Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na úterní obloze zazářil velmi jasný bolid

Na úterní obloze zazářil velmi jasný bolid

Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře na Churáňově, která je součástí Evropské bolidové sítě. Záznam bolidu je označen šipkou. Jasný objekt je Měsíc a okolo něj lze rozeznat halový kruh na vysoké řídké oblačnosti. Nad bolidem lze rozeznat souhvězdí Orionu.
Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný

Nad Rakouskem přeletěl v úterý 19. ledna 2016 večer velmi jasný bolid. A protože se k nám dostalo velké množství pozorování úkazu i z Česka, odkud jej spatřilo mnoho náhodných svědků krátce po půl osmé večer, přinášíme krátký popis toho, co se tedy na noční obloze nad střední Evropou odehrálo. Tímto i děkujeme všem pozorovatelům, kteří nás o úkazu informovali!

Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře v Kunžaku, která je součástí Evropské bolidové sítě. Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný
Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře v Kunžaku, která je součástí Evropské bolidové sítě.
Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný
Přesně v 19:35:08 SEČ jižně od našeho území proletěl jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund, a to i na Měsícem silně přezářené obloze. Kromě náhodných vizuálních pozorování a i několika záznamů z kamer sítě ČHMÚ, které jsou na internetu veřejně dostupné, byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na sedmi stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Tato síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry. Snímky bolidu z jižních stanic Kunžaku a Churáňova jsou na obrázcích.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před vstupem do zemské atmosféry pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 79,8 km nad zemí a po relativně málo skloněné dráze k zemskému povrchu (jen 26 stupňů), která byla 97,8 km dlouhá, pohasl ve výšce 36,9 km. Maximální jasnosti –11.2 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100km) dosáhl ve výšce 44,1 km. Průmět této dráhy na zemský povrch je na následujících mapách.

Dráha bolidu nad Rakouskem a polohy kamer Evropské bolidové sítě. Autor: Google/Pavel Spurný.
Dráha bolidu nad Rakouskem a polohy kamer Evropské bolidové sítě.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Dráha bolidu nad Rakouskem. Autor: Google/Pavel Spurný.
Dráha bolidu nad Rakouskem.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Je vidět, že celá dráha byla nad územím Rakouska. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti necelých 10 kg. Během průletu atmosférou tento meteoroid celý shořel v atmosféře, takže nic makroskopického z něho na zemský povrch nedopadlo. Do atmosféry vstoupil rychlostí 27,7 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 9 km/s. Před srážkou se Zemí se těleso pohybovalo po relativně výstředné dráze, která byla jen 3,3° skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával až téměř ke dráze planety Merkur a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnější oblasti hlavního pásu planetek jen přibližně 1 astronomickou jednotku (vzdálenost Země od Slunce) od dráhy planety Jupiter. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.     

Za všechna zaslaná pozorování ještě jednou velmi děkujeme. Budete-li někdy svědky dalšího podobného úkazu, určitě se o něj s námi opět podělte prostřednictvím formuláře na hlášení bolidů na webu Astronomického ústavu AV ČR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O meteorech a hlášení jejich pozorování na Astro.cz
[2] Hlášení bolidů na Astronomickém ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Bolid 19. ledna 2016, Bolidová síť, Bolid


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »