Elves z 5.2.2014 (dobarveno). Autor: Martin Popek Ve středu 5. února ve večerních hodinách letošního roku zazářil na zlomek vteřiny nad jižním obzorem vzácný druh blesku. Jednalo se o nadoblačný blesk (TLE) typu Elves (česky Elf). Tento typ blesku má tvar prstence se středem nad bleskovým kanálem zdrojového blesku v troposféře. Jde o největší výboj, který je zároveň znám svou nejkratší životností. Letos to bude již 20 let, co byli Elfové objeveni, avšak ani dvacetiletí neubralo na záhadnosti tohoto druhu TLE.
Red sprites a atmosféra Země. Autor: Martin PopekElves (což je anglická zkratka Emissions of lght and very low frequency perturbations from electromagnetic pulse sources) patří do skupiny elektrických výbojů v horních vrstvách atmosféry, které jsou souhrně známé pod zkratkou TLE (Trans Luminions Evens). Jejich existence byla předpovězena předtím, než byly poprvé pozorovány, a to v důsledku elektromagnetického rušení. Poprvé byly zachyceny v roce 1994 z paluby raketoplánu jako krátkodobé zvýšení jasu světelného záření atmosféry (airglow).
Zdrojový blesk a Elves. Autor: Martin PopekBez nadsázky jde Elfy přidat mezi největší úkazy v atmosféře. Jejich velikost může dosáhnout 300-500 km. Produkují intenzivní světelný svazek a paradoxně, na svou obří velikost, o velmi krátké doby trvání: kolem jedné tisíciny sekundy. Objeví se těsně pod spodní hranici ionosféry, která se nachází ve výšce kolem 100 km nad zemským povrchem. Celkově se může horní a dolní výška nad Elfů zemským povrchem pohybovat od 105 do 75 km. Výška kolem 100 km nad povrchem Země se označuje jako Kármánova hranice, jenž je hranicí atmosféry a začátek kosmického prostoru. Tato hranice je pro elektrické výboje téměř neproniknutelná.
Elfové se pod touto hranicí atmosféry šíří prostorem ve tvaru kruhu do vzdálenosti několika stovek kilometrů, přičemž výška tohoto disku se pohybuje kolem 10-20 km. V častých případech jsou spojeny s výskytem známějšího druhu nadoblačných blesků, tzv. Red sprites (neboli Rudých skřítků). Zřejmě i vznik Elfů souvisí s kladně nabitými blesky typu CG+ nebo vzácněji s typem blesků CC (mrak-mrak) o vysokých amplitudách výboje. Vznik je ale odlišný než u Red sprites. Na vzniku se podílí tzv. elektromagnetický puls.
Elves nad Oklahomou
(Autor: Thomas Ashcraft z Nového Mexika)
Zdrojem Elfů jsou skutečně elektromagnetické pulsy pocházející od blesků s velkým špičkovým proudem, a tudíž i silným elektromagnetickým polem, které je výbojem vyzářené. Elektromagnetický puls pocházející od bleskového výboje ohřeje elektrony ve spodní části ionosféry (okolo 90 km) a způsobí další ionizaci. Dojde tak ke zvýšení koncentrace volných elektronů - ve spodní části ionosféry až o jeden řád v místě nad bleskem. Červená barva vyzářeného světla je dána vlnovou délkou, na které vyzařují excitované molekuly dusíku N2 (673,0 nm). Emise světla se pak rozšiřuje až do tvaru obřího disku, který je někdy pozorovatelný i na zemi.
Pozice zdrojového blesku podle sítě Blitz. Autor: Martin PopekV den pozorování předpovídal Estofex bouřky v oblasti Jaderského moře. Jadran a oblasti severní Itálie jsou pro pozorovatele TLE ze střední Evropy asi jedinou možností pozorování těchto úkazů během zimních měsíců. Většinou však pozorování ukončí zatažená obloha, což se málem stalo i v tomto případě. Předpověď se vyplnila a navečer začaly vznikat první bouřky na chorvatském pobřeží. Všechny bouřky byly TLE neaktivní; až po půl desáté vytvořila bouřka nad poloostrovem Pula výrazný Elf.
Elves z 5.2.2014. Autor: Martin PopekElves z 5.2.2014 (dobarveno). Autor: Martin PopekByl jsem velmi překvapen vznikem tohoto úkazu. Jednalo se zřejmě o samostatné bouřkové jádro. Zatím jsem totiž byl zvyklý pozorovat TLE u mnoho jaderných bouřek typu MCS, MCC a SQL. Navíc toto bouřkové jádro bylo téměř neaktivní a v datech z detektorů jsem našel je pětici blesků, které vyprodukovala tato bouře. V datech programu Blitz byl i zdrojový blesk. Tento zřejmě CG+ nebo CC druh blesku byl zdrojem pro vytvoření Elfa. Zdrojový blesk pomohl upřesnit vzdálenost a rozměry jevu. Pomoci programu UfoAnalyzer jsem zjistil, že střed Elfa byl ve vzdušné vzdálenosti asi 622 km nad Jaderským mořem, horní a dolní výška nad zemským povrchem byla mezi 93 a 84 km. Velikost nejjasnější části se pohybovala kolem 300 km, ale celkový průměr se mohl přiblížit i čtyřem stům kilometrů, takže by pod sebou tento úkaz skryl celé Čechy.
Amatérský astronom a astrofotograf. Krom astronomických jevů se také
věnuje meteorologickým úkazům. Od roku 2016 pracuje jako pozorovatel TLE
v oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4