Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze?

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze?

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) z oběžné dráhy z Mezinárodní vesmírné stanice
Autor: Don Pettit

Astronomové kometu C/2024 G3 (ATLAS) sledovali již od podzimu, protože se zdálo, že by mohlo jít o nejjasnější kometu roku 2025, ovšem s tím, že v době nejvyšší jasnosti bude ukrutně blízko úhlově ke Slunci. Jakoby se chtěl zopakovat scénář s kometou C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která byla velmi jasným objektem říjnové oblohy a také se dala pozorovat již za soumraku. Nynější kometa ATLAS má nakrátko zjasnit až k jasnosti, jakou má Venuše, což by ji mohlo za jistých podmínek učinit viditelnou i na denní obloze, ovšem pouze zkušeným pozorovatelům.

Opatrnosti není nikdy dost, a tak krom občasných zmínek v pořadech pro nadšence, jste se možná s kometou ještě nesetkali. Jenže ona opravdu dodržela scénář a nyní její jasnost dosáhla záporných magnitud. Kometa dosáhne přísluní 13. ledna a na obloze bude úhlově jen 5 stupňů od slunečního kotouče.

Takové pozorování je za normálních okolností nebezpečné, protože je potřeba, aby nám Slunce nesvítilo do dalekohledu. Toho lze docílit, když si Slunce skryjeme za střechu budovy a budeme se dívat nad její okraj. Nebo se podíváme ráno za svítání, zda nemáme čistý výhled k obzoru, než vyjde Slunce. Druhou možnost využil známý astrofotograf Petr Horálek, když kometu zachytil ze Slovenska poblíž Spišského Podhradí.

Na snímku z 11. ledna 2025 je kromě oblačnosti a velmi jasné oblohy před východem Slunce patrná i kometa C/2024 G3 (ATLAS). Fotografováno ze Slovenska z kopců u Spišského Podhradí. Autor: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě
Na snímku z 11. ledna 2025 je kromě oblačnosti a velmi jasné oblohy před východem Slunce patrná i kometa C/2024 G3 (ATLAS). Fotografováno ze Slovenska z kopců u Spišského Podhradí.
Autor: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě

Úhlová vzdálenost od Slunce na obloze je natolik malá, že máme ještě jednu možnost, jak si kometu prohlížet, a to téměř v reálném čase. Vstoupila totiž do zorného pole koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO. Alternativu v podobě pozorování z paluby Mezinárodní vesmírné stanice, jako je případ astronauta Dona Pettita, musíme bohužel vynechat, ale jak ukazují jeho snímky, je to úžasný pohled.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 9. 1. 2025 na fotografii z Mezinárodní vesmírné stanice Autor: Don Pettit
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 9. 1. 2025 na fotografii z Mezinárodní vesmírné stanice
Autor: Don Pettit

Jaké jsou tedy naše pozorovací vyhlídky? V první řadě rozhodne počasí. Ideální je zkoušet to nyní ráno před východem Slunce 12. a 13. ledna zhruba po sedmé hodině SEČ (podle polohy pozorovatele se čas liší až o půl hodiny). Využijte program Stellarium k upřesnění polohy komety nad obzorem.

Kometa ještě zjasňuje, zatím má k 11. lednu asi –1 mag. 13. ledna by mohl její jas kulminovat na –4 mag, což by ji krátce mohlo umožnit pozorovatelnou i na denní obloze. V lednu 2007 byla na denní obloze pozorovatelná kometa C/2006 P1 (McNaught), jenže ta byla úhlově mnohem dál od Slunce. Byla vidět i pouhým okem a v dalekohledu jevila i kousek ohonu. Kometa G3 ATLAS bude velmi obtížným cílem a dá se předpokládat, že se její denní viditelnost omezí pouze na fotografie.


Aktuální snímek SOHO/LASCO C3, kometa se jeví jako jasná skvrna. Délka vodorovných čárek odpovídá jasnosti objektu, čím jsou delší, tím je jasnější. Jde o vlastnost senzoru, kdy signál přetéká do sousedních pixelů, ale docela se hodí k odhadu jasnosti objektu. Pro porovnání Venuše má v záběru vždy velmi dlouhé čárky.

14. ledna již kometa nebude viditelná ráno, ale dostane se na extrémně světlou večerní oblohu, kde by mohla být vidět hned po západu Slunce. Bude tedy potřeba pozorovat ještě před 17. hodinou. Kometa bude mít večer každý den zhruba stejně mizernou výšku nad obzorem a opět bude slábnout. Možná přestane být viditelná již 16. ledna a opět zmizí na jižní obloze, kde bude její pozorování snazší.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] astro.vanbuitenen.nl
[2] petrhoralek.com
[3] aktuální snímky SOHO



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2024 G3 (ATLAS)


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »