Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 17P Holmes - fotografie

Kometa 17P Holmes - fotografie

V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes. Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali:

Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz

Libor Vyskočil, Hvězdárna v Úpici

Kometa 17P Holmes na bezměsíčné obloze

L.Vyskočil: 17P Holmes
L.Vyskočil: 17P Holmes
Po týdnu trvajícím marném čekání na jedinou díru v mracích se ve středu 31. října nad Úpicí konečně vyjasnilo. Měsíc se navíc vzdálil od komety tak, že dovolil fotografovat na temné obloze ještě dvě a půl hodiny po astronomickém soumraku a příznivé podmínky nastaly i pokud jde o seeing. Nezbývalo než nastavit kometu do středu zorného pole a pořídit přes barevné filtry sérii 24 s snímků. Při delší expozici už totiž docházelo k saturaci optického jádra komety.

Výsledný snímek je LRGB kompozicí s celkovou expoziční dobou 192 s. Byl pořízen 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny v 19h 10 m UT . Zajímavé je sledovat rozložení barev v komě . Zatímco zeleně zřejmě září radikály plynu , neutrální odstín by mohl patřit světlu Slunce odraženému na prachových částicích. Na samotném okraji komy zobrazené na snímku převládá opět zelený odstín a jemnou nazelenalou komu lze na originálních snímcích sledovat až do vzdálenosti 12-ti obloukových minut, takže průměr komy je možné odhadnout na 24 obloukových minut .

Pavel a Petr Cagašovi, Zlín

Po dlouhých dnech zatažené oblohy se konečně na chvíli vyjasnilo i ve Zlíně a i my se mohli pokochat pohledem na kometu Holmes. Přikládám dva snímky z dnešního večera (1. listopadu 2007) pořízené 26,5 cm f/8 Newtonem hvězdárny ve Zlíně a kamerou G2-1600 přes RGB filtry.

Snímky nebyly žádným způsobem upravovány (filtrovány), vzhledem ke značnému jasu komety ani nebyl odečítán temný snímek a aplikován flat field.

P.Cagaš: 17P Holmes, 3 min
P.Cagaš: 17P Holmes, 3 min
První snímek je složenina tří expozic dlouhých 1 minutu (celkem tedy 3 minuty expozice). Pohyb komety mezi hvězdami byl natolik malý, že bylo možno složit obraz podle hvězd a nikoliv podle jádra komety.
P.Cagaš: 17P Holmes, 15 min
P.Cagaš: 17P Holmes, 15 min
Další snímek je již složen z 5 min expozic v každé barvě (celková expozice 15 minut). Jednotlivé expozice ale byly pouze 15 sekund dlouhé a střídaly se v pořadí RGB. Díky tomu jsou i stopy hvězd barevně poměrně věrné. Hvězdy jsou na tomto snímku v poměru ke kometě znatelně slabší, protože jejich jas je rozprostřen do delší stopy. Koma je ale vykreslena lépe s lepším poměrem signál/šum.

Petr Horálek

P.Horálek: 17P Holmes
P.Horálek: 17P Holmes
Zasilam dve kresby zachycujici kometu 17P Holmes 27. rijna 2007. Obe dve kresby byly porizeny pres reflektor 0.25m (f4.7) pri 133 nasobnem zvetseni. Nasledne byly invertovany barvy a jedine digitalni upravy, ktere jsem byl nucen udelat, byly provedeny ve Photoshopu (vyhlazeni tahu tuzkou). Prvni kresba byla porizena v Nemecku nedaleko vrcholu Arber (1456 mnm) (pobliz hranicniho prechodu Zelezna ruda), druhy v Ceske republice, zapadne od Prahy na poli pobliz vesnice Celakovice. Dalsi kresby naleznete na strankach Petra Horalka

Vice o expedici se muzete pripadne dozvedet zde: http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=684 a v pokracovani http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=685.

Milan Uhlář

M. Uhlar: 17P Holmes
M. Uhlar: 17P Holmes
V stredu sa obloha vycistila aj v Opave. Vyuzil som toho a nafotil som niekolko fotografii komety 17P Holmes. Zaslana fotografia komety bola fotena v ohnisku dalekohladu Newton 250/1200 za pouzitia fotoaparatu Canon 5D a je zlozena z dvoch snimkov 2s a 4s.

Ladislav Spejchlík, Kovánec u Mladé Boleslavi

L.Spejchlík
L.Spejchlík
První snímek byl vyfotografován 27.10.2007 ve 22:43hodin. CCD QHY8 přes N200/800mm.Je to složenina 30snímků po 12vteřinách. Jedná se o výřez 1:1.
L.Spejchlík
L.Spejchlík
Druhý snímek byl pořízen 31.10.2007, bylo jasno ale seeing byl špatný, proto jsem nafotil velký počet snímků abych si z nich mohl vybrat ty nejlepší a ty poté zpracovat. Také jsem chtěl zkusit zvýraznit komu a proto jsem udělal několik dlouhých expozic. Celkem jsem nafotil 200 snímků a pěkných bylo 81. Foceno bylo CCD QHY8 přes WO 132 FLT - 132/925mm. Snímek je složenina: 1x10min + 4x9min + 6x5min + 1x3min + 14x75 sec. + 14x70 sec. + 20x45 sec. + 21x20sec. Takže celkem 81 snímků a celkem 109minut. Jedná se taktéž o výřez 1:1.

Ladislav Šmelcer a Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Vzhledem k tradičně nepříznivému listopadovému počasí jsme byli rádi, že se nám podařilo kometu pozorovat a zaznamenat digitální technikou ve čtvrtek 1. listopadu 2007. Použili jsme dvojici přístrojů, teleskop Schmidt-Cassegrain o průměru objektivu 28 cm spolu s CCD kamerou SBIG ST-7 a dalekohled Coudé refraktor 150/2250 mm, který jinak slouží pro pozorování veřejnosti v hlavní kopuli hvězdárny, ve spojení s digitálním fotoaparátem Nikon D50.

zanrova.jpg
0165-0166.jpg
0182-3_3.jpg
0182-3_3rgb.jpg
st7-mask.jpg
st7-rgb.jpg




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pozorování , Kometa , Čtenářská galerie


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »