Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře 27. února 2014

Polární záře 27. února 2014

Polární záře 27. 2. 2014 výřez Autor: Vít Huspenina
Polární záře 27. 2. 2014 výřez
Autor: Vít Huspenina
Poměrně neočekávaně se ve čtvrtek večer objevila polární záře i na naší obloze. Ne že by šlo o zcela nečekaný zjev, ale přeci jenom podmínky k jejímu vzniku byly poměrně nejednoznačné. Pojďme se krátce podívat na důvod vzniku této polární záře a na její fotografie z Česko-Slovenského pomezí.

28. 2. 22:15; Doplněno o animaci snímků z webkamery sítě Humlnet

Erupce X5 na Slunci 25.2.2014 Autor: SDO/NASA
Erupce X5 na Slunci 25.2.2014
Autor: SDO/NASA
Jak je napsáno v úvodu, slabší polární záře viditelná i z našeho území se vyskytla ve čtvrtek 27. února a to především před 23. hodinou večer. Původcem této polární záře byla mohutná erupce třídy X5, ke které došlo na Slunci o dva dny dříve. Obvykle by nás tedy viditelnost jasné polární záře nepřekvapila, ovšem k této erupci došlo v době, kdy zdrojová aktivní oblast byla ještě zcela při levém okraji slunečního kotouče. Z takových erupcí k Zemi obvykle žádné částice nepřiletí. Tentokrát však okrajová část oblaku plasmatu mířila i k nám.

záznam z družice ACE, náraz ve slunečním větru večer 27. února 2014 Autor: ACE/NASA/Caltech
záznam z družice ACE, náraz ve slunečním větru večer 27. února 2014
Autor: ACE/NASA/Caltech
První informaci o chystaném představení nám daly animace výbuchu na Slunci pořízené sondami SDO a SOHO. O dva dny později oblak plasmatu jako první zaznamenala sonda ACE nacházející se 1,5 miliónu kilometrů před Zemí směrem ke Slunci. Její záznam rychlosti slunečního větru a magnetického pole obsahuje jasnou změnu patrnou 27. února v 16 hodin světového času. Ze záznamu je patrné, že nedošlo k žádnému vyloženě výraznému skoku v rychlosti slunečního větru, jak bývá u podobných erupcí obvyklé. Je to ale dáno tím, že nás zasáhl jen okraj vyvrženého oblaku. Výchylka magnetometru na −20 nT už byla zajímavější, při podobných událostech již je naděje na polární záři viditelnou i z našich končin, ovšem záruka tu žádná rozhodně ještě nebyla.

Polární záře 27. 2. 2014 Autor: Vít Huspenina
Polární záře 27. 2. 2014
Autor: Vít Huspenina
Zemi zasáhly částice asi o hodinu později. Magnetometry na zemském povrchu okamžitě začaly reagovat a vznikla první, dá se říci, běžná polární záře. Mnohem zajímavější to však bylo o několik hodin později, kdy se hodnoty na magnetometrech dostaly poměrně výrazně do mínusu a to bylo předzvěstí, že se skutečně děje něco zajímavého. Okamžitě jsem prověřoval webkamery, protože u nás v Jablonci nad Nisou tou dobou přecházela vrstva střední oblačnosti. Nakonec jsem především na jedné z kamer v severním Německu zahlédl polární záři a tak mi nezbývalo než doufat, že polární záři uvidí lidé v jiných částech republiky, kde bylo podle družicových záběrů jasno. Zároveň jsem přidal novinku na web a upozornil i v diskuzích, ale nebyl jsem si jist, zda je to předčasné. Jak se ukázalo, tak nikoli, protože dnes jsem v mailu našel fotografie a animaci polární záře dokonce z Česko-Slovenského pomezí, tedy z míst pod 49. rovnoběžkou (Hluk u Uherského Hradiště). Díky pohotovosti Víta Huspeniny si tedy můžeme prohlédnout alespoň slabší polární záři viditelnou i z našeho území. Snad ne na dlouhé roky poslední, naopak, dá se očekávat, že nyní na konci maxima sluneční aktivity a v jeho sestupné části ještě několik silnějších erupcí nastane. Pak už to chce jen být informován a mít jasno. U mě se to druhé nesplnilo, ale jsem rád, že vám to díky Vítovi mohu alespoň zpětně podrobně zprostředkovat.


Animace snímků polární záře od Víta Huspeniny z Hluku.


Animace snímků z Webkamery Humlnetu Špindl-Pláň (záře vpravo nahoře)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »