Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Policista nafilmoval bolid nad Texasem

Policista nafilmoval bolid nad Texasem

Bolid nasnímaný policejní kamerou
Bolid nasnímaný policejní kamerou
Hlavním úkolem kamer, které jsou nainstalovány v policejních vozech, je dokumentovat různé prohřešky, poskytovat důkazní materiály a zaznamenávat práci samotných policistů Někdy se jim však podaří zachytit něco naprosto nečekaného. Jeden takový případ nastal 1. února 2012 v 19:54 místního času (2. února v 1:54 UT) v americkém státě Texas, konkrétně v okresu Bell County.

Policista Troy Hess z města Little River-Academy zastavil auto, které mělo poškozené zadní světlo. Při vyřizování této záležitosti nechal puštěnou kameru a ta zaznamenala neobvyklý jasný objekt, pomalu se pohybující oblohou. Zveřejněný záznam přeletu je dlouhý necelých deset sekund, není však jisté, zda je na něm celý průlet. Sám Hess uvedl, že objekt se zdánlivě zvětšoval, byl stále jasnější a těsně před tím, než zmizel, měnil barvy. Jev pozorovali i další lidé, někteří se domnívali, že se jednalo o letadlo, jiní jej nebyli schopni vůbec identifikovat. Hlášení o jevu přišlo ze států Texas a Oklahoma, z oblasti od Houstonu po Stillwater, což jsou města, vzdálená od sebe asi 730 km. K případu se později vyjádřil Federální úřad pro letectví (FAA), který oznámil, že se jednalo o velmi jasný meteor.

Záznam z kamery však bolid příliš nepřipomíná. Objekt se pohybuje velmi pomalu a nezanechává za sebou žádnou stopu. Na druhou stranu je video poměrně nekvalitní, zřejmě proto, že použitý typ kamery není vhodný pro sledování podobných jevů. Je tedy možné, že bolid stopu měl, ale kamera ji nebyla schopna zachytit. Nasvědčuje tomu jeden z komentářů na stránce Tom’s Astronomy Blog, který tvrdí, že za samotným objektem se táhl jakýsi "ohon", který měl oranžový odstín o délku asi 15 stupňů. Dále autor poznamenává, že policejní video je velmi tmavé, jev byl ve skutečnosti jasnější než Měsíc a ohon byl jen o trochu slabší. Barvu samotného objektu uvádí zlatavou a směr přeletu od západu na východ. Ostatní pozorovatelé uvádějí celou škálu barev - bílou, oranžovou, červenou, zelenou nebo modrozelenou. To podporuje policistovo vyjádření, že barva tělesa se během přeletu měnila. Podle některých hlášení došlo na konci k několika výbuchům, díky kterým jev připomínal prskavku. Všichni se shodují na velmi pomalém pohybu, některé odhady hovoří, že jev byl pozorovatelný až 15 sekund. Můžeme také najít zmínku o tom, že jev doprovázelo dvojité zadunění (zahřmění).

Bill Cooke z NASA's Meteoroid Environment se domnívá, že se pravděpodobně jednalo o malý asteroid o počáteční velikosti asi jako auto či dokonce autobus, jehož maximální jasnost při průletu atmosférou byla -13 magnituda. Existují odhady, podle kterých některé části o souhrnné hmotnosti kolem 25 kg zřejmě dopadly až na zem, ty ale zatím nebyly potvrzeny. Smutnou ironií osudu je, že k události došlo přesně devět let poté, co se také nad Texasem rozpadl během přistávacího manévru raketoplán Columbia.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »