Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Novinky o kometách - komety v červenci a srpnu 2009
Jiří Srba Vytisknout článek

Novinky o kometách - komety v červenci a srpnu 2009

logo - kometa
logo - kometa
Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem (kontakt zde).

Novinky o kometách - květen a červen 2009

Na rozdíl od minulého přehledu nově objevených (případně znovu nalezených) těles je tento o poznání chudší na jasnější tělesa.

V IAUC 9043 (17.5. 2009) bylo oznámeno definitivní očíslování dvojice dříve znovu nalezených těles. Jednak kometa P/2009 F7 = P/2003 H4 od nynějška nese označení 218P/LINEAR a za druhé P/2009 H1 = P/2002 LZ_11 dostala označení 219P/LINEAR.

V IAUC 9044 (18.5. 2009) byl oznámen první nově objevený objekt kometárního typu od vydání posledního přehledu. Jedná se o těleso C/2009 K1 (Gibbs), které 16.15 května objevil Alex Gibbs (Mt Lemmon, 1,5 m reflektor). Kometa byla při objevu asi 19 mag a byla pro ni spočtena předběžná dlouhoperiodická dráha s přísluním ve vzdálenosti 1.5 AU v polovině června 2009. Vzhledem k nízké inklinaci však přicházelo v úvahu i krátkoperiodické řešení, které bylo následně potvrzeno (IAUC 9050, 29. května 2009). Při periodě asi 7 let kometa projde přísluním ve vzdálenosti 1,3 AU koncem června 2009. Kometa bude zjasňovat jen málo a již v červenci začne slábnout.

Toto číslo IAUC také obsahuje informaci Bernda Häuslera (Maidbronn, Německo) o detekci sekundárního zjasnění v komě slábnoucí komety 19P/Borrelly. Objev byl potvrzen F. Kugelem (Banon, Francie). Detailní informace o fyzikální povaze jevu chybí, veškerá pozorování jsou v podstatě na mezi možností použitých přístrojů. Kometa je již velmi slabá, a tedy v dosahu jen velkých dalekohledů, pozorování s vyšší vypovídající hodnotou by vyžadovala použití přístrojů nad rámec možností amatérů.

V IAUC 9045 (25.5. 2009) byl oznámen objev nové dlouhoperiodické komety C/2009 K2 (CATALINA), kterou 27.15 května 2009 nalezl Alex Gibbs na CCD snímcích získaných v rámci Catalina Sky Survey (0,68 m Schmidt) jako objekt 19 mag. Zatím poslední předběžná dráha objektu se zdá být dlouhoperiodická s přísluním v únoru 2010 ve vzdálenosti 3.2 AU od Slunce. Kometa by mohla dosáhnout 16 mag.

V tomto čísle IAUC byla dále zveřejněna negativní pozorování kometárních charakteristik znovu nalezené komety P/2009 H2 = P/2004 K2 (220P/McNaught). Na snímcích získaných pomocí 90 cm reflektoru nebyly patrné známky ani komy ani ohonu.

Ještě do konce května 2009 byly nalezeny další dvě dlouhoperiodické komety. V IAUC 9047 (28.5. 2009) byl oznámen objev komety C/2009 K3 (Beshore), kterou 26.16 května 2009 nalezl Ed Beshore (Mt Lemmon 1,5 m reflektor) jako objekt 20. magnitudy. Předběžná dráha komety udává průchod přísluním v lednu 2011 ve vzdálenosti 3.9 AU. Další astrometrická pozorování jsou však velmi žádoucí (MPEC 2009-L36). Kometa zřejmě nebude jasnější 18 mag.

Další dlouhoperiodickou kometou závěru května 2009 je C/2009 K4 (Gibbs), kterou nalezl 27.15 května 2009 Alex Gibbs (Catalina Sky Survey, 0,68 m Schmidt) jako objekt 17 mag (IAUC 9048, 28.5. 2009). Kometa projde přísluním ve vzdálenosti 1.6 AU v polovině června 2009 a v té době bude nejjasnější, cca 16.5 mag.

Poslední květnová kometa C/2009 K5 (McNaught) byla nalezna 27.61 května 2009 (IAUC 9050, 29.5. 2009). Objevil ji Rob McNaught (Siding Spring Survey, 0,5 m Uppsala Schmidt) jako objekt 18 mag. Předběžná dráha udává průchod přísluním ve vzdálenosti 1.4 AU koncem dubna 2010, pokud se příliš nezmění, mohla by kometa v průběhu dubna 2010 dosáhnout 9 mag a být objektem pro menší dalekohledy a binary. Podmínky pro její pozorování ze severní polokoule budou výhodné, kometa se při vysoké inklinaci 103° objeví nad východním obzorem v polovině března 2010 v Orlu (Aql) a nadále bude výrazně stoupat její deklinace. V období maximální jasnosti bude procházet přes Labuť (Cyg) do Kefea (Cep) a v květnu 2010 prolétne poblíž severního pólu.

První kometou června je P/2009 L1 (LINEAR), oznámená v IAUC 9051 (7. června 2009). Kometa je staronová, jedná se o pozorování objektu s provizorním označením P/2002 JN16. Kometu odhalil Leonid Elenin jako objekt 20 mag se slabým ohonem, v rámci projektu ROCOT. Byla zachycena na snímcích získaných 1.40 června pomocí 0,36 m f/3.8 Maksutov-Newton a kamerou ST-10XME (Tzec Maun observatory, Mayhill, NM, USA). Objev byl potvrzen následující den (Michael Schwartz, 0.81-m f/7 Ritchey-Chretien + SITe), na snímcích byl jasně patrný ohon v p.u. 248° o délce 35". Oprava průchodu přísluním oproti předpovědi (MPC 56802) je delta(T) = -0.2 dne.

Čínští pozorovatelé R. Yang a X. Gao objevili 15,81 června 2009 novou, poměrně jasnou kometu. Objekt byl nalezen na CCD snímcích pořízených pomocí malého teleobjektivu 0.107-m f/2.8 (ohnisko 200 mm) a digitální zrcadlovky. V případě druhého jmenovaného X. Gao si jistě vzpomenete na pěknou loňskou kometu C/2008 C1 (Chen-Gao), kterou objevil stejným způsobem. Druhá, revidovaná dráha objektu, který obdržel provizorní označení P/2009 L2 (Yang-Gao), spočtená na základě 147 pozorování z 15. a 18. června 2009, byla zveřejněna v cirkuláři MPEC 2009-M13 (první v čísle MPEC 2009-M05), je krátkoperiodická s oběhem 6,40 roku. Přísluním kometa měla projít již 21,7 května 2009, a pokud se nejedná o náhlý vzrůst aktivity, bude již jen slábnout, neboť se vzdaluje též od Země. Je ovšem jasné, že několikadenní oblouk není nic extra a výsledná dráha se může od uvedené ještě lišit. Spíše než náhlý vzrůst aktivity po přísluní je důvodem pozdního objevu komety její dlouhodobá poloha v blízkosti Mléčné dráhy (od května procházela těmi nejhustšími oblastmi ve Štíru a Střelci). Takže návod, jak objevit kometu - sledujte Mléčnou dráhu, jinde vám ji vyfoukne někdo jiný dřív :-)

Komety v červenci a srpnu 2009

Prázdniny budou ve znamení jedné vlasatice - C/2006 W3 (Christensen), která pro nás bude ve velmi dobrých pozorovacích podmínkách. Na počátku července kometu naleznete v souhvězdí Pegasa (Peg) a nad ránem se bude nacházet již ve výšce kolem 60° nad jižním obzorem. Po zbytek července bude procházet jižní části Labutě (Cyg), 25. a 26. července ji naleznete jen necelých 20‘ od hvězdy zetaCyg (3.3 mag), což je špička jižního křídla. Na počátku srpna se kometa přesune do Lištičky (Vul), kde stráví celou polovinu měsíce. Mezi 17. a 27. srpnem ji naleznete v Šípu (Sge) a z příchodem září kometa vstoupí do Orla (Aql).

Dne 6. července kometa projde přísluním (3.1 AU), a nejjasnější by měla být v srpnu, nakolik 13. srpna je nejblíže Zemi (2.31 AU). Maximální jasnost by se měla pohybovat někde kolem 8 mag. V současnosti je kometa asi 8.5 mag [2009 Jun. 17.99 UT: m1=8.8, Dia.=4', DC=5/, Cola: 0.1º en AP 280º; 20cm SCT (77x); Juan José González (Alto del Castro - Aralla, alt. 1720 m, León, España); 2009 Jun. 15.93 UT: m1=8.7 ccd, Dia.=3.2', DC=6; 25cm L+ccd +Rc filter; Toni Scarmato (Calabria, Italia)].

Snímek komety C/2006 W3 (Christensen) pořízený 18. června 2009 v 0:33 SELČ, pomocí CCD kamery Apogee AP7p a teleobjektivu MTO 8/500 mm. Celková expozice 400 s (20 x 20s) v oboru R. Snímek byl zpracován programem SIMS, vlevo šedá paleta, uprostřed falešné barvy a vpravo kódování saturace/pozadí.

Všimněte si jedné zajímavé věci. Výše uvedená pozorování byla pořízena v případě J.J. Gonzálese vizuálně a v případě T. Scarmata CCD technikou v pásu Rc. Překvapující je fakt, že hodnota jasnosti určená pomocí CCD měření je srovnatelná s vizuálním odhadem, což je poměrně neobvyklá situace. Většinou bývá rozdíl jasnosti vizuálního odhadu a CCD měření (navíc v oboru R) i kolem 2 mag, ve prospěch vizuálních odhadů (odhadovaná vizuální jasnost bývá výrazně vyšší než hodnota z CCD měření). Zřejmě se ale nejedná o chybu! Prakticky shodné hodnoty jasnosti z CCD měření a vizuálních odhadů je možné zaznamenat i ve starších datech. Příčinou je bohatá prachová složka komy (což je zřejmé na barevných snímcích, kde je kometa mnohem méně "modrozelená" než je obvyklé) a tedy vysoký podíl odraženého slunečního světla ve spektru komety. Svou úlohu zde jistě sehrává velká vzdálenost komety od Slunce i od Země, a tedy poměrně malý pozorovaný úhlový průměr komy, která má vysokou kondenzaci (u takových těles jsou rozdíly vizuálních odhadů a CCD měření menší). Kometa C/2006 W3 (Christensen) se sice v současnosti pohybuje po hyperbolické dráze s e=1.000035, to je ale důsledek gravitačního působení planet. Ve skutečnosti kometa do vnitřní sluneční soustavy přilétla po dráze ve tvaru protáhlé elipsy s hlavní poloosou asi 2 700 AU a periodou 140 tisíc let, a opět odlétne po eliptické, ovšem značně protáhlejší, dráze s a = 4 300 AU a dvojnásobnou periodou oběhu. Zvýšený podíl prachu, pro který svědčí vysoká jasnost v CCD (R), je tak zčásti vysvětlen, je totiž typický pro "stará" tělesa, která už vnitřní části sluneční soustavy navštívila mnohokrát, a takovým kometa C/2006 W3 nejspíš je. Mnohonásobnému průchodu kolem Slunce však úplně neodpovídá pozorovaná aktivita jádra ve vysokých heliocentrických vzdálenostech, ta je nejspíše dána parametry samotného jádra. Absolutní magnituda komety C/2006 W3 (Christensen), ve smyslu fotometrického parametru odvozeného z vizuálních odhadů celkové jasnosti m1, je v současnosti asi -2.5 až -0.5 mag, a jedná se tedy o vysoce aktivní těleso, kterých není mnoho. Stejně tak odhadovaná absolutní magnituda jádra (ve smyslu velikosti a albeda) kolem 8 mag značí, že se jedná o "macka", jakých není mnoho [nukleární magnituda komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) je podle stejného zdroje - http://ssd.jpl.nasa.gov - 6.1 mag, průměr jádra nějakých 60 km]. Dosud pozorovaných komet s obdobnými parametry je jen několik.

Kometa je to tedy velmi zajímavá, čili vyzívám všechny pozorovatele i majitele CCD techniky, aby využili letních měsíců a kometu pečlivě sledovali. Uveřejňujeme vyhledávací mapku s hvězdami do 10 mag.     

Druhou nejjasnější kometou následujících dvou měsíců by měla být krátkoperiodická 22P/Kopff. Podmínky pro její pozorování však příliš vhodné nejsou. V průběhu prázdnin kometa opisuje smyčku na své zdánlivé dráze v souhvězdí Vodnáře (Aqr) a pohybuje se v deklinacích od -9° na počátku července do -14° na počátku září. Kometa je nyní stabilně kolem 9-10 mag a to jí vydrží patrně do srpna, kdy začne rychleji slábnout [2009 Jun. 18.187 UT: m1=9.3, Dia.=8', DC=2 ; 22cm L f:6.5 (60x); Marco Goiato (Araçatuba, Brasil); 2009 Jun. 06.35 UT: m1=9.8; 18cm L (45x); Alexandre Amorim (Florianopolis, Brasil) [moonlight]]. Jedná se však o objekt se stupněm kondenzace 2-3, čili i za daných podmínek obtížně pozorovatelný. Uveřejňujeme vyhledávací mapku s hvězdami do 11 mag.

S pozorovatelností ostatních jasnějších komet je to trochu ošidné, naprostá většina z deseti komet do 13 mag, které můžete na celé obloze najít, není v současnosti pozorovatelná vůbec, kvůli nízké elongaci, a nebo jen z jižní polokoule.

Překvapení letošního jara - kometa C/2009 F6 (Yi-SWAN) - se koncem srpna opět vyhoupne do elongace >30° a bude pozorovatelná ráno nad východním obzorem v souhvězdí Jednorožce (Mon) jako objekt asi 11-12 mag. Uveřejňujeme jen efemeridu pro srpen.

V první polovině července bude ještě pozorovatelná "novinka", slábnoucí kometa P/2009 L2 (Yang-Gao). Patrně však již mimo dosah menších přístrojů, při jasnosti 13-14 mag. Uveřejňujeme jen efemeridu pro červenec.

V průběhu prázdnin bude také výrazně zjasňovat nová krátkoperiodická kometa 217P/LINEAR = P/2009 F3 = P/2001 MD7, která by mohla po průchodu přísluním 8. září 2009 dosáhnout jasnosti kolem 10 mag. Kometa bude pozorovatelná po celé období ráno nad východním obzorem, v souhvězdích Ryb (Psc), Velryby (Cet) a koncem srpna v Eridanu (Eri). Uveřejňujeme jen efemeridu.

Efemeridy jmenovaných komet byly vytvořeny v programu Seichi Yoshidy Comet for Win a jsou uváděny v následujícím tvaru: Date (pro dané datum ve tvaru rrr-mm-dd.dd SEČ), R.A. - rektascenze (ss mm.mm), Decl. - deklinace (ss mm.mm), r - vzdálenost od Slunce v AU, d - vzdálenost od Zeměv AU, Elong. - elongace ve °, m1 - očekávaná jasnost v magnitudách (nemusí se shodovat s realitou, je vypočítána z fotometrických parametrů) a Best Time - udává nejvhodnější čas (v SEČ) pro sledování dané komety, s doplněným údajem o jejím aktuálním azimutu (A - 0°=jih, 90°=západ) a výšce nad obzorem v daném okamžiku (s přihlédnutím k pozici Měsíce).

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  

22P/Kopff                                                MPC 66205


2009- 7- 1.00  22 42.13   -9  4.5   1.620   0.846   120    8.1   2:06 (327, 25)  
2009- 7- 6.00  22 47.60   -9  3.3   1.632   0.829   124    8.1   2:12 (332, 27)  
2009- 7-11.00  22 52.11   -9  8.8   1.645   0.813   127    8.2   2:19 (338, 29)  
2009- 7-16.00  22 55.63   -9 20.9   1.660   0.799   131    8.2   2:28 (345, 30)  
2009- 7-21.00  22 58.11   -9 39.6   1.676   0.788   136    8.3   2:37 (353, 30)  
2009- 7-26.00  22 59.56  -10  4.5   1.693   0.780   140    8.4   2:44 (  0, 30)  
2009- 7-31.00  23  0.03  -10 34.8   1.711   0.776   145    8.5   2:25 (  0, 29)  
2009- 8- 5.00  22 59.59  -11  9.4   1.731   0.774   150    8.6   2:46 ( 12, 28)  
2009- 8-10.00  22 58.33  -11 47.1   1.751   0.777   155    8.8   1:44 (  0, 28)  
2009- 8-15.00  22 56.37  -12 26.6   1.772   0.784   160    8.9   1:22 (  0, 28)  
2009- 8-20.00  22 53.88  -13  6.1   1.795   0.796   166    9.1   1:00 (  0, 27)  
2009- 8-25.00  22 51.04  -13 44.1   1.818   0.813   170    9.3   0:38 (  0, 26)  
2009- 8-30.00  22 48.07  -14 19.0   1.841   0.835   173    9.5   0:15 (  0, 26)  
2009- 9- 4.00  22 45.16  -14 49.5   1.866   0.862   172    9.7   0:00 (  2, 25)  
2009- 9- 9.00  22 42.47  -15 14.8   1.891   0.894   168   10.0  23:26 (  0, 25)  

217P/LINEAR                                              MPC 65648


2009- 7- 1.00  23 50.76   -4 49.1   1.507   0.904   103   13.6   2:06 (308, 22)  
2009- 7- 6.00   0  8.30   -4 23.2   1.472   0.851   103   13.3   2:12 (310, 23)  
2009- 7-11.00   0 26.81   -3 59.9   1.440   0.803   104   13.1   2:19 (312, 25)  
2009- 7-16.00   0 46.31   -3 39.5   1.409   0.759   104   12.9   2:28 (314, 26)  
2009- 7-21.00   1  6.75   -3 22.5   1.379   0.719   103   12.7   2:37 (316, 27)  
2009- 7-26.00   1 28.04   -3  9.3   1.352   0.685   103   12.5   2:47 (318, 28)  
2009- 7-31.00   1 50.06   -2 60.0   1.327   0.656   102   12.3   2:57 (319, 29)  
2009- 8- 5.00   2 12.59   -2 54.6   1.304   0.632   102   12.2   3:08 (322, 30)  
2009- 8-10.00   2 35.40   -2 53.0   1.283   0.613   101   12.0   3:18 (323, 31)  
2009- 8-15.00   2 58.17   -2 55.1   1.266   0.598   100   11.9   3:28 (325, 31)  
2009- 8-20.00   3 20.60   -3  0.4   1.251   0.588    99   11.8   3:38 (327, 32)  
2009- 8-25.00   3 42.38   -3  8.5   1.239   0.581    98   11.8   3:47 (329, 33)  
2009- 8-30.00   4  3.24   -3 18.5   1.231   0.578    97   11.7   3:56 (332, 33)  
2009- 9- 4.00   4 22.99   -3 29.8   1.226   0.577    97   11.7   4:05 (334, 33)  
2009- 9- 9.00   4 41.46   -3 42.0   1.224   0.579    97   11.7   4:14 (337, 34)  

C/2006 W3 (Christensen)                                  MPC 61436

2009- 7- 1.00  22  5.94   34 55.7   3.127   2.719   104    8.3   2:06 (307, 69)  
2009- 7- 6.00  21 56.56   34 25.3   3.126   2.641   109    8.3   2:12 (326, 72)  
2009- 7-11.00  21 46.30   33 43.7   3.126   2.568   114    8.2  22:45 (271, 47)  
2009- 7-16.00  21 35.25   32 49.3   3.128   2.502   119    8.2   1:59 (  0, 73)  
2009- 7-21.00  21 23.56   31 40.9   3.129   2.443   124    8.1   1:28 (  0, 72)  
2009- 7-26.00  21 11.42   30 17.7   3.132   2.394   128    8.1   0:56 (  0, 70)  
2009- 7-31.00  20 59.05   28 39.3   3.135   2.356   132    8.0   0:24 (  0, 69)  
2009- 8- 5.00  20 46.69   26 46.4   3.139   2.329   136    8.0   2:42 ( 71, 50)  
2009- 8-10.00  20 34.59   24 40.5   3.144   2.314   138    8.0  22:53 (349, 64)  
2009- 8-15.00  20 22.97   22 23.6   3.149   2.313   139    8.0  22:43 (  0, 62)  
2009- 8-20.00  20 12.01   19 58.5   3.156   2.325   138    8.1  22:13 (  0, 60)  
2009- 8-25.00  20  1.86   17 28.2   3.163   2.351   136    8.1  21:43 (  0, 57)  
2009- 8-30.00  19 52.64   14 55.9   3.170   2.390   133    8.2  22:57 ( 40, 49)  
2009- 9- 4.00  19 44.39   12 24.7   3.179   2.440   129    8.2  19:51 (338, 50)  
2009- 9- 9.00  19 37.14    9 56.8   3.188   2.502   124    8.3  20:20 (  0, 50)  

C/2009 F6 (Yi-SWAN)                                      MPC 66204

2009- 8- 5.00   7 27.02   10 41.2   1.829   2.715    23   10.8   3:08 (247, -5)  
2009- 8-10.00   7 32.50    8 39.6   1.879   2.725    26   10.9   3:18 (253, -3)  
2009- 8-15.00   7 37.67    6 37.4   1.929   2.733    30   11.0   3:28 (259, -1)  
2009- 8-20.00   7 42.52    4 34.4   1.981   2.736    34   11.2   3:38 (265,  2)  
2009- 8-25.00   7 47.06    2 30.2   2.033   2.737    37   11.3   3:47 (271,  4)  
2009- 8-30.00   7 51.27    0 24.7   2.085   2.735    41   11.4   3:56 (277,  6)  
2009- 9- 4.00   7 55.13   -1 42.4   2.137   2.730    44   11.5   4:05 (283,  9)  
2009- 9- 9.00   7 58.65   -3 51.2   2.190   2.723    48   11.6   4:14 (290, 11)  

P/2009 L2 (Yang-Gao)                                     MPEC 2009-M27

2009- 7- 1.00  18 22.29   -3 25.4   1.381   0.381   159   14.3  23:42 (  0, 37)  
2009- 7- 6.00  18 23.88   -1  2.0   1.402   0.409   156   14.5   1:56 ( 44, 30)  
2009- 7-11.00  18 25.59    0 49.3   1.425   0.441   153   14.8  23:06 (  0, 41)  
2009- 7-16.00  18 27.53    2 12.2   1.449   0.476   150   15.0  22:48 (  0, 42)  
2009- 7-21.00  18 29.81    3 10.8   1.476   0.514   147   15.2  22:31 (  0, 43)  
2009- 7-26.00  18 32.48    3 49.0   1.503   0.555   144   15.5  22:14 (  0, 44)  
2009- 7-31.00  18 35.62    4 10.6   1.532   0.600   141   15.7  21:58 (  0, 44)  

 

Zdroje a odkazy:

[1] International Comet Quarterly; http://www.cfa.harvard.edu/icq/icq.html

[2] Weekly Information about Bright Comets; www.aerith.net

[3] BAA&Society for Popular Astronomy-Comet Section; www.ast.cam.ac.uk/~jds/

[4] VdS-Fachgruppe Kometen; http//kometen.fg-vds.de/fgk_hpe.htm

[5] Associazione Friulanda di Astronomia e Meteorologia; http://remanzacco.blogspot.com/

[6] Rastreadores de Cometas (Španělsky), http://cometas.astronomiaonline.com/

[7] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), http://smph.astro.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »