Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Podívejte se na Venuši!

Podívejte se na Venuši!

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu
Večernice, Jitřenka -- oslnivá hvězda, která lehce upoutá pozornost i náhodného pozorovatele. Od Slunce je dál než Merkur, takže se od něj na pozemské obloze vzdaluje až na padesát stupňů a zapadá či naopak vychází až o čtyři hodiny později. Venuše se k nám sice z planet přibližuje na nejmenší možnou vzdálenost a mívá proto největší úhlový průměr, v amatérských dalekohledech je však prakticky bez jakýchkoli detailů.

Zatímco u Merkuru vadí nízká výška nad obzorem, u Venuše bývá na obtíž přílišný jas kotoučku. Proto je vhodné tuto planetu sledovat za soumraku či ve dne a s úspěchem lze použít i nějaké barevné filtry.

Snad nejvíc napínavé je sledovat, jak Venuše na cestě kolem Slunce mění fázi a úhlovou velikost. Když je od nás nejdál, má podobu úplňku s úhlovým průměrem kolem deseti vteřin. Během přibližování k Zemi se její fáze zmenšuje, ale průměr vyroste až na jednu úhlovou minutu. Tehdy je od nás pouze 0,3 astronomické jednotky daleko a zakrátko opět zmizí ve sluneční záři. (Jedna astronomická jednotka, zkr. AU, je střední vzdálenost Země od Slunce, tedy přibližně 150 milionů kilometrů.)

faze Venuse

Zajímavé je, že při fázi menší než 0,2 může dojít k prodloužení růžků úzkého srpku nad teoretických 180 stupňů. Dokonce lze tu a tam pozorovat situaci, kdy se oba konce spojí a vytvoří tenký světlý prstenec -- k tomu dochází při fázi menší než 0,01, kdy je v těsné blízkosti naší denní hvězdy. Každopádně pohled na Venuši jen několik dní před či po přechodu kolem Slunce bývá fascinující. Ale vzhledem k tomu, že obě tělesa tehdy dělí jen pár stupňů, buďte při pozorování náležitě opatrní!

Neméně poučné je sledovat dalekohledem s větším zvětšením západ planety za vzdálený obzor. Její spodní okraj tehdy získá nápadně červené zabarvení, zatímco horní modré (samozřejmě záleží také na tom, jakým dalekohledem úkaz sledujete). Příčinou je lom světla v pozemské atmosféře -- paprsky červené barvy se totiž lámou méně než modré a obraz Venuše se promění v úzké spektrum (podobně jako Merkur).

Navíc, Venuše je viditelná také ve dne a to dokonce i bez dalekohledu! Vážně, stačí si jen počkat na dobu, kdy je nejdál od Slunce. Jenom musíte vědět, kde přesně leží. Pokud minete správné místo o pouhý jeden stupeň, utopíte se ve světlém blankytu a planetu nezahlédnete.Nezbytnou podmínkou k úspěchu je čistý, průzračný vzduch. Je-li zákal, kouřmo nebo se planeta nachází nízko nad obzorem, jste prakticky bez šance. Při hledání můžete tu a tam využít nedaleký Měsíc a samozřejmě lze na ni nejdříve namířit dalekohled. Každopádně, jakmile se vám to podaří, už ji z dohledu neztratíte a sami budete překvapeni, jak nápadná bude. Venuše je po Slunci a Měsíci jediné vesmírné těleso, které bez jakýchkoli problémů zahlédnete pouhýma očima na denní obloze. Rozhodně tedy stojí za pozornost!

Zdroj: denik.hvezdarna.cz, Návod na použití vesmíru




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »