Pozorování Střelce a Štíra 10. května 2011. Autor: Martin GembecČlánek Petra Horálka o honu na bodec Štíra mě doslova nabudil. Prohrabal jsem disk a zklamaně zjistil, že opravdu nemám fotku trnu Štíra z našich končin. No, musel jsem to prostě napravit. On ten pohled na skoro celého Štíra i od nás stojí za vidění, když se vyrazí daleko od měst. K tomu jsem si návdavkem přidal ranní planety Venuši a Jupiter...
Obloha kolem Štíra s popisky. Autor: Martin GembecNa snímku s tříminutovou expozicí (viz níže) jsou hvězdy bodové díky pohonu montáže. Poté byla pořízena 40 sekundová expozice krajiny a oba snímky byly vhodně proloženy, aby vše zůstalo tak klidné, jak to zdánlivě vnímáme při pohledu na nebe. Na snímku vlevo můžete zobrazit velký obrázek s popisky. Použit byl Canon 30D na montáži GSO s pohonem i bez pohonu, bez filtrů, ISO1600, objektiv Canon 17-85mm@24mm f5,6. Obloha od výšky 10° byla v podstatě nezakalená a pouze slabě světelně znečištěná, jak je v našich končinách zvykem. Javorník, jižně od Kořenova na pomezí Jizerských hor a Krkonoš 10. května 2011.
3-minutová expozice na Štíra ráno 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
3-minutová expozice na jižní krajinu Liberecka ráno 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
Jak bylo zmíněno v úvodu, ráno byly vidět ještě planety - Venuše a Jupiter. Obě se vešly do zorného pole triedru 15×70, neboť byly vzdáleny jen půl druhého stupně. Podařilo se mi však dokonale vyvrátit blud o ranní viditelnosti pěti planet, který proběhl médii, především novinkami.cz. Ve skutečnosti byl dobře viditelný jen Saturn nad západem a velmi obtížně nevysoko nad východem Venuše a to v době, kdy již bylo normálně světlo a oblaka nad Krkonošemi měla červánkové odstíny. Jupiter byl pouze objektem pro triedr a Merkur jsem nezahlédl ani při usilovné snaze. Mars jsem ani nemusel zkoušet, jak byl slabý.
Venuše a Jupiter za ranního rozbřesku 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
Venuše a Jupiter nad Krkonošemi ráno 10. května 2011. Autor: Martin Gembec
Tam je bodec Štíra!. Autor: Martin GembecA kde můžete hledat onen nedostižný jedový trn Štíra? Pokusil jsem se vám jej ukázat - a věřte, hodně jsem se u toho zapotil, ale to je skoro na samostatný článek, protože foťák fotil a fotil a já jej mohl zastavit jen jeho vypnutím, takže trefit se a přitom si zkontrolovat co vám ukazuji, bylo hektické. No, ukazoval jsem ledacos, to mi můžete věřit.
Štíra jsem celého spatřil poprvé při výpravě za zatměním Slunce do Turecka. Byl to tehdy nádherný pohled, ačkoli jaro teprve začínalo. Nad mořem se klenul celý Škorpión a kdesi dole pod ním plula těsně nad vlnami i bájná "kulovka" Omega Centauri. Byla jasná jako M13 v tu samou chvíli poblíž zenitu...
Koukněte, tam je Antares!. Autor: Martin GembecNejlepšího Štíra jsem však zažil při svých dvou výpravách do Chorvatského vnitrozemí. Obloha vysoko nad hlavou je zde ještě nezasažena světelným znečištěním a také jižní obzor bývá velmi dobrý. Navíc máte k dobru asi pět stupňů zeměpisné šířky. Antares (nejjasnější hvězda Štíra - pozn. redakce) zářil tak vysoko, že jsem vám jej musel ukázat.
Posílám pozdrav za Klub astronomů Liberecka a přeji podobně krásná rána, jako bylo to mé dnešní.
Souhvězdí Štíra nad českým obzorem - fotograficky
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)
Poznámka redakce:Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí spojnice souhvězdí a popisky objektů nacházejících v něm či v jeho blízkosti. V článku Petra Horálka jste měli možnost podobný interaktivní obrázek spatřit vytvořený v astronomickém programu. Dnes díky Martinu Gembecovi si můžete scenérii prohlédnout "naživo". Najdete tam bohatý přehled objektů vzdáleného nebe, které jsou vidět pouhýma očima a kolikrát si toho člověk není vědom jen proto, že Mléčná dráha ve městech snadno zmizí...
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.