Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Stejný dům zasažen už šestým meteoritem?

Stejný dům zasažen už šestým meteoritem?

Radivoje Lajić a jeho meteority
Radivoje Lajić a jeho meteority
V červenci 2010 se na řadě zpravodajských serverů objevila senzační zpráva o tom, že prý existuje dům, který za poslední necelé tři roky zasáhlo již šest meteoritů. To už samo o sobě zní dost podezřele a když se začteme do textu, najdeme i další neuvěřitelné věci.

"Zázračný dům" se má nacházet ve vesnici Gornij Lajici, poblíž města Prijedor v severní části Bosny. První těleso z vesmíru do něj údajně narazilo v listopadu 2007 a během následujícího půlroku (do dubna 2008) následovaly ještě čtyři další. Poté nastalo delší období klidu, které přerušil až v červnu 2010 další kosmický návštěvník. Majitel domu, padesátiletý Radivoje Lajić, již po dopadu pátého kusu v roce 2008 prohlásil, že takovéto "bombardování" se nedá vysvětlit jinak, než že je způsobují mimozemšťané. Podle svých slov je musel něčím rozzlobit (i když neví jak) a oni se mu teď za to mstí. Aby lépe ochránil svůj majetek před dalším poškozením, dokonce vyztužil střechu ocelovými pláty. Finance na stavební úpravy získal tím, že jeden z meteoritů prodal univerzitě v Nizozemí. Že nalezené kameny jsou opravdu mimozemského původu prý potvrdila jejich analýza, provedená odborníky z univerzity v Bělehradě. Velmi zajímavý je také fakt, že ke všem pádům údajně došlo během silného deště. Protože mnoho lidí si chtělo prohlédnout místa dopadů i samotné meteority, pan Lajić se rozhodl postavit na zahradě malé muzeum, kde bude vystavovat většinu svých "úlovků".

Celý příběh vypadá příliš fantasticky na to, aby to mohla být pravda. Zatím se k němu nevyjádřil žádný odborník a zveřejněné články se zaměřují spíše na dojmy pana Lajiće, než na podrobnější popis okolností dopadů. Z momentálně dostupných informací se zpráva nedá spolehlivě posoudit, ale zřejmě se bude jednat o nějaký podvrh.

Použité zdroje:
   •  Bosňana prý chtějí zabít ufoni, na střeše mu přistál šestý meteorit za pár let
   •  Srbovi prý spadlo na dům už šest meteoritů, vidí za tím útok UFO
   •  Man claims aliens targeted his home with meteorites

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »