Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze?

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze?

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) z oběžné dráhy z Mezinárodní vesmírné stanice
Autor: Don Pettit

Astronomové kometu C/2024 G3 (ATLAS) sledovali již od podzimu, protože se zdálo, že by mohlo jít o nejjasnější kometu roku 2025, ovšem s tím, že v době nejvyšší jasnosti bude ukrutně blízko úhlově ke Slunci. Jakoby se chtěl zopakovat scénář s kometou C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která byla velmi jasným objektem říjnové oblohy a také se dala pozorovat již za soumraku. Nynější kometa ATLAS má nakrátko zjasnit až k jasnosti, jakou má Venuše, což by ji mohlo za jistých podmínek učinit viditelnou i na denní obloze, ovšem pouze zkušeným pozorovatelům.

Opatrnosti není nikdy dost, a tak krom občasných zmínek v pořadech pro nadšence, jste se možná s kometou ještě nesetkali. Jenže ona opravdu dodržela scénář a nyní její jasnost dosáhla záporných magnitud. Kometa dosáhne přísluní 13. ledna a na obloze bude úhlově jen 5 stupňů od slunečního kotouče.

Takové pozorování je za normálních okolností nebezpečné, protože je potřeba, aby nám Slunce nesvítilo do dalekohledu. Toho lze docílit, když si Slunce skryjeme za střechu budovy a budeme se dívat nad její okraj. Nebo se podíváme ráno za svítání, zda nemáme čistý výhled k obzoru, než vyjde Slunce. Druhou možnost využil známý astrofotograf Petr Horálek, když kometu zachytil ze Slovenska poblíž Spišského Podhradí.

Na snímku z 11. ledna 2025 je kromě oblačnosti a velmi jasné oblohy před východem Slunce patrná i kometa C/2024 G3 (ATLAS). Fotografováno ze Slovenska z kopců u Spišského Podhradí. Autor: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě
Na snímku z 11. ledna 2025 je kromě oblačnosti a velmi jasné oblohy před východem Slunce patrná i kometa C/2024 G3 (ATLAS). Fotografováno ze Slovenska z kopců u Spišského Podhradí.
Autor: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě

Úhlová vzdálenost od Slunce na obloze je natolik malá, že máme ještě jednu možnost, jak si kometu prohlížet, a to téměř v reálném čase. Vstoupila totiž do zorného pole koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO. Alternativu v podobě pozorování z paluby Mezinárodní vesmírné stanice, jako je případ astronauta Dona Pettita, musíme bohužel vynechat, ale jak ukazují jeho snímky, je to úžasný pohled.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 9. 1. 2025 na fotografii z Mezinárodní vesmírné stanice Autor: Don Pettit
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 9. 1. 2025 na fotografii z Mezinárodní vesmírné stanice
Autor: Don Pettit

Jaké jsou tedy naše pozorovací vyhlídky? V první řadě rozhodne počasí. Ideální je zkoušet to nyní ráno před východem Slunce 12. a 13. ledna zhruba po sedmé hodině SEČ (podle polohy pozorovatele se čas liší až o půl hodiny). Využijte program Stellarium k upřesnění polohy komety nad obzorem.

Kometa ještě zjasňuje, zatím má k 11. lednu asi –1 mag. 13. ledna by mohl její jas kulminovat na –4 mag, což by ji krátce mohlo umožnit pozorovatelnou i na denní obloze. V lednu 2007 byla na denní obloze pozorovatelná kometa C/2006 P1 (McNaught), jenže ta byla úhlově mnohem dál od Slunce. Byla vidět i pouhým okem a v dalekohledu jevila i kousek ohonu. Kometa G3 ATLAS bude velmi obtížným cílem a dá se předpokládat, že se její denní viditelnost omezí pouze na fotografie.


Aktuální snímek SOHO/LASCO C3, kometa se jeví jako jasná skvrna. Délka vodorovných čárek odpovídá jasnosti objektu, čím jsou delší, tím je jasnější. Jde o vlastnost senzoru, kdy signál přetéká do sousedních pixelů, ale docela se hodí k odhadu jasnosti objektu. Pro porovnání Venuše má v záběru vždy velmi dlouhé čárky.

14. ledna již kometa nebude viditelná ráno, ale dostane se na extrémně světlou večerní oblohu, kde by mohla být vidět hned po západu Slunce. Bude tedy potřeba pozorovat ještě před 17. hodinou. Kometa bude mít večer každý den zhruba stejně mizernou výšku nad obzorem a opět bude slábnout. Možná přestane být viditelná již 16. ledna a opět zmizí na jižní obloze, kde bude její pozorování snazší.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] astro.vanbuitenen.nl
[2] petrhoralek.com
[3] aktuální snímky SOHO



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2024 G3 (ATLAS)


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »