Poslední šance vidět ISS
Družice na obloze jsou oblíbeným bodem, který se pro pozorovatele tiše pohybuje mezi hvězdami a jsou tak pro řadu lidí romantickým pozorováním. Družice mají jasnost jako běžné hvězdy na naší obloze a za noc jich můžeme spatřit desítky, od velmi jasných až po sotva viditelné.
Zcela jinou kapitolou jsou ty nejjasnější družice, což ovšem nejsou už družice, ale mnohem větší objekty na obežné dráze kolem Země. Těmi nejjasnějšími body, které se na naší obloze objevují, mohou být Mezinárodní kosmická stanice (ISS) nebo raketoplán. Ty mohou mít jasnost předčící nejjasnější hvězdy a patří tak k nejvýraznějším objektům naší oblohy.
Mezinárodní kosmická stanice přelétá nad našimi hlavami poměrně často. Kdy a kam se podívat, lze lehce zjistit na internetu na předpovědních stránkách Heavens-Above.
Jasnost ISS není vždy stejná, ovlivňuje ji mnoho faktorů. Závisí například na tom, jak jsou k nám natočeny solární panely a trup stanice nebo zda u ní právě kotví raketoplán.
Zcela jiná situace nastává, když z pozorování jasného bodu okem přejdete k dalekohledu a namíříte ho na prolétající ISS. Ve velkém zvětšení je už vidět tvar kosmické stanice. Jak to přesně vypadá, si lze prohlédnout na vítězném snímku České astrofotografie měsíce za únor 2008 (/cam/2008/02/), kdy Libor Šmíd z Plzně vyfotografoval ISS s přibližujícím se raketoplánem.
O autorovi
Pavel Suchan
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
