Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uvidíme polární záři?

Uvidíme polární záři?

28. října zaznamenala sonda SOHO třetí nejmohutnější pozorovanou událost na Slunci. SOHO pozorovala pouze jednu mohutnější událost a to v roce 2001. V rentgenovém oboru je Slunce pravidelně pozorováno od roku 1970.

Aktuální snímky Slunce můžete sledovat na několika stránkách:
aktivita Slunce na astro.cz
aktivita Slunce na stránkách hvězdárny Fr. Pešty

Pozorovaný výbuch zvaný "coronal mass ejection" (CME) směřuje téměř přímo na Zemi. Můžeme tedy očekávat jasné polární záře. K těm by mělo dojít přibližně den po výbuchu, tedy 29-30. října. Okamžitě po výbuchu zasáhlo atmosféru Země intenzivní rentgenové záření, které způsobilo narušení radiové komunikace.

Následný silný sluneční vítr (tvořený nabitými částicemi) může způsobit potíže elektronice satelitů na oběžné dráze. Zemská atmosféra a magnetické pole nás chrání před intenzivním zářením a proudem nabitých částic. Ani cestující v dopravních letadlech se nemusejí ničeho obávat - maximální atížení odpovídá běžné rentgenové kontrole.

Souvicející CME je větší než Slunce, vyvržený materiál se pohybuje rychlostí 7.5 milionu kilometrů za hodinu směrem k Zemi. Za normálních podmínek je rychlost slunečního větru přibližně 1.5 milionu kilometrů za hodinu.

Průvodní snímek je záznam koronografu LASCO instalovaného na družici SOHO. Kolečko uprostřed slouží k zakrytí slunečního disku, jehož jas by znemožnil pozorování CME a dalších jevů.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »