Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zvýšená aktivita meteorického roje Leonid v roce 2006
Ivo Míček Vytisknout článek

Zvýšená aktivita meteorického roje Leonid v roce 2006

Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního "odpadu", který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.

Tiskové prohlášení č. 90 České Astronomické Společnosti

Kometa 55P/Tempel-Tuttle obíhá kolem Slunce s periodou 33 let a při každém návratu doplní do okolí své dráhy nový "mladý" materiál. Tato různě stará vlákna částic se pak postupně dostávají i do blízkosti Země a při srážce těchto meteoroidů s horními vrstvami atmosféry ve výšce přibližně 100 km v ní obvykle krátce zazáří a odpaří se. Střetávací rychlost je velmi vysoká - pohybuje se kolem 71 km/s a průměrně lze spatřit okolo 30 meteorů za hodinu. Kometu nezávisle objevili William Tempel v prosinci 1865 a Horace Tuttle v lednu 1866, na základě dalších pozorování byla kometa identifikována s kometami pozorovanými při předchozích návratech v letech 1366 a 1699.

Mimořádná maxima meteorického roje nastala 12.-13.11.1833 (~2000 met./hod.), 13.-14.11.1866 (2000-5000 met./hod.), doslova meteorický déšť mohli pozorovat v USA dne 17.11.1966, na obloze se po přepočtu dalo zaregistrovat přibližně 144 000 meteorů za hodinu!

Při návratu komety ke Slunci v roce 1932 (tedy před dvěma návraty komety) vzniklo vlákno částic, které potká naše planeta v ranních hodinách 19. 11. 2006. Na základě předpovědi Davida Ashera a Jeremie Vaubaillona se pro pozorovatele v západní Evropě, Africe a na východě severní a jižní Ameriky může naskytnout mimořádná podívaná mezi 5:45 - 5:55 SEČ, frekvence by se mohla pohybovat kolem 100 meteorů za hodinu. Předpověď přesného okamžiku tak ostré maximální aktivity je však nejistá.

Šanci mají i pozorovatelé ze střední Evropy, i když astronomická noc trvá jen do 5:28 SEČ. Pozorovat se dá i za astronomického a nautického soumraku, který přejde od 5:59 SEČ do občanského soumraku (svítání), Slunce vyjde v 7:19 SEČ. Měsíc je den před novoluním a tak nebude na obloze vůbec rušit. Radiant roje vychází nad obzor již před 23. hodinou, celé souhvězdí Lva se na obloze objeví hodinu po půlnoci. Vpravo od nejjasnější hvězdy Regulus (jasnost +1,4 mag) v souhvězdí Lva lze dobře pozorovat i planetu Saturn (jasnost +0,5 mag).

Pozorování je vhodné začít hodinu před předpovězeným maximem, tedy od 4:45 SEČ. Spatříte-li velmi jasný meteor (tedy bolid o jasnosti -4 mag či jasnější), pokuste se zaznamenat si přesný čas úkazu, jeho dráhu na obloze, místo a další okolnosti pozorování. O tyto údaje má zájem Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově, na záznam Vašeho pozorování použijte Formulář pro hlášení bolidů.

Přeji nám všem umoudřenou oblačnost a doufám, že nás nepřekvapí ani ranní mlhy. Atraktivní pozorování létavic za mrazivého svítání se přece jen tak často nezažije.

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »