Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uvidíme polární záři?

Uvidíme polární záři?

28. října zaznamenala sonda SOHO třetí nejmohutnější pozorovanou událost na Slunci. SOHO pozorovala pouze jednu mohutnější událost a to v roce 2001. V rentgenovém oboru je Slunce pravidelně pozorováno od roku 1970.

Aktuální snímky Slunce můžete sledovat na několika stránkách:
aktivita Slunce na astro.cz
aktivita Slunce na stránkách hvězdárny Fr. Pešty

Pozorovaný výbuch zvaný "coronal mass ejection" (CME) směřuje téměř přímo na Zemi. Můžeme tedy očekávat jasné polární záře. K těm by mělo dojít přibližně den po výbuchu, tedy 29-30. října. Okamžitě po výbuchu zasáhlo atmosféru Země intenzivní rentgenové záření, které způsobilo narušení radiové komunikace.

Následný silný sluneční vítr (tvořený nabitými částicemi) může způsobit potíže elektronice satelitů na oběžné dráze. Zemská atmosféra a magnetické pole nás chrání před intenzivním zářením a proudem nabitých částic. Ani cestující v dopravních letadlech se nemusejí ničeho obávat - maximální atížení odpovídá běžné rentgenové kontrole.

Souvicející CME je větší než Slunce, vyvržený materiál se pohybuje rychlostí 7.5 milionu kilometrů za hodinu směrem k Zemi. Za normálních podmínek je rychlost slunečního větru přibližně 1.5 milionu kilometrů za hodinu.

Průvodní snímek je záznam koronografu LASCO instalovaného na družici SOHO. Kolečko uprostřed slouží k zakrytí slunečního disku, jehož jas by znemožnil pozorování CME a dalších jevů.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »