Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kde se budete moci na zatmění Slunce podívat

Kde se budete moci na zatmění Slunce podívat

Kde je možné pozorovat sluneční zatmění? samozřejmě je možné úkaz pozorovat z domova. Nabízíme přehled několika míst, kd ebudou k dispozici odborní pracovníci, případně doplňkový program.

Astronomický ústav Ondřejov

Ve středu 29. března 2006 bude observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově mimořádně otevřena školám a veřejnosti k pozorování částečného zatmění Slunce, a to od 11:30 do 14.00 hod., tedy v celém průběhu zatmění.
Program:

  • pozorování zatmění Slunce v projekci za dalekohledem (11:46 - 13:51 hod. SELČ)
  • exkurze na moderní pracoviště sluneční patroly Slunečního oddělení
  • odborný výklad
  • prohlídka muzea Vojtěcha Šafaříka

Pozorování se koná za jasného počasí, případně při malé oblačnosti. Jakmile Slunce nebude vidět, nebude vidět ani zatmění! Více o zatmění Slunce na stránkách Astronomického ústavu AV ČR http://www.asu.cas.cz/zatmeni2006/.

Zoologická zahrada Praha v Tróji

Česká astronomická společnost připravila pozorování pro veřejnost společně se Zoologickou zahradou Praha v Tróji a firmou Supra Praha spol s r.o.
Program:

  • pozorování Slunce a pozemských objektů (09.00 - 15.00 hod.)
  • pozorování zatmění Slunce dalekohledy (11.46 - 13.51 hod.)
  • pořad o zatmění a soutěže pro předem objednané školy
  • astronomický kvíz pro návštěvníky ZOO

ZOO v Dvoře Králové nad Labem

Hvězdárna Úpice spolu s Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti připravily pozorování částečného zatmění v Zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem.

Hvězdárny

Otevírací doba vybraných astronomických institucí:

Hvězdárna Petřín Praha: od 11.00 do 15.00 hod.
Planetárium Praha: od 11.00 do 14.00 hod. bude ve foyeru Planetária probíhat projekce zatmění.
Hvězdárna Ďáblice Praha: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Brno: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna České Budějovice: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Hradec Králové: hvězdárna od 11.30 do 14.00 hod., při nepřízni počasí náhradní program
Hradec Králové Ulrichovo náměstí: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Úpice: od 11.00 do 14.00 hod., pozorování zatmění Slunce v projekci za dalekohledem, exkurze na pracoviště, odborný výklad
Hvězdárna Valašské Meziříčí: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Sezimovo Ústí: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Ostrava: od 11.30 do 14.00 hod., pozorování úkazu s doprovodným programem v planetáriu, průběh akce bude závislý na počasí
Hvězdárna Plzeň: 11:30 - 13:50 hod. , místo: U Dráhy 11, Plzeň
Hvězdárna Prostějov: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Uherský Brod: od 11.00 do 13.00 hod.
Hvězdárna Vsetín: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Český Těšín: od 12.00 do 14.00 hod.

Další astronomické instituce naleznete na adrese /insts/

On-line kamery

Velká část odkazů je převzata ze stránky NASA. Pokud víte o dalších stránkách s on-line kamerami, dejte nám vědět na info@astro.cz. Děkujeme.




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »