Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Video: Zatmění Slunce nad chilskou observatoří

Video: Zatmění Slunce nad chilskou observatoří

Video: Vše, co potřebujete vědět o úplném zatmění Slunce 2019.
Autor: ESO.

Už za necelý rok, 2. července 2019, se nad severním Chile a střední Argentinou odehraje po téměř dvouleté přestávce nejbližší úplné zatmění Slunce. Úkaz je o to vzácnější, že pás úplného zatmění v tomto případě povede i přes některé z největších pozemních observatoří, včetně Evropské jižní observatoře ESO La Silla. A právě tam bude pozorování úkazu umožněno široké veřejnosti. Nadšenci z celého světa se tak mohou těšit na nebývalý zážitek spojený s návštěvou věhlasné instituce samotné. Evropská jižní observatoř (ESO) k této příležitosti přináší i krátké poutavé video, za jehož scénářem i režií stojí český cestovatel za zatměními a autor populární knihy Tajemná zatmění, Petr Horálek.

V úterý 2. července 2019 se odehraje úplné zatmění Slunce, které se pevniny "dotkne" prakticky až v závěrečné večerní části, a to nad Chile a Argentinou. Jako úplné bude rovněž pozorovatelné z několika velkých observatoří v Chile, konkrétně Cerro Tololo, Cerro Pachón a ESO La SIlla. Právě La Silla, spravovaná mezivládní organizací ESO (Evropská jižní observatoř) nabízí jedinečnou příležitost 1 minutu a 48 sekund dlouhý úplný zákryt Slunce Měsícem pozorovat nadšencům z řad veřejnosti. Kapacita je ovšem omezená, pouhých 300 vstupenek (v ceně 200 eur, výtěžek půjde na podporu planetária ESO Supernova v Mnichově, které je otevřeno veřejnosti zdarma) bude k zakoupení na online portálu od 13. července 2018 ve 13 hodin.

Jak ukazuje video níže, 170. díl krátkometrážního dokumentárního seriálu ESOcast, bude úkaz z La Silly pozorovatelný ve večerních hodinách, zhruba hodinu před západem Slunce. Observatoř nabízí fantastický výhled a unikátní klimatické podmínky. Symbolikou celé události je také fakt, že v příštím roce uplyne přesně 100 let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity právě díky pozorování úplného zatmění Slunce, a to sirem Arhurem Eddingtonem (1882-1944) na ostrově Príncipe v Guinejském zálivu 29. května 1919. A právě La Silla patří mezi světově vědecky nejproduktivnější astronomická pracoviště v současnosti.

Autorem scénáře, editorem i režisérem krátkého videa je český popularizátor astronomie Petr Horálek, který je rovněž dobrovolným fotografem Evropské jižní observatoře ESO (tzv. fotoambasador). Video vytvořil v rámci loňské stáže v ústředí ESO v německém Garchingu. Horálek je totiž i ve světě známý svým hlubokým nadšením z těchto pozoruhodných úkazů a v tuzemsku se zapáleně věnuje jejich popularizaci prostřednictvím přednášek, fotografií, ale rovněž populární publikací Tajemná zatmění, která se letos 23. července dočká druhého, rozšířeného vydání včetně předmluvy dr. Jiřího Grygara. Proto právě jeho ESO o tvorbu videa požádala. Už tedy nikoho nepřekvapí, že video obsahuje několik Horálkem zaznamenaných zatmění a rovněž spoustu úchvatných snímků prof. Miloslava Druckmüllera a jeho týmu, s nímž Horálek několikrát spolupracoval.

Video: Vše, co potřebujete vědět o úplném zatmění Slunce 2019
(anglicky, vyberte si pomocí ozubeného kolečka dole české titulky,
jejich autorem je Jan Veselý z pražského planetária)

Konatky a další informace

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie,
český fotoambasador Evropské jižní observatoře

Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: +420 732 826 853

Richard Hook
ESO Public Information Officer (komunikace v angličtině)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO: Úplné zatmění Slunce 2019 na observatoři La Silla v Chile
[2] Webová stránka ESO: Podrobnosti o úkazu i události na La Silla
[3] Online portál k zakoupení vstupenky na pozorování zatmění
[4] Nejbližší zatmění nad územím Česka a Slovenska
[5] Kniha Tajemná zatmění (2018)
[6] Přednášky a publikace Petra Horálka



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Tajemná zatmění, Petr Horálek, La Silla, Evropská jižní observatoř, Zatmění Slunce


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »