Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Superbolid nad Polskem

Superbolid nad Polskem

Snímek superbolidu ze stanice Gniewowo
Snímek "superbolidu" ze stanice Gniewowo
Poslední květnový den kolem 20:48 UT přelétl nad severním Polskem extrémně jasný meteor, který byl označen za "superbolid". Při mohutné explozi byl jasnější než Měsíc v úplňku, jeho jasnost se odhaduje na -13 mag.

Pozorovatelé uvádějí záblesk o trvající asi dvě sekundy; někteří tvrdí, že spatřili "dlouhý plamenný ohon" a jev přirovnávají ke světlici. V jednom pozorování je zmínka, že mezi oblaky údajně byly vidět menší fragmenty jasně zelené barvy. Kromě těchto svědků (většinou náhodných) byl bolid zachycen také dvěma kamerami bolidové sítě a to v Gniewowo a Poznani. Všechna získaná data byla analyzována a vyplynulo z nich, že meteoroid měl při vstupu do atmosféry počáteční rychlost 36 km/s, letěl přibližně od východu na západ a zářil ve výšce mezi 115 až 75 km nad zemí. Pravděpodobně byl složen z podobného materiálu, jaký tvoří jádra komet, tj. s velkým obsahem ledu. Dopad meteoritu je velmi nepravděpodobný, jednak kvůli vysoké počáteční rychlosti a také proto, že světelná křivka skončila v příliš velké výšce.

Zdroje:
http://www.pkim.org/?q=pl/node/1166
http://www.pkim.org/?q=pl/superbolid_31_maja_2009
http://lunarmeteoritehunters.blogspot.com/2009/06/polish-meteormeteorite-news-polish.html

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »