Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uvidíme polární záři?

Uvidíme polární záři?

28. října zaznamenala sonda SOHO třetí nejmohutnější pozorovanou událost na Slunci. SOHO pozorovala pouze jednu mohutnější událost a to v roce 2001. V rentgenovém oboru je Slunce pravidelně pozorováno od roku 1970.

Aktuální snímky Slunce můžete sledovat na několika stránkách:
aktivita Slunce na astro.cz
aktivita Slunce na stránkách hvězdárny Fr. Pešty

Pozorovaný výbuch zvaný "coronal mass ejection" (CME) směřuje téměř přímo na Zemi. Můžeme tedy očekávat jasné polární záře. K těm by mělo dojít přibližně den po výbuchu, tedy 29-30. října. Okamžitě po výbuchu zasáhlo atmosféru Země intenzivní rentgenové záření, které způsobilo narušení radiové komunikace.

Následný silný sluneční vítr (tvořený nabitými částicemi) může způsobit potíže elektronice satelitů na oběžné dráze. Zemská atmosféra a magnetické pole nás chrání před intenzivním zářením a proudem nabitých částic. Ani cestující v dopravních letadlech se nemusejí ničeho obávat - maximální atížení odpovídá běžné rentgenové kontrole.

Souvicející CME je větší než Slunce, vyvržený materiál se pohybuje rychlostí 7.5 milionu kilometrů za hodinu směrem k Zemi. Za normálních podmínek je rychlost slunečního větru přibližně 1.5 milionu kilometrů za hodinu.

Průvodní snímek je záznam koronografu LASCO instalovaného na družici SOHO. Kolečko uprostřed slouží k zakrytí slunečního disku, jehož jas by znemožnil pozorování CME a dalších jevů.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »