Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2025 F2 (SWAN)

Kometa C/2025 F2 (SWAN)

Kometa C/2025 F2 (SWAN) na snímku ze 6. dubna již jeví dlouhý iontový ohon, ale ten byl okem přes dalekohled prakticky nepozorovatelný
Autor: Michael Jäger

Nedávný objev komety na snímcích z přístroje SWAN na vesmírné observatoři SOHO, k němuž došlo na přelomu března a dubna letošního roku, upoutal pozornost amatérských i profesionálních astronomů. Objekt, předběžně označovaný jako SWAN25F, den za dnem vykazoval rostoucí jasnost. 8. dubna dostala kometa konečně i označení pro dlouhoperiodické komety C/2025 F2 (SWAN). Pozorovací okno této poměrně jasné komety je krátké a nejlépe ji uvidíme na ranní obloze na začátku svítání.

První upozornění na přítomnost komety přišlo 1. dubna 2025 od australského astronoma amatéra Michaela Mattiazza, který na snímcích získaných přístrojem SWAN na palubě slunečního kosmického dalekohledu SOHO identifikoval objekt, pohybující se severovýchodním směrem souhvězdím Pegase, rychlostí více než jeden stupeň za den.

Několik dalších pozorovatelů hned den na to ohlásilo první odhady jasností nové komety, která se na ranní obloze promítala do oblasti velkého Pegasova čtverce. Hodnoty se pohybovaly mezi 10. a 11. mag (pravděpodobně v závislosti na pozorovacích podmínkách). Současně byl potvrzen rychlý vlastní pohyb objektu. Dne 3. dubna 2025 bylo navíc zaregistrováno skokové zvýšení jasu komety. Jasnost řada pozorovatelů udávala kolem 9,5 mag. Začalo se hovořit o přítomnosti komy s úhlovým průměrem mezi 2 až 3,5 úhlovými minutami. Současně se objevila také první hlášení o přítomnosti ohonu o délce 10 až 30 obloukových minut.

Další série pozorování ze 4. dubna 2025 odhalila, že kometa nadále zjasňuje a vykazuje známky neobvykle zvýšené aktivity. Vizuální odhady jasnosti ji už řadily do blízkosti 9. magnitudy s dobře patrnou centrální kondenzací komy. Rakouský astronom amatér Michael Jäger pořídil snímky, které ukazovaly 1,5 stupně dlouhý iontový ohon obsahující jasný „uzel“, což jen potvrzovalo značnou kometární aktivitu objektu.

Na několika širokoúhlých snímcích ze 7. dubna 2025 měla už kometa SWAN25F velmi aktivní iontový ohon dlouhý více než 2 stupně, který ukazoval strukturální detaily v podobě několika trysek, zlomů, uzlů a odpojení. Také koma zvýšila svou kondenzaci na stupeň 7, což svědčí o velmi silných výronech materiálu z jádra. Celková jasnost komety opět narostla a dosáhla hodnoty mezi 8,5 až 8,0 magnitudy. Kometa se tak dostala do dosahu vizuálního pozorování i menšími dalekohledy a stala se také jednodušším cílem pro astrofotografy.

8. dubna vyšel elektronický cirkulář Minor Planet Centra, který konečně přinesl kometární označení objektu SWAN25F jako C/2025 F2 (SWAN).

Mapa polohy komety C/2025 F2 SWAN v dubnu mezi hvězdami Autor: Sky&Telescope
Mapa polohy komety C/2025 F2 SWAN v dubnu mezi hvězdami
Autor: Sky&Telescope

Chcete-li kometu spatřit, podívejte se předtím, než Slunce za úsvitu začne nadměrně ozařovat atmosféru Země, k východoseverovýchodnímu obzoru. Přestože se kometa postupně zjasňuje, v tuto chvíli budeme k jejímu vyhledání stále potřebovat dalekohled. Na začátku dubna, jak už bylo řečeno, se promítala do velkého Pegasova čtverce, který na konci první dekády opouští a bude postupovat do souhvězdí Andromedy. Pomocí by mohlo být 13. 4. 2025 její přiblížení ke hvězdě Alpheratz (Sirrah) na hranici mezi Pegasem a Andromedou (levou horní stálicí velkého Pegasova čtverce), která má jasnost 2,0 mag. Na konci astronomického svítání, kolem 5. hodiny SELČ vlasatici nalezneme 15° v azimutu kolem 60° (VSV; výška Slunce -13°). Při hledání jistě pomůže nejen připojený obrázek pro nejbližší dny, ale i efemerida na období 10. až 31. 4. 2025.

Efemerida komety C/2025 F2 (SWAN) Autor: NASA/Horizons
Efemerida komety C/2025 F2 (SWAN)
Autor: NASA/Horizons

V průběhu druhé poloviny dubna se bude průběžně snižovat elongace komety od Slunce, což i přes její, snad stále narůstající jasnost, zkomplikuje pozorovatelnost vlasatice. K největšímu přiblížení ke Slunci i k Zemi dojde ve stejný den, 1. května 2025. Kometa bude procházet ve vzdálenosti přibližně 0,333 au (49,8 milionů km od Slunce), tedy těsně uvnitř průměrné oběžné dráhy planety Merkur.

Současný optimistický odhad její jasnosti v tomto bodě dráhy je až 4,5 mag. Pokud kometa přežije průchod perihéliem, může být ve druhé polovině května viditelná na západě po západu Slunce. Při pohledu z Evropy to ovšem bude komplikovat velice rychlý pokles její deklinace (a naopak narůstající deklinace Slunce). Ta se již 16. 5. 2025 přehoupne do záporných hodnot a prakticky znemožní jakákoli pozorování. Šanci naopak dostanou astronomové na jižní polokouli.

Takže jinými slovy, neváhejte a v případě ranního vyjasnění se pokuste kometu C/2025 F2 (SWAN) najít na předúsvitové obloze. V průběhu druhé dubnové dekády k tomu dostaneme tu nejlepší příležitost.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Elektronický cirkulář MPC

Převzato: Hvězdárna v Rokycanech a Plzni



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: C/2025 F2 (SWAN)


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »