Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Podívejte se na Venuši!

Podívejte se na Venuši!

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu
Večernice, Jitřenka -- oslnivá hvězda, která lehce upoutá pozornost i náhodného pozorovatele. Od Slunce je dál než Merkur, takže se od něj na pozemské obloze vzdaluje až na padesát stupňů a zapadá či naopak vychází až o čtyři hodiny později. Venuše se k nám sice z planet přibližuje na nejmenší možnou vzdálenost a mívá proto největší úhlový průměr, v amatérských dalekohledech je však prakticky bez jakýchkoli detailů.

Zatímco u Merkuru vadí nízká výška nad obzorem, u Venuše bývá na obtíž přílišný jas kotoučku. Proto je vhodné tuto planetu sledovat za soumraku či ve dne a s úspěchem lze použít i nějaké barevné filtry.

Snad nejvíc napínavé je sledovat, jak Venuše na cestě kolem Slunce mění fázi a úhlovou velikost. Když je od nás nejdál, má podobu úplňku s úhlovým průměrem kolem deseti vteřin. Během přibližování k Zemi se její fáze zmenšuje, ale průměr vyroste až na jednu úhlovou minutu. Tehdy je od nás pouze 0,3 astronomické jednotky daleko a zakrátko opět zmizí ve sluneční záři. (Jedna astronomická jednotka, zkr. AU, je střední vzdálenost Země od Slunce, tedy přibližně 150 milionů kilometrů.)

faze Venuse

Zajímavé je, že při fázi menší než 0,2 může dojít k prodloužení růžků úzkého srpku nad teoretických 180 stupňů. Dokonce lze tu a tam pozorovat situaci, kdy se oba konce spojí a vytvoří tenký světlý prstenec -- k tomu dochází při fázi menší než 0,01, kdy je v těsné blízkosti naší denní hvězdy. Každopádně pohled na Venuši jen několik dní před či po přechodu kolem Slunce bývá fascinující. Ale vzhledem k tomu, že obě tělesa tehdy dělí jen pár stupňů, buďte při pozorování náležitě opatrní!

Neméně poučné je sledovat dalekohledem s větším zvětšením západ planety za vzdálený obzor. Její spodní okraj tehdy získá nápadně červené zabarvení, zatímco horní modré (samozřejmě záleží také na tom, jakým dalekohledem úkaz sledujete). Příčinou je lom světla v pozemské atmosféře -- paprsky červené barvy se totiž lámou méně než modré a obraz Venuše se promění v úzké spektrum (podobně jako Merkur).

Navíc, Venuše je viditelná také ve dne a to dokonce i bez dalekohledu! Vážně, stačí si jen počkat na dobu, kdy je nejdál od Slunce. Jenom musíte vědět, kde přesně leží. Pokud minete správné místo o pouhý jeden stupeň, utopíte se ve světlém blankytu a planetu nezahlédnete.Nezbytnou podmínkou k úspěchu je čistý, průzračný vzduch. Je-li zákal, kouřmo nebo se planeta nachází nízko nad obzorem, jste prakticky bez šance. Při hledání můžete tu a tam využít nedaleký Měsíc a samozřejmě lze na ni nejdříve namířit dalekohled. Každopádně, jakmile se vám to podaří, už ji z dohledu neztratíte a sami budete překvapeni, jak nápadná bude. Venuše je po Slunci a Měsíci jediné vesmírné těleso, které bez jakýchkoli problémů zahlédnete pouhýma očima na denní obloze. Rozhodně tedy stojí za pozornost!

Zdroj: denik.hvezdarna.cz, Návod na použití vesmíru




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »