Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Stejný dům zasažen už šestým meteoritem?

Stejný dům zasažen už šestým meteoritem?

Radivoje Lajić a jeho meteority
Radivoje Lajić a jeho meteority
V červenci 2010 se na řadě zpravodajských serverů objevila senzační zpráva o tom, že prý existuje dům, který za poslední necelé tři roky zasáhlo již šest meteoritů. To už samo o sobě zní dost podezřele a když se začteme do textu, najdeme i další neuvěřitelné věci.

"Zázračný dům" se má nacházet ve vesnici Gornij Lajici, poblíž města Prijedor v severní části Bosny. První těleso z vesmíru do něj údajně narazilo v listopadu 2007 a během následujícího půlroku (do dubna 2008) následovaly ještě čtyři další. Poté nastalo delší období klidu, které přerušil až v červnu 2010 další kosmický návštěvník. Majitel domu, padesátiletý Radivoje Lajić, již po dopadu pátého kusu v roce 2008 prohlásil, že takovéto "bombardování" se nedá vysvětlit jinak, než že je způsobují mimozemšťané. Podle svých slov je musel něčím rozzlobit (i když neví jak) a oni se mu teď za to mstí. Aby lépe ochránil svůj majetek před dalším poškozením, dokonce vyztužil střechu ocelovými pláty. Finance na stavební úpravy získal tím, že jeden z meteoritů prodal univerzitě v Nizozemí. Že nalezené kameny jsou opravdu mimozemského původu prý potvrdila jejich analýza, provedená odborníky z univerzity v Bělehradě. Velmi zajímavý je také fakt, že ke všem pádům údajně došlo během silného deště. Protože mnoho lidí si chtělo prohlédnout místa dopadů i samotné meteority, pan Lajić se rozhodl postavit na zahradě malé muzeum, kde bude vystavovat většinu svých "úlovků".

Celý příběh vypadá příliš fantasticky na to, aby to mohla být pravda. Zatím se k němu nevyjádřil žádný odborník a zveřejněné články se zaměřují spíše na dojmy pana Lajiće, než na podrobnější popis okolností dopadů. Z momentálně dostupných informací se zpráva nedá spolehlivě posoudit, ale zřejmě se bude jednat o nějaký podvrh.

Použité zdroje:
   •  Bosňana prý chtějí zabít ufoni, na střeše mu přistál šestý meteorit za pár let
   •  Srbovi prý spadlo na dům už šest meteoritů, vidí za tím útok UFO
   •  Man claims aliens targeted his home with meteorites

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »