Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zvýšená aktivita meteorického roje Leonid v roce 2006
Ivo Míček Vytisknout článek

Zvýšená aktivita meteorického roje Leonid v roce 2006

Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního "odpadu", který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.

Tiskové prohlášení č. 90 České Astronomické Společnosti

Kometa 55P/Tempel-Tuttle obíhá kolem Slunce s periodou 33 let a při každém návratu doplní do okolí své dráhy nový "mladý" materiál. Tato různě stará vlákna částic se pak postupně dostávají i do blízkosti Země a při srážce těchto meteoroidů s horními vrstvami atmosféry ve výšce přibližně 100 km v ní obvykle krátce zazáří a odpaří se. Střetávací rychlost je velmi vysoká - pohybuje se kolem 71 km/s a průměrně lze spatřit okolo 30 meteorů za hodinu. Kometu nezávisle objevili William Tempel v prosinci 1865 a Horace Tuttle v lednu 1866, na základě dalších pozorování byla kometa identifikována s kometami pozorovanými při předchozích návratech v letech 1366 a 1699.

Mimořádná maxima meteorického roje nastala 12.-13.11.1833 (~2000 met./hod.), 13.-14.11.1866 (2000-5000 met./hod.), doslova meteorický déšť mohli pozorovat v USA dne 17.11.1966, na obloze se po přepočtu dalo zaregistrovat přibližně 144 000 meteorů za hodinu!

Při návratu komety ke Slunci v roce 1932 (tedy před dvěma návraty komety) vzniklo vlákno částic, které potká naše planeta v ranních hodinách 19. 11. 2006. Na základě předpovědi Davida Ashera a Jeremie Vaubaillona se pro pozorovatele v západní Evropě, Africe a na východě severní a jižní Ameriky může naskytnout mimořádná podívaná mezi 5:45 - 5:55 SEČ, frekvence by se mohla pohybovat kolem 100 meteorů za hodinu. Předpověď přesného okamžiku tak ostré maximální aktivity je však nejistá.

Šanci mají i pozorovatelé ze střední Evropy, i když astronomická noc trvá jen do 5:28 SEČ. Pozorovat se dá i za astronomického a nautického soumraku, který přejde od 5:59 SEČ do občanského soumraku (svítání), Slunce vyjde v 7:19 SEČ. Měsíc je den před novoluním a tak nebude na obloze vůbec rušit. Radiant roje vychází nad obzor již před 23. hodinou, celé souhvězdí Lva se na obloze objeví hodinu po půlnoci. Vpravo od nejjasnější hvězdy Regulus (jasnost +1,4 mag) v souhvězdí Lva lze dobře pozorovat i planetu Saturn (jasnost +0,5 mag).

Pozorování je vhodné začít hodinu před předpovězeným maximem, tedy od 4:45 SEČ. Spatříte-li velmi jasný meteor (tedy bolid o jasnosti -4 mag či jasnější), pokuste se zaznamenat si přesný čas úkazu, jeho dráhu na obloze, místo a další okolnosti pozorování. O tyto údaje má zájem Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově, na záznam Vašeho pozorování použijte Formulář pro hlášení bolidů.

Přeji nám všem umoudřenou oblačnost a doufám, že nás nepřekvapí ani ranní mlhy. Atraktivní pozorování létavic za mrazivého svítání se přece jen tak často nezažije.

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »