Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorit v ordinaci

Meteorit v ordinaci

Meteorit, nalezený v ordinaci
Meteorit, nalezený v ordinaci
V pondělí 18. ledna 2010 kolem 17:38 místního času (22:38 UT) spatřilo velké množství lidí z Virginie, Marylandu, Severní Karolíny a dalších států z východního pobřeží USA na obloze velmi jasný meteor. Bylo to během soumraku, kdy ještě nebyly na obloze vidět hvězdy, ale jen Měsíc a Jupiter.

Henry Simoni-Wastila, který jev pozoroval z Reisterstownu v Marylandu, říká, že doba přeletu byla 3 až 5 sekund a následná kouřová stopa trvala asi 4 minuty. Jak už to bývá, informace od svědků se dost rozcházejí. Někdo udává dobu trvání 1 až 2 sekundy, jiný až 10 sekund. V několika hlášeních je uvedena oranžová nebo načervenalá barva, jinde se zmiňují o bílé, žluté nebo zelené záři. Zajímavé je, že někteří z pozorovatelů viděli krátce po bolidu další meteor, jeden dokonce spatřil dalších 5 nebo 6 slabších meteorů. Podle amatérského astronoma Williama E. Smithe by bolid i další meteory mohly náležet k roji Coma Berenicesid.

To je však teprve začátek příběhu. S největší pravděpodobností toto těleso nezaniklo v atmosféře, ale jeho zbytek dopadl až na zem. Ve stejné době totiž v oblasti Lorton, asi 20 kilometrů od Washingtonu, těleso o velikosti tenisového míčku prorazilo nejprve střechu, pak strop lékařské ordinace a nakonec skončilo na podlaze, rozlomené na několik částí. Podle lékaře Franka Ciampiho byla při dopadu slyšet velká rána, jako kdyby spadly na zem naložené police. Když byla objevena díra ve stropě a kameny na zemi, domníval se Ciampi nejprve, že se jedná o něco, co vypadlo z letadla nebo vrtulníku. Teprve až po konzultaci s geologem zjistil, že se zřejmě jedná o meteorit. Úlomky byly proto odneseny do Smithsonianského národního muzea, kde byly prozkoumány a jejich mimozemský původ potvrzen. Jedná se o kamenný meteorit, konkrétně chondrit o celkové hmotnosti 308 gramů. Podle odhadů mohla být jeho rychlost při dopadu bezmála 100 metrů za sekundu. Je možné, že tyto nalezené fragmenty nejsou jedinými pozůstatky, protože při pozorování bolidu se řada svědků shodla, že těleso se rozpadlo na několik částí. Na základě nasbíraných dat byla vypočítána oblast, kde by mohly být další fragmenty a hned se do ní vypravili hledači meteoritů.

Smithsonianské muzeum uvažuje, že meteorit vystaví ve svých sbírkách a lékařům, kteří jej našli, údajně vyplatilo odměnu 5 000 dolarů. Ta se zřejmě stala předmětem sporu, kdo je vlastně pravým vlastníkem úlomků. Ozval se totiž majitel budovy, zasažené vesmírným projektilem, který tvrdí, že podle práva má meteorit náležet jemu. Jak celá situace nakonec dopadne je zatím nejisté, ale je velmi smutné, že i v případě takového vzácného nálezu velké vědecké hodnoty se dostaly do popředí peníze.

Zdroje:
[1] Meteorit spadl do zubní ordinace
[2] Americkou ordinací prolétl meteorit. Letěl rychlostí 350km/h
[3] Meteorit zasiahol Virgíniu
[4] Lorton Meteorite Fall: Meteorite Smashes Through Doctors Roof!
[5] Monday's meteor fell on Lorton, Va. doctors' office
[6] Twilight meteor reported Monday in Maryland

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »