Náhody se nestávají jen v životě, ale i ve vesmíru. Jedna taková, ke všemu vícenásobná, nás právě čeká. Během necelých 32 hodin protnou naše území pásy zákrytů hvězd planetkami, které jsou v katalogu pouhá tři pořadová čísla za sebou (první náhoda). A kam postavit dalekohled? To si řekneme na konci.
Zákryt v sobotu 4. dubna
Demeter-mapaPrvní zákryt nastane v sobotu 4. dubna ve večerních hodinách. Necelých 30 km široký pás stínu planetky (1108) Demeter, která zakryje hvězdu HIP 35705, projde naším územím od Slavonic (19:14:12 UT) po Jindřichov v Jeseníkách (19:14:21 UT). Velkou výhodou je zde jasnost hvězdy – luxusních 7,4 magnitudy. Zákryt o délce až 2 sekundy si tak mohou dopřát i majitelé malých dalekohledů (a evskopů...). Mezi šedými a oranžovými liniemi přihlášených pozorovatelů (především od našich severních sousedů) již téměř zanikají (modré) okraje pásu a (zelená) centrální linie. Ale nemusíte se bát, místo se pro vás najde! A pokud klapne počasí, tak se třeba můžeme potkat na silnici II/602 mezi Řehořovem a Bezděkovem, kam plánujeme vyjet. Dejte vědět předem, ať můžeme sladit pozorovací linie.
Demeter-OccultPlanetku o průměru přibližně 27 km objevil 31. května 1929, na státní observatoři Heidelberg-Königstuhl, německý astronom Karl Reinmuth (trpělivost, za chvíli se k němu dostaneme) a je pojmenována po Démétér, řecké bohyni plodnosti země, rolnictví, sklizně a mateřské lásky, dceři Titánů Krona a Rheie. Je jednou z dvanácti olympských bohů. Známá je především díky mýtu o únosu své dcery Persefony Hádem, kvůli němuž nastává zima (smutek Déméter), zatímco na jaře a v létě země vzkvétá (návrat Persefony). Jejím římským protějškem je Ceres (nejedná se o známý kunerol...).
Zákryt v pondělí 6. dubna
Reinmuthia-mapaDruhý úkaz nastane v pondělí 6. dubna v ranních hodinách, kdy 58 km široký pás stínu planetky (1111) Reinmuthia (už tušíte?), která zakryje hvězdu TYC 5562-00420-1 (11,3 mag.), projde u nás od Štítné nad Vláří – Popova v Bílých Karpatech (02:40:05 UT) po Mezní Louku (02:40:32 UT).
Z mapy je zřejmé, že slovenští kolegové jsou již na pozorování zákrytu připraveni, tak se nenechme zahanbit!
Reinmuthia-OccultPlanetka je pojmenována po svém objeviteli Karlu Reinmuthovi (tak, tady ho máte) plodném objeviteli těchto malých těles, mimo jiné Demeter (druhá náhoda) . Celkem objevil 395 asteroidů, většinu z nich ve 20. a 30. letech 20. století, což byl na mnoho let jedinečný rekord. Mezi jeho objevy patří i (11435) 1931 UB, objevený v roce 1931, který je pravděpodobně nejstarším objeveným, ale dosud nepojmenovaným asteroidem.
Kam se vydat je zřejmé z připojených mapek. Pokud byste chtěli pozorovat blízko centrálních linií obou úkazů z jednoho místa, pak navštivte obec Pohledy (jihovýchodně od Svitav). Stín planetky (1108) Demeter k vám přiletí z (České) Kanady a po pouhých 113 158 sekundách od vás stín planetky (1111) Reinmuthia odlétne směrem do (Českého) Švýcarska. A to se vyplatí (tam počkat)!
Pokud se vám některé pozorování podaří, dejte vědět a zajistíme jeho další využití.
Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
