Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přednáška: Úkaz století aneb Poslední tranzit Venuše
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Úkaz století aneb Poslední tranzit Venuše

Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David Cortner
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004.
Autor: David Cortner
Poslední přednáška před letními prázdninami na hvězdárně v Pardubicích bude zasvěcena již na mnoha místech avizovanému vzácnému přechodu Venuše přes Slunce. Přednášející Petr Horálek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově a člen Astronomické společnosti Pardubice nám ukáže ve svém povídaní nazvaném "Úkaz století aneb Poslední přechod Venuše přes Slunce" něco o historii úkazu i o tom, jak si jej naposledy vychutnat. Přednáška se uskuteční v pátek 1. června 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

"Přechod Venuše přes Slunce je jedním z nejvýjimečnějších úkazů, který můžeme na obloze spatřit," připomíná lektor. "Poprvé si jeho možnost připustil slavný astronom Johannes Kepler, když si uvědomil, že podobně jako Měsíc při slunečních zatměních se mohou na sluneční disk promítnout i vnitřní planety Merkur s Venuší. Dokonce spočetl, kdy k jevu má dojít a ke vší smůle zemřel pouhý rok před ním. První pozorování tak pochází až z roku 1639 z Anglie. Do konce 19. století byl jev vzácnou studnou významných astronomických objevů. V roce 2004 nastal první ze dvou přechodů v tomto století, druhého se dočkáme ve středu 6. června časně ráno," vysvětluje Horálek. Dále ke své přednášce doplňuje: "Kdo o úkaz přijde, už se ho zcela jistě nedožije - znovu se Venuše vrátí před sluneční kotouč až v prosinci roku 2117. Jak si jej vychutnat či nafotografovat? O tom všem bude řeč."

Bc. Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je zaměstnán jako pozorovatel v Oddělení meziplanetární hmoty na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz, kde je také od roku 2009 vedoucím redaktorem. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi



42. vesmírný týden 2023

42. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 10. do 22. 10. 2023. Měsíc po novu se vynoří jako zvětšující se srpek velmi nízko na večerní obloze. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko na východě i Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět velmi jasná Venuše. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Blíží se maximum meteorického roje Orionidy. Víme, jak vypadají vzorky z planetky Bennu. Startoval Falcon Heavy – sonda Psyche byla úspěšně vyslána na správnou dráhu k planetce Psyche. Evropská raketa Vega úspěšná. Pokračuje vypouštění Starlinků, viděli jste vláček? Před 15 lety startovala k Měsíci indická sonda Čandraján-1, před 60 lety letěla do kosmu kočka Félicette.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) 9. 9. 2023

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2023 obdržel snímek „Kometa C/2023 P1 (Nishimura)“, jehož autorem je Martin Gembec     Kometa C/2023 P1 Nishimura – velké překvapení tohoto roku. I tak bychom mohli nazvat objev, který učinil 12. srpna 2023 japonský amatérský astronom

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 457 Sovia hviezdokopa

NGC 457 je otvorená hviezdokopa v súhvezdí Kasiopeja, ktorú objavil britsko-nemecký astronóm William Herschel 18. októbra 1787. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 6,4. Nachádza sa vo vzdialenosti viac ako 7 900 svetelných rokov od Slnka. Jej vek sa odhaduje na 21 miliónov rokov. Zhluk je niekedy amatérskymi astronómami označovaný ako Sovia hviezdokopa alebo E.T. hviezdokopa (kvôli podobnosti s filmovou postavou). Dve jasné hviezdy Phi Cassiopeiae (5. magnitúda a spektrálny typ F0) a HD 7902 (7. magnitúda) si možno predstaviť ako oči. Zatiaľ nie je jasné, či je Phi Cassiopeiae členom hviezdokopy, a ak áno, potom by to bola jedna z najjasnejších známych hviezd, ktorá svojou svietivosťou prekoná Rigel. Pre porovnanie, Slnko v rovnakej vzdialenosti ako Phi Cassiopeiae by svietilo len s magnitúdou 17,3. Ďalšou najjasnejšou hviezdou je červená premenná hviezda V466 Cassiopeiae. Kopa obsahuje bohaté pole asi 150 hviezd s magnitúdou 9-13. Asi 60 hviezd bolo identifikovaných ako skutočných členov hviezdokopy. Vybavenie: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Adobe photoshop 122x120 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats

Další informace »