Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce?

Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce?

Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost. Autor: Pencho Markishky
Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost.
Autor: Pencho Markishky
Profesionální i hobby astronomové s napětím očekávají významnou událost na obloze, přechod Venuše přes sluneční disk ráno ve středu 6. června 2012. Tento úkaz je velmi vzácný, protože se opakuje v intervalu 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a vždy potom jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme transit Venuše mohli velmi dobře pozorovat na jasné obloze v červnu 2004, nyní přichází opět, aby se na 105,5 roku odmlčel.

Úkaz začne v době, kdy v ČR bude Slunce pod obzorem, a na naší obloze budeme moci pozorovat jen poslední 2 hodiny. I tak se bude jednat o unikátní a pro nás i poslední příležitost něco takového vidět. I z toho důvodu nás zajímá, jaké bude počasí a zda nám oblačnost neznemožní výhled na oblohu.

Tisková zpráva Českého hydrometeorologického ústavu.

Zdá se, že budeme mít štěstí. V úterý 5. června nás přejde slabá okludovaná fronta a odpoledne se k nám začne rozšiřovat nevýrazná tlaková výše. Ta se bude během noci na středu a během středy přesouvat dále k východu, a přinese zmenšení oblačnosti. Přes Německo bude postupovat další frontální systém, který se nad naším územím v ranních středečních hodinách projeví vysokou cirrovitou oblačností, přibývající na západě. Střední a východní část naší republiky by mohla mít dokonce úplně jasnou oblohu, ale místy se zřejmě budou vyskytovat mělké mlhy. Ty však nepředstavují pro pozorování problém, stačí vyhledat pozorovací místo na kopci nebo ve vyšších polohách, případně se přesunout o několik kilometrů vedle. Vlhkost vzduchu zejména ve vyšších hladinách by neměla být ale příliš vysoká, východ Slunce by proto neměl být pozorován skrze nadměrně zakalenou atmosféru.

Doufejme, že se počasí oproti současnému výhledu nezmění a že se na pozorování transitu Venuše můžeme opravdu těšit.

Petr Dvořák
Tiskový mluvční ČHMÚ a Meteorolog - Odbor letecké meteorologie
Tel.: 724 342 542, Mail: petr.dvorak@chmi.cz




O autorovi

Petr Dvořák

Petr Dvořák (* 1966) je meteorolog. Vystudoval obor meteorologie a klimatologie na Matematicko–fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1991). Do roku 2018 pracoval jako meteorolog Odboru letecké meteorologie a zároveň jako tiskový mluvčí ČHMÚ pro meteorologii a klimatologii. Věnuje se také výzkumu konvekce v atmosféře a vlivu městských oblastí na atmosférické procesy. Od roku 2008 studuje v postgraduálním studiu na katedře meteorologie a ochrany prostředí MFF UK. Je autorem řady populárně–naučných i odborných meteorologických knih. Ve volném čase se zabývá létáním, astronomií, programováním internetových aplikací nebo jízdě na horském kole.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »