Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce?

Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce?

Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost. Autor: Pencho Markishky
Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost.
Autor: Pencho Markishky
Profesionální i hobby astronomové s napětím očekávají významnou událost na obloze, přechod Venuše přes sluneční disk ráno ve středu 6. června 2012. Tento úkaz je velmi vzácný, protože se opakuje v intervalu 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a vždy potom jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme transit Venuše mohli velmi dobře pozorovat na jasné obloze v červnu 2004, nyní přichází opět, aby se na 105,5 roku odmlčel.

Úkaz začne v době, kdy v ČR bude Slunce pod obzorem, a na naší obloze budeme moci pozorovat jen poslední 2 hodiny. I tak se bude jednat o unikátní a pro nás i poslední příležitost něco takového vidět. I z toho důvodu nás zajímá, jaké bude počasí a zda nám oblačnost neznemožní výhled na oblohu.

Tisková zpráva Českého hydrometeorologického ústavu.

Zdá se, že budeme mít štěstí. V úterý 5. června nás přejde slabá okludovaná fronta a odpoledne se k nám začne rozšiřovat nevýrazná tlaková výše. Ta se bude během noci na středu a během středy přesouvat dále k východu, a přinese zmenšení oblačnosti. Přes Německo bude postupovat další frontální systém, který se nad naším územím v ranních středečních hodinách projeví vysokou cirrovitou oblačností, přibývající na západě. Střední a východní část naší republiky by mohla mít dokonce úplně jasnou oblohu, ale místy se zřejmě budou vyskytovat mělké mlhy. Ty však nepředstavují pro pozorování problém, stačí vyhledat pozorovací místo na kopci nebo ve vyšších polohách, případně se přesunout o několik kilometrů vedle. Vlhkost vzduchu zejména ve vyšších hladinách by neměla být ale příliš vysoká, východ Slunce by proto neměl být pozorován skrze nadměrně zakalenou atmosféru.

Doufejme, že se počasí oproti současnému výhledu nezmění a že se na pozorování transitu Venuše můžeme opravdu těšit.

Petr Dvořák
Tiskový mluvční ČHMÚ a Meteorolog - Odbor letecké meteorologie
Tel.: 724 342 542, Mail: petr.dvorak@chmi.cz




O autorovi

Petr Dvořák

Petr Dvořák (* 1966) je meteorolog. Vystudoval obor meteorologie a klimatologie na Matematicko–fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1991). Do roku 2018 pracoval jako meteorolog Odboru letecké meteorologie a zároveň jako tiskový mluvčí ČHMÚ pro meteorologii a klimatologii. Věnuje se také výzkumu konvekce v atmosféře a vlivu městských oblastí na atmosférické procesy. Od roku 2008 studuje v postgraduálním studiu na katedře meteorologie a ochrany prostředí MFF UK. Je autorem řady populárně–naučných i odborných meteorologických knih. Ve volném čase se zabývá létáním, astronomií, programováním internetových aplikací nebo jízdě na horském kole.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 R1 (PANSTARRS)

Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.

Další informace »