Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce?

Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce?

Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost. Autor: Pencho Markishky
Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost.
Autor: Pencho Markishky
Profesionální i hobby astronomové s napětím očekávají významnou událost na obloze, přechod Venuše přes sluneční disk ráno ve středu 6. června 2012. Tento úkaz je velmi vzácný, protože se opakuje v intervalu 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a vždy potom jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme transit Venuše mohli velmi dobře pozorovat na jasné obloze v červnu 2004, nyní přichází opět, aby se na 105,5 roku odmlčel.

Úkaz začne v době, kdy v ČR bude Slunce pod obzorem, a na naší obloze budeme moci pozorovat jen poslední 2 hodiny. I tak se bude jednat o unikátní a pro nás i poslední příležitost něco takového vidět. I z toho důvodu nás zajímá, jaké bude počasí a zda nám oblačnost neznemožní výhled na oblohu.

Tisková zpráva Českého hydrometeorologického ústavu.

Zdá se, že budeme mít štěstí. V úterý 5. června nás přejde slabá okludovaná fronta a odpoledne se k nám začne rozšiřovat nevýrazná tlaková výše. Ta se bude během noci na středu a během středy přesouvat dále k východu, a přinese zmenšení oblačnosti. Přes Německo bude postupovat další frontální systém, který se nad naším územím v ranních středečních hodinách projeví vysokou cirrovitou oblačností, přibývající na západě. Střední a východní část naší republiky by mohla mít dokonce úplně jasnou oblohu, ale místy se zřejmě budou vyskytovat mělké mlhy. Ty však nepředstavují pro pozorování problém, stačí vyhledat pozorovací místo na kopci nebo ve vyšších polohách, případně se přesunout o několik kilometrů vedle. Vlhkost vzduchu zejména ve vyšších hladinách by neměla být ale příliš vysoká, východ Slunce by proto neměl být pozorován skrze nadměrně zakalenou atmosféru.

Doufejme, že se počasí oproti současnému výhledu nezmění a že se na pozorování transitu Venuše můžeme opravdu těšit.

Petr Dvořák
Tiskový mluvční ČHMÚ a Meteorolog - Odbor letecké meteorologie
Tel.: 724 342 542, Mail: petr.dvorak@chmi.cz




O autorovi

Petr Dvořák

Petr Dvořák (* 1966) je meteorolog. Vystudoval obor meteorologie a klimatologie na Matematicko–fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1991). Do roku 2018 pracoval jako meteorolog Odboru letecké meteorologie a zároveň jako tiskový mluvčí ČHMÚ pro meteorologii a klimatologii. Věnuje se také výzkumu konvekce v atmosféře a vlivu městských oblastí na atmosférické procesy. Od roku 2008 studuje v postgraduálním studiu na katedře meteorologie a ochrany prostředí MFF UK. Je autorem řady populárně–naučných i odborných meteorologických knih. Ve volném čase se zabývá létáním, astronomií, programováním internetových aplikací nebo jízdě na horském kole.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »