Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Stejný dům zasažen už šestým meteoritem?

Stejný dům zasažen už šestým meteoritem?

Radivoje Lajić a jeho meteority
Radivoje Lajić a jeho meteority
V červenci 2010 se na řadě zpravodajských serverů objevila senzační zpráva o tom, že prý existuje dům, který za poslední necelé tři roky zasáhlo již šest meteoritů. To už samo o sobě zní dost podezřele a když se začteme do textu, najdeme i další neuvěřitelné věci.

"Zázračný dům" se má nacházet ve vesnici Gornij Lajici, poblíž města Prijedor v severní části Bosny. První těleso z vesmíru do něj údajně narazilo v listopadu 2007 a během následujícího půlroku (do dubna 2008) následovaly ještě čtyři další. Poté nastalo delší období klidu, které přerušil až v červnu 2010 další kosmický návštěvník. Majitel domu, padesátiletý Radivoje Lajić, již po dopadu pátého kusu v roce 2008 prohlásil, že takovéto "bombardování" se nedá vysvětlit jinak, než že je způsobují mimozemšťané. Podle svých slov je musel něčím rozzlobit (i když neví jak) a oni se mu teď za to mstí. Aby lépe ochránil svůj majetek před dalším poškozením, dokonce vyztužil střechu ocelovými pláty. Finance na stavební úpravy získal tím, že jeden z meteoritů prodal univerzitě v Nizozemí. Že nalezené kameny jsou opravdu mimozemského původu prý potvrdila jejich analýza, provedená odborníky z univerzity v Bělehradě. Velmi zajímavý je také fakt, že ke všem pádům údajně došlo během silného deště. Protože mnoho lidí si chtělo prohlédnout místa dopadů i samotné meteority, pan Lajić se rozhodl postavit na zahradě malé muzeum, kde bude vystavovat většinu svých "úlovků".

Celý příběh vypadá příliš fantasticky na to, aby to mohla být pravda. Zatím se k němu nevyjádřil žádný odborník a zveřejněné články se zaměřují spíše na dojmy pana Lajiće, než na podrobnější popis okolností dopadů. Z momentálně dostupných informací se zpráva nedá spolehlivě posoudit, ale zřejmě se bude jednat o nějaký podvrh.

Použité zdroje:
   •  Bosňana prý chtějí zabít ufoni, na střeše mu přistál šestý meteorit za pár let
   •  Srbovi prý spadlo na dům už šest meteoritů, vidí za tím útok UFO
   •  Man claims aliens targeted his home with meteorites

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »