Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zatmění 2006 - sluneční koróna

Zatmění 2006 - sluneční koróna

Tse2006l_1640_15.jpg
Stejně jako na nejvyšší příčku žebříku se vejde pouze jeden člověk, tak i na onen pomyslný stupínek soutěže ČAM se každý měsíc dostane vždy jen jeden snímek. Co však udělat v případě, který nastal právě v říjnovém kole ČAM 2006. Kromě mnoha velmi kvalitních snímků a zejména kromě vítězného obrázku Dalibora Hanžla do soutěže svůj příspěvek zaslal i prof. Miloslav Druckmüller. Jednalo se obrázek sluneční koróny. S podobným snímkem prof. Druckmüller zvítězil již v dubnu, v kole konaném těsně po zatmění Slunce. Tehdy jsme mohli obdivovat obrázek tajemného světa sluneční atmosféry pořízený objektivem o ohnisku 400 mm a zpracovaný autorem ještě na lodi plavící se po Středozemním moři zpět domů. Nový snímek, pořízený dalekohledy podstatně větších rozměrů se nejen svou krásou, ale i vědeckou hodnotou natolik odlišuje od všech podobných snímků, že jsme se rozhodli věnovat mu trochu více prostoru.

Tento snímek měl zpoždění, ale zpoždění opodstatněné. Jeho zpracování bylo podstatně technicky, matematicky a časově náročnější, ale výsledek stojí za to. Nyní před námi leží snímek sluneční atmosféry. Jeden z nejlepších, a myslím, že můžeme bez velkého přehánění říci nejlepší, jaký kdy byl během slunečního zatmění vytvořen. Slovo "vytvořen" je zvoleno záměrně, neboť výsledný obrázek je skutečně "vytvořen" velmi sofistikovanými matematickými postupy z mnoha obrázků individuálních. Pokusíme se Vám trochu přiblížit, jak takový snímek vlastně vzniká.

Tse2006l_1640_15.jpg
tse2006m_pub.jpg
Nově zpracovaný snímek Vítězný snímek ČAM 2005.04

Začneme ještě v době, kdy o blížícím se zatmění pouze přemýšlíme a očekáváme jeho příchod. Tedy v době mnoho měsíců před dnem "D". Již tehdy je nutno s ohledem na délku zatmění a použitý dalekohled spočítat vhodný postup a počet expozic požadovaných délek tak, aby v průběhu dalšího zpracování byly pokryty všechny části sluneční koróny zachytitelné příslušným dalekohledem. Pak nastává doba přípravy programového vybavení, které je schopno tyto požadované expozice digitálním fotoaparátem realizovat a taktéž probíhá příprava montáže, dalekohledu i fotoaparátu. Pro pořízení tohoto snímku bylo použito masivní paralaktické montáže, dalekohledu 16.4/1640mm (Takahashi 100 mm ED, 820 mm - telekonvertor Canon 2x), dalšího dalekohledu s ohniskem 1240 mm a dvou fotoaparátů Canon EOS 5D.

Nyní přeskočme dopravu na místo pozorování a představme si, že jsme již na místě. Pro přesné složení jednotlivých snímků je vzhledem k numerickým obtížím při zpracování velmi dobré, pokud jsou snímky na jednotlivých snímcích co možná nejshodněji umístěné. Je tedy nutno co nejprecizněji ustavit montáž. Další důležitou podmínkou pro získání takto podrobného snímku je naprosto dokonalé zaostření. Tyto dvě činnosti zabraly prakticky celou noc předcházející zatmění.

Nastává den "D", okamžik "T" a už se pouze doufá, že ani technika, ani počasí a ani obsluha nezklame. A je konec. Nebo vlastně začátek ..

Autor snímku je matematik, amatérský astronom a specialista na matematické zpracování obrazu. Spojí-li se všechny tyto vstupní podmínky a do "systému" vstoupí dokonale vyfotografované snímky, může dojít k procesu zpracování s cílem získat jeden konečný obrázek. Věc se zdá být jednoduchá, ale není. Principem celého procesu je odstranění prudkého poklesu jasu koróny směrem od Slunce, sesazení mnoha snímků do jednoho výsledného a zvýraznění viditelných struktur vhodně zvolenými adaptivními digitální filtry, jejichž matematické vlastnosti jsou inspirovány vlastnostmi lidského zraku. Vše samozřejmě provázáno nejrůznějšími numerickými algoritmy, které zajišťují, aby na snímku nevznikla žádná duchařina, nýbrž pouze skutečně reálné struktury. (To že my díky skutečnosti, že pozorujeme prostorovou korónu v ploše filmu, nevíme, ve které části koróny tyto struktury doopravdy leží, není problém zpracování, ale náš. Ale to jen na okraj.). Hlavním problémem je naprosto přesné sesazení snímků. Představme si totiž, že sluneční atmosféra je tvořena velmi řídkou ionizovanou plazmou, která díky magnetickému poli vytváří sice reálné, ale přeci jen velmi difúzní struktury. A právě s jejich pomocí je nutno snímky na sebe sesadit. Ale to prakticky není možné. Použít disk zakrývajícího měsíce také nelze díky jeho rychlému pohybu a dokonce i sesazení na hvězdy v pozadí je při takovýchto pozorováních již nepřesné. Autor snímku však během 5-ti letého vývoje vytvořil numerickou metodu využívající modifikované metody fázové korelace, která umožňuje snímky právě na tyto difúzní struktury sesadit se subpixelovou přesností.

Ale zpět k vlastnímu snímku. Byl pořízen dvojicí pozorovatelů Peterem Aniolem z německého Mnichova a Miloslavem Druckmüllerem, profesorem matematiky na FSI VUT v Brně, během zatmění Slunce 29. března 2006 v Libyi. Celkem bylo k vytvoření výsledného obrázku použito 90 snímků z obou dalekohledů. Kromě již zmíněných požadavků kladených na technické i lidské vybavení byla splněna ještě jedna důležitá podmínka. Počasí bylo excelentní a tak mohla nebesa předvést toto jedno ze svých vrcholových čísel v plné kráse.

A co na snímku uvidíme? V první řadě nás zaujmou výrazné přilbicové paprsky vyskytující se nejen v okolí slunečního rovníku, ale zasahujících i do podstatně vyšších heliografických šířek. Na východním okraji Slunce jsou v jejich patách patrny rudě zářící protuberance, tvořené hustší a chladnější plazmou, udržovanou ve sluneční atmosféře lokálními magnetickými poli. Tyto protuberance jsou obklopeny tmavšími, tedy řidšími oblastmi. Výše nad nimi nalezneme plazmovými oblouky, které postupně přecházejí do struktury oněch přilbicových paprsků. Z vlastních "přilbic" pak vycházejí tenké paprsky, které můžeme pozorovat až za okraj snímku a které dosahují až do vzdálenosti několika desítek slunečních poloměrů daleko. Jak ukazuje například velmi jemná struktura ve východní (pro nás levé) oblasti snímku koróny, jsou pozorované útvary tvarově velmi komplikované a svědčí o značně strukturovaném magnetickém poli ve sluneční atmosféře. Nad severní i jižní polární oblastí můžeme pozorovat velice jemné polární paprsky, které také zasahují do velkých vzdáleností od Slunce. Všechny tyto útvary jsou velmi čistě a detailně prokresleny a jistě přinesou příležitost vědeckým týmům studovat vlastnosti sluneční atmosféry a přispět tak k dalšímu pochopení životních funkcí našeho Slunce.

Chtěli bychom poděkovat oběma autorům za pořízení krásného snímku, který má kromě své impozantnosti i velmi významnou vědeckou hodnotu. Jak ovšem podotkli sami autoři obrázku, při jeho vytvoření se sešlo tolik příznivých okolností, které dopomohly k jeho vzniku, že bude asi velmi obtížné jeho kvalit v dohledné době opět dosáhnout. Rádi bychom na tomto místě ale poděkovali i všem těm, kteří již po desetiletí tajemnou sluneční korónu pozorují, fotografují a studují a tím nepřímo umožnili i vznik takového snímku.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »