Saturn 7.brezna 2003 v ruznych vlnovych delkach (falesne barvy)
Doprovodný snímek ukazuje pohled na Saturn v různých vlnových délkách. Při svém 29.5 let trvajícím oběhu Slunce se Saturn vzhledem k Zemi postupně naklání jižním či severním pólem. V průběhu letošního března a dubna jsme měli ideální podmínky ke sledování jižního pólu tohoto plynného obra. 7. března se na Satrun zaměřil vesmírný teleskop HST.
Kamera WFPC 2 získala snímky přes 30 různých filtrů, každý filtr vymezil úzkou spektrální oblast. Různé vlnové délky nesou informaci o rozdílných dějích probíhajících v atmosféře Saturnu - každá částice se liší tím, jak odráží různé vlnové délky. Jeden snímek neumožňuje popsat komplexní děje probíhající v atmosféře. Teprve soubor snímků v různých vlnových délkách umožní interpretaci a porozumění probíhajícím dějům. Podobným způsobem zjišťují meteorologové stav atmosféry Země.
Zkoumáním mračen a oparů, které na snímcích rozlišíme se lze dozvědět mnoho informací o dynamice saturnovy atmosféry. Například jemný aerosol je pozorovatelný pouze v ultrafialovém světle. Díky absorbci viditelného a infračerveného světla metanem můžeme v těchto vlnových délkách sledovat pouze vrchní vrstvy atmosféry. Kombinace informací z různých snímků nám poskytne přehled o dějích probíhajcích v různých výškách. Díky podobným snímkům z minulých let (1991, 1995) budeme moci získat představu o vývoji Satrunovy atmosféry v průběhu času.
Saturn 7.brezna 2003 v ruznych vlnovych delkach (B&W)
I krátký pohled na soubor šesti snímků odhalí proměnlivou tvář Saturnu. V ultrafialovém světle je Saturn mnohem jasnější než jeho známé prstence, pravým opakem jsou některé blízké infračervené vlnové délky. Spektrální změny je vidět na snímcích ve falešných barvách - zobrazením různých vlnových délek rozdílnými barvami. Takto vznikly barevné snímky uvedená na začátku článku.
Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé