Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ranní Štír a planety

Ranní Štír a planety

Pozorování Střelce a Štíra 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
Pozorování Střelce a Štíra 10. května 2011.
Autor: Martin Gembec
Článek Petra Horálka o honu na bodec Štíra mě doslova nabudil. Prohrabal jsem disk a zklamaně zjistil, že opravdu nemám fotku trnu Štíra z našich končin. No, musel jsem to prostě napravit. On ten pohled na skoro celého Štíra i od nás stojí za vidění, když se vyrazí daleko od měst. K tomu jsem si návdavkem přidal ranní planety Venuši a Jupiter...

Obloha kolem Štíra s popisky. Autor: Martin Gembec
Obloha kolem Štíra s popisky.
Autor: Martin Gembec
Na snímku s tříminutovou expozicí (viz níže) jsou hvězdy bodové díky pohonu montáže. Poté byla pořízena 40 sekundová expozice krajiny a oba snímky byly vhodně proloženy, aby vše zůstalo tak klidné, jak to zdánlivě vnímáme při pohledu na nebe. Na snímku vlevo můžete zobrazit velký obrázek s popisky. Použit byl Canon 30D na montáži GSO s pohonem i bez pohonu, bez filtrů, ISO1600, objektiv Canon 17-85mm@24mm f5,6. Obloha od výšky 10° byla v podstatě nezakalená a pouze slabě světelně znečištěná, jak je v našich končinách zvykem. Javorník, jižně od Kořenova na pomezí Jizerských hor a Krkonoš 10. května 2011.

3-minutová expozice na Štíra ráno 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
3-minutová expozice na Štíra ráno 10. května 2011.
Autor: Martin Gembec
3-minutová expozice na jižní krajinu Liberecka ráno 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
3-minutová expozice na jižní krajinu Liberecka ráno 10. května 2011.
Autor: Martin Gembec

Jak bylo zmíněno v úvodu, ráno byly vidět ještě planety - Venuše a Jupiter. Obě se vešly do zorného pole triedru 15×70, neboť byly vzdáleny jen půl druhého stupně. Podařilo se mi však dokonale vyvrátit blud o ranní viditelnosti pěti planet, který proběhl médii, především novinkami.cz. Ve skutečnosti byl dobře viditelný jen Saturn nad západem a velmi obtížně nevysoko nad východem Venuše a to v době, kdy již bylo normálně světlo a oblaka nad Krkonošemi měla červánkové odstíny. Jupiter byl pouze objektem pro triedr a Merkur jsem nezahlédl ani při usilovné snaze. Mars jsem ani nemusel zkoušet, jak byl slabý.

Venuše a Jupiter za ranního rozbřesku 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
Venuše a Jupiter za ranního rozbřesku 10. května 2011.
Autor: Martin Gembec
Venuše a Jupiter nad Krkonošemi ráno 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
Venuše a Jupiter nad Krkonošemi ráno 10. května 2011.
Autor: Martin Gembec

Tam je bodec Štíra!. Autor: Martin Gembec
Tam je bodec Štíra!.
Autor: Martin Gembec
A kde můžete hledat onen nedostižný jedový trn Štíra? Pokusil jsem se vám jej ukázat - a věřte, hodně jsem se u toho zapotil, ale to je skoro na samostatný článek, protože foťák fotil a fotil a já jej mohl zastavit jen jeho vypnutím, takže trefit se a přitom si zkontrolovat co vám ukazuji, bylo hektické. No, ukazoval jsem ledacos, to mi můžete věřit.

Štíra jsem celého spatřil poprvé při výpravě za zatměním Slunce do Turecka. Byl to tehdy nádherný pohled, ačkoli jaro teprve začínalo. Nad mořem se klenul celý Škorpión a kdesi dole pod ním plula těsně nad vlnami i bájná "kulovka" Omega Centauri. Byla jasná jako M13 v tu samou chvíli poblíž zenitu...

Koukněte, tam je Antares!. Autor: Martin Gembec
Koukněte, tam je Antares!.
Autor: Martin Gembec
Nejlepšího Štíra jsem však zažil při svých dvou výpravách do Chorvatského vnitrozemí. Obloha vysoko nad hlavou je zde ještě nezasažena světelným znečištěním a také jižní obzor bývá velmi dobrý. Navíc máte k dobru asi pět stupňů zeměpisné šířky. Antares (nejjasnější hvězda Štíra - pozn. redakce) zářil tak vysoko, že jsem vám jej musel ukázat.

Posílám pozdrav za Klub astronomů Liberecka a přeji podobně krásná rána, jako bylo to mé dnešní.



Souhvězdí Štíra nad českým obzorem - fotograficky
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem title=

Poznámka redakce: Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí spojnice souhvězdí a popisky objektů nacházejících v něm či v jeho blízkosti. V článku Petra Horálka jste měli možnost podobný interaktivní obrázek spatřit vytvořený v astronomickém programu. Dnes díky Martinu Gembecovi si můžete scenérii prohlédnout "naživo". Najdete tam bohatý přehled objektů vzdáleného nebe, které jsou vidět pouhýma očima a kolikrát si toho člověk není vědom jen proto, že Mléčná dráha ve městech snadno zmizí...


Související:
[1] Hon na bodec Štíra (Petr Horálek)
[2] VII. expedice SAROS (2): První dny příjemných ran (Petr Horálek)
[3] Ze srdce Evropy až pod Jižní kříž (Marcel Bělík)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »