Doprovodný snímek ukazuje pohled na Saturn v různých vlnových délkách. Při svém 29.5 let trvajícím oběhu Slunce se Saturn vzhledem k Zemi postupně naklání jižním či severním pólem. V průběhu letošního března a dubna jsme měli ideální podmínky ke sledování jižního pólu tohoto plynného obra. 7. března se na Satrun zaměřil vesmírný teleskop HST.
Kamera WFPC 2 získala snímky přes 30 různých filtrů, každý filtr vymezil úzkou spektrální oblast. Různé vlnové délky nesou informaci o rozdílných dějích probíhajících v atmosféře Saturnu - každá částice se liší tím, jak odráží různé vlnové délky. Jeden snímek neumožňuje popsat komplexní děje probíhající v atmosféře. Teprve soubor snímků v různých vlnových délkách umožní interpretaci a porozumění probíhajícím dějům. Podobným způsobem zjišťují meteorologové stav atmosféry Země.
Zkoumáním mračen a oparů, které na snímcích rozlišíme se lze dozvědět mnoho informací o dynamice saturnovy atmosféry. Například jemný aerosol je pozorovatelný pouze v ultrafialovém světle. Díky absorbci viditelného a infračerveného světla metanem můžeme v těchto vlnových délkách sledovat pouze vrchní vrstvy atmosféry. Kombinace informací z různých snímků nám poskytne přehled o dějích probíhajcích v různých výškách. Díky podobným snímkům z minulých let (1991, 1995) budeme moci získat představu o vývoji Satrunovy atmosféry v průběhu času.
I krátký pohled na soubor šesti snímků odhalí proměnlivou tvář Saturnu. V ultrafialovém světle je Saturn mnohem jasnější než jeho známé prstence, pravým opakem jsou některé blízké infračervené vlnové délky. Spektrální změny je vidět na snímcích ve falešných barvách - zobrazením různých vlnových délek rozdílnými barvami. Takto vznikly barevné snímky uvedená na začátku článku.
Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek
„Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“,
jehož autorem je Jan Beránek.
Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.