Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polostínové zatmění Měsíce v noci 14.-15. března 2006

Polostínové zatmění Měsíce v noci 14.-15. března 2006

V noci ze 14. na 15. března nastane zatmění Měsíce. Bude to však polostínové zatmění, kdy Měsíc bude procházet pouze polostínem Země (dráha Měsíce tedy neprochází zemským stínem). Polostínová zatmění patří k nenápadným úkazům a bez pomoci speciálních přístrojů nejsou pozorovatelná, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný. Tentokrát se ale Měsíc ve středu zatmění přiblíží těsně ke stínu Země, takže neurčitý okraj plného zemského stínu patrně zřetelně ztmaví okraj Měsíce.


Pokud se tedy na tento "výhodný" případ polostínového zatmění Měsíce chcete podívat, udělejte to kolem maximální fáze zatmění, kdy Měsíc bude nejblíže zemskému stínu. Na pozičním úhlu 208 stupňů, tedy zhruba na "pětce", jestliže si okraj Měsíce představíme jako číselník hodin s "dvanáctkou" obrácenou k severu (nahoře), bude pravděpodobně možné pozorovat ztmavnutí měsíčního úplňku.
Zatmění bude probíhat od 22:23 do 3:12. Maximální fáze, kdy se Měsíc také nejvíce přiblíží k plnému zemskému stínu, nastane 15. března 47,5 minuty po půlnoci.
Abyste mohli lépe porovnat pokles jasu Měsíce "na páté hodině", tedy vpravo dole, bude vhodnější si na pomoc vzít malý dalekohled, třeba triedr. Ztmavnutí části Měsíce lépe porovnáte, budete-li se dívat nejen v maximální fázi, ale i před ní a po ní, abyste mohli porovnávat. Pro lepší pozorování vyhledejte místo s co nejmenším světelným znečištěním, tedy lépe mimo město. Neurčitost ztmavení Měsíce je dána okamžitým stavem zemské atmosféry, především jejím aktuálním znečištěním.

Polostínové zatmění Měsíce 14./15. března je prvním z letošních tří zatmění pozorovatelných z území České republiky.

29. března 2006 u nás nastane částečné zatmění Slunce, při němž v maximální fázi bude zakryta přibližně polovina průměru Slunce. Zatmění bude možné pozorovat od 11:46 do 13:52 tou dobou již platného středoevropského letního času. Tomuto zatmění Slunce, které bude v Africe a v Asii pozorovatelné jako úplné, se bude podrobně věnovat následující tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR.

7. září 2006 ve večerních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Měsíc sice projde jen okrajem zemského stínu, ale čas zatmění hned zvečera umožní pozorování opravdu všem.

V březnu nás čeká jarní rovnodennost a s tím spojený začátek astronomického jara - nastane 20. března v 19 hodin 25 minut. Den bude trvat stejně dlouho jako noc. Den se bude ale i nadále prodlužovat až do okamžiku letního slunovratu, který nastane 21. června ve 14 hodin 26 minut středoevropského letního času.

V noci ze soboty 25. na neděli 26. března u nás začne platit letní čas, správněji středoevropský letní čas. Hodiny se ve 2 hodiny středoevropského času (SEČ) posunou o hodinu dopředu na 3 hodiny středoevropského letního času (SELČ). Noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas skončí v neděli 29. října 2006, tehdy se o třetí hodině SELČ posunou hodiny na druhou hodinu SEČ a noc bude naopak o hodinu delší. Letní čas od roku 1996 začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli. Ke změně u nás dochází ve stejném datu jako ve většině ostatních evropských států.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 13. března 2006




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »