Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Poslední šance vidět ISS

Poslední šance vidět ISS

ISS_2.jpg
Dnes za ranního svítání mohli pražané pozorovat Mezinárodní kosmickou stanici, která tentokrát proletěla doslova nad hlavami, přímo zenitem. Počasí ale moc nepřálo, bylo téměř zataženo. Ze současné série pozorovatelnosti ISS nad Českou republikou byl tento přelet předposlední, ještě jeden uvidíme 14. 3. ve 4:48.

Družice na obloze jsou oblíbeným bodem, který se pro pozorovatele tiše pohybuje mezi hvězdami a jsou tak pro řadu lidí romantickým pozorováním. Družice mají jasnost jako běžné hvězdy na naší obloze a za noc jich můžeme spatřit desítky, od velmi jasných až po sotva viditelné.

Zcela jinou kapitolou jsou ty nejjasnější družice, což ovšem nejsou už družice, ale mnohem větší objekty na obežné dráze kolem Země. Těmi nejjasnějšími body, které se na naší obloze objevují, mohou být Mezinárodní kosmická stanice (ISS) nebo raketoplán. Ty mohou mít jasnost předčící nejjasnější hvězdy a patří tak k nejvýraznějším objektům naší oblohy.

Mezinárodní kosmická stanice přelétá nad našimi hlavami poměrně často. Kdy a kam se podívat, lze lehce zjistit na internetu na předpovědních stránkách Heavens-Above.

Jasnost ISS není vždy stejná, ovlivňuje ji mnoho faktorů. Závisí například na tom, jak jsou k nám natočeny solární panely a trup stanice nebo zda u ní právě kotví raketoplán.

Zcela jiná situace nastává, když z pozorování jasného bodu okem přejdete k dalekohledu a namíříte ho na prolétající ISS. Ve velkém zvětšení je už vidět tvar kosmické stanice. Jak to přesně vypadá, si lze prohlédnout na vítězném snímku České astrofotografie měsíce za únor 2008 (/cam/2008/02/), kdy Libor Šmíd z Plzně vyfotografoval ISS s přibližujícím se raketoplánem.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

trpasličí planeta Ceres a galaxie M100

Newton 150/750 + ZWO kamera ASI 178MC

Další informace »