Kámen, který měl prorazit pingpongový stůl
Jen necelý měsíc poté, co se objevily informace o zasažení člověka meteoritem, přišla média s novou senzační zprávou. Tentokrát dokonce přímo z České republiky. Hovoří o tom, že na zahradu Jiřího Římana v Ostravě dopadl meteorit, který přitom prorazil pingpongový stůl. Kámen, který údajně díru způsobil, má velikost zhruba jako padesátikorunová mince a majitel jej našel ležet přímo pod stolem. Dušuje se, že díru sám nevytvořil, ani si příběh o meteoritu nevymyslel.
Jakmile se však k případu vyjádřili odborníci, domněnka, že se jedná o meteorit, dostala velké trhliny. Mineralog Bedřich Křístek oprávněně upozorňuje, že meteoritům se při průletu atmosférou vlivem vysokých teplot roztaví hrany a měly by proto být zaoblené. To však nalezený kámen nesplňuje. Podle astronoma Martina Viláška se ani zabarvení tělesa nepodobá jiným meteoritům.
Nikde není žádná zmínka o kráteru a podle videa, které zprávu doplňuje, to vypadá, že kámen pod stolem jen tak ležel. Jediní, kdo podle autora článku tvrdí, že se jedná o meteorit, jsou blíže neurčení fyzikové. Podle nich musel kámen přiletět z vesmíru, aby získal potřebnou rychlost k proražení desky stolu o centimetrové tloušťce.
O názor byl požádán také Jakub Haloda z České geologické služby a i on má o meteorickém původu tělesa vážné pochyby. Jak však dodává, jediný spolehlivý způsob ověření původu nalezeného kamene je speciální chemická analýza.
Na základě dostupných informací zatím není možné udělat jednoznačný závěr, ale velmi pravděpodobně se v tomto případě o meteorit nejedná.
Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.