polární záre 20.11.2003 - fotogalerie
V noci z 20 na 21.11.2003 jsme nad Ceskou republikou mohli sledovat jednu z nejkrásnejsích polárních zárí v posledních letech. Zveme vás do malé, stále se rozrustající fotogalerie. Neváhejte a pošlete nám své snímky. Doporučujeme článek J. Duška Anatomie vakua, dozvíte se mnoho zajímavostí o polárních zářích. 21.11.2003 7:40 - přidány další fotografie 21.11.2003 12:15 - přidány další fotografie 22.11.2003 12:05 - přidány další fotografie, v průběhu víkendu stránku rozdělíme, je již poměrně veliká a načítání trvá poměrně dlouho, vyržte... 23.11.2003 12:05 - přidány další fotografie, článek jsem bohužel zatím nestihl rozdělit. 26.11.2003 24:00 - přidány další fotografie. |
Kliknutím lze maximalizovat kazdý snímek.
V tuto chvíli máme k dispozici snímky z následujících lokalit:
Fotografie a další informace o včerejší polární záři naleznete i na stránkach Amaterské prohlidky oblohy
Benešov
Petr Kadleček, Benešov Foceno na kopci Baba nedaleko Benešova od 20.30 - 21.00 hod, fotoaparát Ricoh KR 10 M , objektiv 50 mm, f = 2,8 , čas 16 sec. , film Kodak 200. Na setu Aurora 1 jsou záběry severního a severovýchodního obzoru ( za stromem ) , na setu Aurora 2 je na levé horní fotce okolí souhvězdí Velryby a na pravé dolní fotce jasný bod zhruba uprostřed je planeta Mars. Fotografie jsou oscanované přes scanner 600 Dpi a zcela neupravované, pouze zmenšené |
Brno
R. Klimsza a T. Jaroš, Medlanecke kopce cca v 22:30, fotoaparat NIKON E5700, cas 4-8s, clona 2.8, ISO 800 |
Brno Žebětín
Nezařazeno
Robert Topinka, Canon PowerShot Pro 90IS, čas: 8" a clona F 2,7 |
Česká třebová
České Budějovice
22:37 | 22:39 | 22:41 |
22:43 | 22:49 | 22:51 |
22:51 | ||
Jiří Březina: snímky polární záře pořízené ze severního okraje Českých Budějovic. Byl použit přístroj SONY DSC-V1, clona 2,8-3,5, expozice 15-20 sec. |
Hradec Králové
Snímky naleznete na stránkách p. Richarda KotrbyMartin Myslivec: Fotografováno digit. fotoaparátem Olympus Camedia C-2500L. Bližší popis úkazu a tytéž snímky jsou na mých stránkách. |
Jablonec
Martin Gembec: Polární záře byla nakonec pěkná i z Jablonce. Ale na východ od města bylo prý bohužel téměř zataženo. První snímek zobrazuje obzor nad VJV kolem 19:15, druhý pro změnu ZSZ ve 22:07. Další snímmky jsou na http://astronomy.hyperlink.cz/polarni-zare20112003.htm |
Jaromer
Marcel Bělík, Hvězdárna Úpice, fotografie byly pořízeny v Jaroměři fotoaparát Canon EOS 300, objektiv 19 mm, film Fuji Superia 100 ASA, expozice 30s. |
Jirkov
Šárka Maršálková, Foceno 20.11.2003 kolem 22 hod na Medvědí skále v Krušných horách (nad Chomutovem). Fotoaparát: Kodak DX3900, ISO: 400, Závěrka: 16 |
Karlstejn
Pavel Suchan: Snímek pořízený od Karlštejna ve středních Čechách 20.11. cca ve 20:30. Fotoaparát Olympus C-730UZ (foto Jan Suchan). Polární záře v tu chvíli pokrývala větsinu oblohy a dosahovala až nad jižní obzor do výšky 45°. |
Kladno
Hanuš Hrabák, fotoaparát Olympus C4040 (ISO 100, clona 1,8, čas 16 vteřin) krátce před půl osmou. Zpočátku bylo vidět pouze zelenou barvu, později se přidala i červená a ve chvíli maxima zabírala záře většinu severní části oblohy. |
Michal Ponížil, Krnov |
Lubná u Rakovníka
Libor Sedlák: 20.11.03 v lokalitě Lubná u Rakovníka digitálním fotoaparátem Canon PS S30 15sekundovou expozicí. další snímky |
Malacky
Tomas Dobrovodsky, spolocnost Astrozahorie Malacky |
Modra
Aj v Modre bola dost silna polarna ziara.Ondrejov
Vladimír Libý: polární záře z Ondřejova, foceno ze střechy Kosmické laboratoře 20.11. 2003 mezi 18:10-18:30 a 20:05-20:10 fotoaparátem Olympus Camedia C-4000 zoom exp. 4-16 s a citlivostí ekv. 100 a 400. |
Jiří Borovička, fotoaparat Olympus C-2020Z, expoziční doby 16 sekund, u 6. snímku 8 sekund. |
Olomouc
Antonín Holík: polární záře z OlomoucePartizanske
František Vozár: Hornonitrianska hvezdáreň v Partizánskom, 20.11.2003, 21:42 až 21:44 SEČ, digit. fotoaparát SONY DCS 717, expozície okolo 25 s, Pozn.: snímky neboli upravované |
Praha
21:30 | 22:10 | 22:35 |
Tomáš Tržický: Praktica MTL5B, Kodak Royal Supra 400, expoziční doby 25 sekund objektivem f=16mm při cloně 4 mezi 20:30 - 20:45, 21:00 - 21:35, 22:20 - 22:35, 1:15 - 2:00 hodin SEČ. více obrázků je zde: http://www.volny.cz/trzicky/foto/polar.htm |
Praha
Jaroslav Soumar: fotografie byly pořízeny v Praze na Petříně, jednak z hlavní kopule Štefánikovyhvězdárny, jednak z Růžového sadu u hvězdárny digiťákem Olympus C-2020Z,ekv. ISO 400, časy 3,2 s, clona 2,0 mezi 22:12 a 22:19 SEČ. |
Praha Ládví
Miloš Hájek, Praha na vrcholu Ládví - přesněji u Ďáblické hvězdárny |
Praha Troja
Jaroslav Kousal pořídil fotografie z Prahy Troji.Ze stejné lokapity pochází i fotografie Michala Švandy.
Praha Tuchomerice
Martin Fuchs: foceno v Praze Tuchoměřicích aparátem Olympus Camedia 2040 (16"/f1,8) 21.11. 1:00-2:15. Záře měla pouze "zelenou" složku (relativně rychle se měnící) ve tvaru oblouku přes severní obzor. |
Přibyslav
22:49 | 23:12 | 23:17 |
23:18 | ||
Omes Michal: Díky Českému rozhlasu Region, který jsem si náhodou naladil a hlásil, že je vidět pěkný úkaz. |
Rudná u Prahy
20:23:40 | 20:38:20 | 20:38:42 |
Tomáš Cihelka: Stanoviště bylo kousek od exitu 5 dálnice D5 - sjezd do Rudné. Minuty jsou opraveny podle hodin řízených DCF signálem. Snímky byly pořízeny Nikonem Coolpix E950, citlivost 320, clona 2,6, ohnisko 7,2 (38mm ekv. kinofilmu). Pomocí křivek jsem zvýšil kontrast. Očima nebyly vidět takové podrobnosti, spíše to vypadalo, že nad Kladnem se změnila záře z rudé na zelenavou. Červená byla v náznaku, pruhy na obrázcích 9174 a 9175 byly zřetelnější. |
Sobotiste
Svetozár Štefeček, Hvezdáren Sobotiste: Polárna ziara nad Hvezdárnou v Sobotisti, 20. 11. 2003, 19:30 SEC Olympus C 740, ISO 400, exp. 16 s, clona 2,8; f = 6,3 mm (ekv. 38 mm pre kinofilm) |
Sobotiste, 20. 11. 2003, 19:32 SEC Olympus C 740, ISO 400, exp. 8 s, clona 2,8; f = 6,3 mm (ekv. 38 mm pre kinofilm) |
Sumperk
Jirí Tejkl: fotografie polární záre ze SumperkaTřebíč
Blažek Petr, Třebíč - foceno 20.11.2003 ve 23:50. Minolta F200, expozice=15s, ISO=800, f=7,8mm, clona=2,8. |
Michael Kročil, hvězdárna Třebíč. Technika: Zenit 11, objektiv Helios 58 mm, světelnost 2,8Film Konica VX 200, zpracováno v minilabu Kodak expozice kolem 15 sekund, čas B, jako závěrka posloužila čepice. Fotografováno v čase 19.55 až 21.00 Fotky zachycují jižní část Třebíče pohledem na sever, zahrádkářskou kolonii a provozní objekt třebíčské hvězdárny. |
Uherské Hradiště
Vít Huspenina: foceno od 19 do 23 hodin. Fotoaparát Canon EOS 300, obj28mm, clona 2,8 až 5,6, Expozice od 30sec. do 2minut. Film Fuji Superia iso200. Lokace Hluk (okr. Uherské Hradiště /Lat.48°.983 Lon.17°.533/) Povídání o záři a zbytek fotografií je umístěno na stránkách http://sweb.cz/astrozdanice |
Úpice
Ladislav Křvský, Hvězdárna v Úpici |
Velké Opatovice
Aleš Smékal: Místo pozorování: Velké Opatovice, Olympus C-2100UltraZoom, ISO 200 a 400, čas 16 vteřin. Foceno průbežně od 20:00 do 22:00 (čára na prvních dvou snímcích je stopa od letadla) |
Vlašim
Petr Pazour: galerie snímků pořízených v okolí VlašimiKarolína Kroupová: Polární záře pozorovaná na letišti u Vlašimi, dále z městské části Vorlina. Snímky pořizované ve 20:30 20.11.2003, přístroj digitální fotoaparát Olympus C720UZ, clona 2,8, expozice 8 sec v manuálním režimu. Okem byla vidět jen jako oblouk klenoucí se nad severním horizontem bělavozelené barvy, sem tam s červeným zášlehem, až v počítači se pak objevily ty barvy. |
Zlín
Miroslav Pavel vystavil fotografie na stránkách ZASp. Pavel Jadrnícek: Zlín-Štipa kopec Větrák. Foceno v časovém rozpětí 22:30 - 23:00. Fotoaparát Olympus C-5050 (S/16" f/2.0) |
O autorovi
40. vesmírný týden 2024
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.
Česká astrofotografie měsíce
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder. Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a
Poslední čtenářská fotografie
Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4