Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zvýšená aktivita meteorického roje Leonid v roce 2006
Ivo Míček Vytisknout článek

Zvýšená aktivita meteorického roje Leonid v roce 2006

Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního "odpadu", který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.

Tiskové prohlášení č. 90 České Astronomické Společnosti

Kometa 55P/Tempel-Tuttle obíhá kolem Slunce s periodou 33 let a při každém návratu doplní do okolí své dráhy nový "mladý" materiál. Tato různě stará vlákna částic se pak postupně dostávají i do blízkosti Země a při srážce těchto meteoroidů s horními vrstvami atmosféry ve výšce přibližně 100 km v ní obvykle krátce zazáří a odpaří se. Střetávací rychlost je velmi vysoká - pohybuje se kolem 71 km/s a průměrně lze spatřit okolo 30 meteorů za hodinu. Kometu nezávisle objevili William Tempel v prosinci 1865 a Horace Tuttle v lednu 1866, na základě dalších pozorování byla kometa identifikována s kometami pozorovanými při předchozích návratech v letech 1366 a 1699.

Mimořádná maxima meteorického roje nastala 12.-13.11.1833 (~2000 met./hod.), 13.-14.11.1866 (2000-5000 met./hod.), doslova meteorický déšť mohli pozorovat v USA dne 17.11.1966, na obloze se po přepočtu dalo zaregistrovat přibližně 144 000 meteorů za hodinu!

Při návratu komety ke Slunci v roce 1932 (tedy před dvěma návraty komety) vzniklo vlákno částic, které potká naše planeta v ranních hodinách 19. 11. 2006. Na základě předpovědi Davida Ashera a Jeremie Vaubaillona se pro pozorovatele v západní Evropě, Africe a na východě severní a jižní Ameriky může naskytnout mimořádná podívaná mezi 5:45 - 5:55 SEČ, frekvence by se mohla pohybovat kolem 100 meteorů za hodinu. Předpověď přesného okamžiku tak ostré maximální aktivity je však nejistá.

Šanci mají i pozorovatelé ze střední Evropy, i když astronomická noc trvá jen do 5:28 SEČ. Pozorovat se dá i za astronomického a nautického soumraku, který přejde od 5:59 SEČ do občanského soumraku (svítání), Slunce vyjde v 7:19 SEČ. Měsíc je den před novoluním a tak nebude na obloze vůbec rušit. Radiant roje vychází nad obzor již před 23. hodinou, celé souhvězdí Lva se na obloze objeví hodinu po půlnoci. Vpravo od nejjasnější hvězdy Regulus (jasnost +1,4 mag) v souhvězdí Lva lze dobře pozorovat i planetu Saturn (jasnost +0,5 mag).

Pozorování je vhodné začít hodinu před předpovězeným maximem, tedy od 4:45 SEČ. Spatříte-li velmi jasný meteor (tedy bolid o jasnosti -4 mag či jasnější), pokuste se zaznamenat si přesný čas úkazu, jeho dráhu na obloze, místo a další okolnosti pozorování. O tyto údaje má zájem Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově, na záznam Vašeho pozorování použijte Formulář pro hlášení bolidů.

Přeji nám všem umoudřenou oblačnost a doufám, že nás nepřekvapí ani ranní mlhy. Atraktivní pozorování létavic za mrazivého svítání se přece jen tak často nezažije.

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »