Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Podívejte se na Venuši!

Podívejte se na Venuši!

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu
Večernice, Jitřenka -- oslnivá hvězda, která lehce upoutá pozornost i náhodného pozorovatele. Od Slunce je dál než Merkur, takže se od něj na pozemské obloze vzdaluje až na padesát stupňů a zapadá či naopak vychází až o čtyři hodiny později. Venuše se k nám sice z planet přibližuje na nejmenší možnou vzdálenost a mívá proto největší úhlový průměr, v amatérských dalekohledech je však prakticky bez jakýchkoli detailů.

Zatímco u Merkuru vadí nízká výška nad obzorem, u Venuše bývá na obtíž přílišný jas kotoučku. Proto je vhodné tuto planetu sledovat za soumraku či ve dne a s úspěchem lze použít i nějaké barevné filtry.

Snad nejvíc napínavé je sledovat, jak Venuše na cestě kolem Slunce mění fázi a úhlovou velikost. Když je od nás nejdál, má podobu úplňku s úhlovým průměrem kolem deseti vteřin. Během přibližování k Zemi se její fáze zmenšuje, ale průměr vyroste až na jednu úhlovou minutu. Tehdy je od nás pouze 0,3 astronomické jednotky daleko a zakrátko opět zmizí ve sluneční záři. (Jedna astronomická jednotka, zkr. AU, je střední vzdálenost Země od Slunce, tedy přibližně 150 milionů kilometrů.)

faze Venuse

Zajímavé je, že při fázi menší než 0,2 může dojít k prodloužení růžků úzkého srpku nad teoretických 180 stupňů. Dokonce lze tu a tam pozorovat situaci, kdy se oba konce spojí a vytvoří tenký světlý prstenec -- k tomu dochází při fázi menší než 0,01, kdy je v těsné blízkosti naší denní hvězdy. Každopádně pohled na Venuši jen několik dní před či po přechodu kolem Slunce bývá fascinující. Ale vzhledem k tomu, že obě tělesa tehdy dělí jen pár stupňů, buďte při pozorování náležitě opatrní!

Neméně poučné je sledovat dalekohledem s větším zvětšením západ planety za vzdálený obzor. Její spodní okraj tehdy získá nápadně červené zabarvení, zatímco horní modré (samozřejmě záleží také na tom, jakým dalekohledem úkaz sledujete). Příčinou je lom světla v pozemské atmosféře -- paprsky červené barvy se totiž lámou méně než modré a obraz Venuše se promění v úzké spektrum (podobně jako Merkur).

Navíc, Venuše je viditelná také ve dne a to dokonce i bez dalekohledu! Vážně, stačí si jen počkat na dobu, kdy je nejdál od Slunce. Jenom musíte vědět, kde přesně leží. Pokud minete správné místo o pouhý jeden stupeň, utopíte se ve světlém blankytu a planetu nezahlédnete.Nezbytnou podmínkou k úspěchu je čistý, průzračný vzduch. Je-li zákal, kouřmo nebo se planeta nachází nízko nad obzorem, jste prakticky bez šance. Při hledání můžete tu a tam využít nedaleký Měsíc a samozřejmě lze na ni nejdříve namířit dalekohled. Každopádně, jakmile se vám to podaří, už ji z dohledu neztratíte a sami budete překvapeni, jak nápadná bude. Venuše je po Slunci a Měsíci jediné vesmírné těleso, které bez jakýchkoli problémů zahlédnete pouhýma očima na denní obloze. Rozhodně tedy stojí za pozornost!

Zdroj: denik.hvezdarna.cz, Návod na použití vesmíru




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »