Pozorovali jste pád jasného tělesa 18. ledna? Přinášíme vysvětlení!

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán velmi dobře našimi přístroji právě v oblasti Čech, kde bolid letěl a kde aspoň částečně bylo jasno. Jedná se o automatické bolidové stanice, které jsou určené pro komplexní sledování přeletů jasných meteorů - bolidů. Naše přístroje, tzv. digitální celooblohové automatické bolidové kamery jsou umístěné především v České republice (14), ale také v Rakousku (1) a na Slovensku (2). Jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Díky těmto záznamům (pro výpočet jsme použili 3 nejlepší snímky ze stanic kolem dráhy bolidu ze středních a jižních Čech) bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa (meteoroidu), tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě.

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen bolidovými kamerami na blízkých stanicích Ondřejov (snímek je na obrázku 1), Kocelovice a Kunžak a také částečně skrze mraky ze dvou vzdálenějších stanic Svratouch a Kuchařovice. Na obrázku 1 je pohled na celou světelnou dráhu bolidu z nejbližší kamery v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově (to se týká přibližně počáteční fáze letu, konec byl blíže ke Kocelovicím, skončil pouze necelých 46 km daleko od kamery). Bolid zde letěl vysoko nad jihojihozápadním obzorem prakticky od zenitu ze souhvězdí Persea, přes Berana až do souhvězdí Velryby. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. Z fotografických záznamů ze tří nejlépe položených stanic vzhledem ke dráze bolidu se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Kromě těchto snímků ještě kamery v Ondřejově a Kunžaku pořídily velmi podrobné spektrální záznamy, které umožňují studovat složení původního tělesa, a z těchto dvou stanic máme také videozáznamy světelné dráhy bolidu v atmosféře. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích.

Co se tedy přesně večer ve čtvrtek 18. ledna 2018 nad středními a jihozápadními Čechami odehrálo?

Přesně v 19 hodin 26 minut a 23 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 3 kilogramy a začal svítit ve výšce 87,6 km mírně severně od Týnce nad Sázavou a pohasl relativně nízko ve výšce 26,4 km jižně od Milevska (viz obrázek 2). Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí přesně 20 km/s a světelnou dráhu dlouhou 84,1 km a skloněnou k zemskému povrchu 46.8 stupně uletělo za bezmála 5 sekund. Maximální jasnost -10,3 magnitudy (tedy srovnatelná s jasností Měsíce v první čtvrti) dosáhl bolid ve výšce 43 km. Během letu se prakticky celá jeho hmota spotřebovala, nicméně pravděpodobně 1-2 menší meteority o hmotnosti kolem 100g a několik výrazně menších, mohly dopadnout na zemský povrch. Bohužel kvůli extrémní a rychle se časově i místně měnící meteorologické situaci, která se vyznačovala především extrémně velkou rychlostí proudění jak v přízemních tak i ve vysokých vrstvách atmosféry, je velmi obtížné přesně modelovat pádovou oblast pro meteority, které mohly dopadnout na zem. Z dostupných dat pádová oblast pro největší 100 g meteority vychází přibližně 2–3 km východně od centra Bechyně, tedy v oblasti mezi Bechyní a Sudoměřicemi u Bechyně. Přesněji se ovšem tato oblast z výše uvedených důvodů určit nedá. Systematické hledání tedy v tomto případě ztrácí smysl, nicméně náhodný nález, který by se mohl týkat především obyvatelů v dané oblasti, není vyloučen.

Před srážkou se Zemí tento malý úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) obíhal Slunce po málo výstředné dráze, která byla 25,4 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy (viz obrázek 3). V přísluní se meteoroid dostal ke Slunci do oblasti mezi dráhami planet Venuše a Země. Nejdále od Slunce se pohyboval ve vnitřní části pásu planetek, přibližně 0.6 astronomické jednotky (tj. vzdálenost Země od Slunce) za dráhou planety Mars. Jeden oblet kolem Slunce mu trval 1,83 roku. Jednalo se původem velmi pravděpodobně o malou část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově, 22. 1. 2018

Kontakty a další informace:

Dr. Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR, vedoucí bolidové sítě
Email: pavel.spurny@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR