Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polostínové zatmění Měsíce v noci 14.-15. března 2006

Polostínové zatmění Měsíce v noci 14.-15. března 2006

V noci ze 14. na 15. března nastane zatmění Měsíce. Bude to však polostínové zatmění, kdy Měsíc bude procházet pouze polostínem Země (dráha Měsíce tedy neprochází zemským stínem). Polostínová zatmění patří k nenápadným úkazům a bez pomoci speciálních přístrojů nejsou pozorovatelná, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný. Tentokrát se ale Měsíc ve středu zatmění přiblíží těsně ke stínu Země, takže neurčitý okraj plného zemského stínu patrně zřetelně ztmaví okraj Měsíce.


Pokud se tedy na tento "výhodný" případ polostínového zatmění Měsíce chcete podívat, udělejte to kolem maximální fáze zatmění, kdy Měsíc bude nejblíže zemskému stínu. Na pozičním úhlu 208 stupňů, tedy zhruba na "pětce", jestliže si okraj Měsíce představíme jako číselník hodin s "dvanáctkou" obrácenou k severu (nahoře), bude pravděpodobně možné pozorovat ztmavnutí měsíčního úplňku.
Zatmění bude probíhat od 22:23 do 3:12. Maximální fáze, kdy se Měsíc také nejvíce přiblíží k plnému zemskému stínu, nastane 15. března 47,5 minuty po půlnoci.
Abyste mohli lépe porovnat pokles jasu Měsíce "na páté hodině", tedy vpravo dole, bude vhodnější si na pomoc vzít malý dalekohled, třeba triedr. Ztmavnutí části Měsíce lépe porovnáte, budete-li se dívat nejen v maximální fázi, ale i před ní a po ní, abyste mohli porovnávat. Pro lepší pozorování vyhledejte místo s co nejmenším světelným znečištěním, tedy lépe mimo město. Neurčitost ztmavení Měsíce je dána okamžitým stavem zemské atmosféry, především jejím aktuálním znečištěním.

Polostínové zatmění Měsíce 14./15. března je prvním z letošních tří zatmění pozorovatelných z území České republiky.

29. března 2006 u nás nastane částečné zatmění Slunce, při němž v maximální fázi bude zakryta přibližně polovina průměru Slunce. Zatmění bude možné pozorovat od 11:46 do 13:52 tou dobou již platného středoevropského letního času. Tomuto zatmění Slunce, které bude v Africe a v Asii pozorovatelné jako úplné, se bude podrobně věnovat následující tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR.

7. září 2006 ve večerních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Měsíc sice projde jen okrajem zemského stínu, ale čas zatmění hned zvečera umožní pozorování opravdu všem.

V březnu nás čeká jarní rovnodennost a s tím spojený začátek astronomického jara - nastane 20. března v 19 hodin 25 minut. Den bude trvat stejně dlouho jako noc. Den se bude ale i nadále prodlužovat až do okamžiku letního slunovratu, který nastane 21. června ve 14 hodin 26 minut středoevropského letního času.

V noci ze soboty 25. na neděli 26. března u nás začne platit letní čas, správněji středoevropský letní čas. Hodiny se ve 2 hodiny středoevropského času (SEČ) posunou o hodinu dopředu na 3 hodiny středoevropského letního času (SELČ). Noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas skončí v neděli 29. října 2006, tehdy se o třetí hodině SELČ posunou hodiny na druhou hodinu SEČ a noc bude naopak o hodinu delší. Letní čas od roku 1996 začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli. Ke změně u nás dochází ve stejném datu jako ve většině ostatních evropských států.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 13. března 2006




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »