Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Poslední šance vidět ISS

Poslední šance vidět ISS

ISS_2.jpg
Dnes za ranního svítání mohli pražané pozorovat Mezinárodní kosmickou stanici, která tentokrát proletěla doslova nad hlavami, přímo zenitem. Počasí ale moc nepřálo, bylo téměř zataženo. Ze současné série pozorovatelnosti ISS nad Českou republikou byl tento přelet předposlední, ještě jeden uvidíme 14. 3. ve 4:48.

Družice na obloze jsou oblíbeným bodem, který se pro pozorovatele tiše pohybuje mezi hvězdami a jsou tak pro řadu lidí romantickým pozorováním. Družice mají jasnost jako běžné hvězdy na naší obloze a za noc jich můžeme spatřit desítky, od velmi jasných až po sotva viditelné.

Zcela jinou kapitolou jsou ty nejjasnější družice, což ovšem nejsou už družice, ale mnohem větší objekty na obežné dráze kolem Země. Těmi nejjasnějšími body, které se na naší obloze objevují, mohou být Mezinárodní kosmická stanice (ISS) nebo raketoplán. Ty mohou mít jasnost předčící nejjasnější hvězdy a patří tak k nejvýraznějším objektům naší oblohy.

Mezinárodní kosmická stanice přelétá nad našimi hlavami poměrně často. Kdy a kam se podívat, lze lehce zjistit na internetu na předpovědních stránkách Heavens-Above.

Jasnost ISS není vždy stejná, ovlivňuje ji mnoho faktorů. Závisí například na tom, jak jsou k nám natočeny solární panely a trup stanice nebo zda u ní právě kotví raketoplán.

Zcela jiná situace nastává, když z pozorování jasného bodu okem přejdete k dalekohledu a namíříte ho na prolétající ISS. Ve velkém zvětšení je už vidět tvar kosmické stanice. Jak to přesně vypadá, si lze prohlédnout na vítězném snímku České astrofotografie měsíce za únor 2008 (/cam/2008/02/), kdy Libor Šmíd z Plzně vyfotografoval ISS s přibližujícím se raketoplánem.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »