Zdá se, že budeme mít štěstí. V úterý 5. června nás přejde slabá okludovaná fronta a odpoledne se k nám začne rozšiřovat nevýrazná tlaková výše. Ta se bude během noci na středu a během středy přesouvat dále k východu, a přinese zmenšení oblačnosti. Přes Německo bude postupovat další frontální systém, který se nad naším územím v ranních středečních hodinách projeví vysokou cirrovitou oblačností, přibývající na západě. Střední a východní část naší republiky by mohla mít dokonce úplně jasnou oblohu, ale místy se zřejmě budou vyskytovat mělké mlhy. Ty však nepředstavují pro pozorování problém, stačí vyhledat pozorovací místo na kopci nebo ve vyšších polohách, případně se přesunout o několik kilometrů vedle. Vlhkost vzduchu zejména ve vyšších hladinách by neměla být ale příliš vysoká, východ Slunce by proto neměl být pozorován skrze nadměrně zakalenou atmosféru.

Doufejme, že se počasí oproti současnému výhledu nezmění a že se na pozorování transitu Venuše můžeme opravdu těšit.

Petr Dvořák
Tiskový mluvční ČHMÚ a Meteorolog - Odbor letecké meteorologie
Tel.: 724 342 542, Mail: petr.dvorak@chmi.cz




O autorovi

Petr Dvořák

Petr Dvořák (* 1966) je meteorolog. Vystudoval obor meteorologie a klimatologie na Matematicko–fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1991). Do roku 2018 pracoval jako meteorolog Odboru letecké meteorologie a zároveň jako tiskový mluvčí ČHMÚ pro meteorologii a klimatologii. Věnuje se také výzkumu konvekce v atmosféře a vlivu městských oblastí na atmosférické procesy. Od roku 2008 studuje v postgraduálním studiu na katedře meteorologie a ochrany prostředí MFF UK. Je autorem řady populárně–naučných i odborných meteorologických knih. Ve volném čase se zabývá létáním, astronomií, programováním internetových aplikací nebo jízdě na horském kole.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »