Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Noc padajících hvězd

Noc padajících hvězd

Perseidy a Mléčná dráha.
Autor: Jens Hackman

Jste z Brna a okolí? Ze středy 12. srpna na čtvrtek 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na Kraví horu. Hvězdárna a planetárium Brno spolu se Sportovně rekreačním areálem Kraví hora si pro vás připravily pozorování meteorů z roje Perseid – tedy známých "padajících hvězd". A když náhodou usnete, tak v centru města, s úžasným výhledem na Brno.

Co když to skutečně funguje? Určitě si proto připravte nějaké to přání. Raději rovnou několik desítek. Pokud totiž bude pěkné počasí i z centra města zahlédnete řadu padajících hvězd. A ty, jak je moc dobře známo, jsou více než romantickými posly budoucnosti. Komentované pozorování bude probíhat v areálu koupaliště na Kraví hoře. S nádherným výhledem na noční město, komentářem a hudbou. Zajištěno bude i občerstvení.

Výjimečná Noc splněných přání začíná ve středu 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání ve čtvrtek 13. srpna. Nejvíc meteorů máte šanci zahlédnout od půlnoci do rána. Čekání na ně vám zpestří prolétající umělé družice, třeba Mezinárodní kosmická stanice. Podíváte se také na nejnápadnější letní souhvězdí a jasné hvězdy. Pozorování Perseid bude nejen romantické, ale i s příchutí hrozivé katastrofy. Těleso, které je stvořilo, je totiž považováno za jedno nejnebezpečnějších, jaké lidstvo kdy poznalo!

Podmínkou je příznivé počasí. Pokud bude zataženo anebo dokonce pršet, budeme na další takovou noc čekat další rok… I letní noci jsou chladné, takže jistě neuškodí teplé, nepromokavé oblečení, stejně jako karimatku a spacák. Aktuální zprávy o Noci padajících hvězd sledujte na Facebooku nebo stránkách Hvězdárny a planetária Brno.

Akci pořádá Hvězdárna a planetárium Brno a Sportovně-rekreační areál Kraví hora, za spolupráce s Technickými sítěmi Brno, Brněnským deníkem – Rovnost a Rádiem Petrov. Noc padajících hvězd zaštítil Martin Landa, starosta městské části Brno-střed.

Výhled do nočního Brna. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Výhled do nočního Brna.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Avšak pozor!

  • Pozorovat se bude pouze za pěkného počasí.
  • Vstup přes pokladnu koupaliště na Kraví hoře.
  • Aktuální informace na Facebooku a stránkách Hvězdárny a planetária Brno.
  • Určitě se teple oblečte. Noci jsou chladné, padá rosa!
  • Začíná se ve středu 12. srpna od 22:00, končí nad ránem (cca 4:30).
  • Občerstvení zajištěno.
  • Vstupné 50 Kč, bez možnosti rezervace.
  • Bazény budou v noci nepřístupné!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »