Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA odhalila vnitřní strukturu hvězdné porodnice
Jiří Srba Vytisknout článek

ALMA odhalila vnitřní strukturu hvězdné porodnice

Část Velké mlhoviny v Orionu radioteleskpy ALMA a IRAM
Autor: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar

Vědci využili nová data získaná radioteleskopem ALMA a dalšími přístroji k zachycení jinak neviditelné pavučiny filamentů, která protkává Velkou mlhovinu v Orionu. Na snímku jsou tyto struktury zobrazeny teplými červenými a žlutými odstíny, ve skutečnosti se ale jedná o tak chladné útvary, že k jejich zobrazení je potřeba použít speciální teleskopy, jako je třeba ALMA.

Tento působivý a neobvyklý záběr zachycuje část Velké mlhoviny v Orionu (Orion Nebula), která je rozsáhlou oblastí s probíhajícími procesy formování nových hvězd ležící asi 1 350 světelných let od Slunce. Snímek kombinuje červeně zobrazenou mozaiku záběrů pořízených v pásmu milimetrových vln pomocí radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a IRAM (IRAM 30-metre telescope) s do modra laděnou fotografií stejného pole v oboru infračerveného záření. Ta byla získána přístrojem HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) a vzhledově více připomíná běžný pohled na tento objekt ve viditelném světle. Skupina jasných hvězd v levém horním rohu je Trapez (Trapezium Cluster) – malá hvězdokupa mladých horkých hvězd starých pouze několik milionů let.

Jemné vláknité struktury viditelné na tomto rozsáhlém snímku jsou dlouhé filamenty chladného plynu, které je možné zachytit pouze teleskopy pracujícími v milimetrovém pásmu vlnových délek elektromagnetického záření. Jinak jsou tyto útvary zcela nepozorovatelné, a to jak ve viditelném světle, tak v infračerveném záření. ALMA je jedním z mála přístrojů, které astronomové mají k dispozici pro jejich studium. Tento plyn představuje materiál, který dává vzniknout novým hvězdám – oblak postupně kolabuje působením vlastní gravitace, dokud není dostatečně hustý na to, aby se v něm utvořila protohvězda – objekt předcházející vzniku hvězdy.

Vědci, kteří pořídili data, na základě nichž byl snímek vytvořen, zkoumali tyto filamenty, aby porozuměli jejich struktuře a složení. Použili radioteleskop ALMA k hledání známek přítomnosti iontu N2H+ (diazenylium), který je v materiálu filamentů obsažen. Tímto způsobem se týmu podařilo identifikovat síť celkem 55 filamentů.

Snímek kombinuje červeně zobrazenou mozaiku záběrů pořízených v pásmu milimetrových vln pomocí radioteleskopů ALMA a IRAM  s do modra laděnou fotografií stejného pole v oboru infračerveného záření. Ta byla získána přístrojem HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT a vzhledově více připomíná běžný pohled na tento objekt ve viditelném světle. Skupina jasných hvězd v levém horním rohu je Trapez (Trapezium Cluster) – malá hvězdokupa mladých horkých hvězd starých pouze několik milionů let. Kredit: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar Autor: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar
Snímek kombinuje červeně zobrazenou mozaiku záběrů pořízených v pásmu milimetrových vln pomocí radioteleskopů ALMA a IRAM s do modra laděnou fotografií stejného pole v oboru infračerveného záření. Ta byla získána přístrojem HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT a vzhledově více připomíná běžný pohled na tento objekt ve viditelném světle. Skupina jasných hvězd v levém horním rohu je Trapez (Trapezium Cluster) – malá hvězdokupa mladých horkých hvězd starých pouze několik milionů let. Kredit: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar
Autor: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar

Velká mlhovina v Orionu (Orion Nebula) je jednou ze Slunci nejbližších oblastí s intenzivní tvorbou nových hvězd. Je tak možné ji detailně zkoumat a hojně toho využívají především astronomové zabývající se procesy formování a vývoje hvězd během prvních několika milionů let jejich existence. Dalekohledy ESO zkoumaly tento zajímavý objekt a jeho části mnohokrát. Více o těchto pozorováních je možné se dozvědět například v tiskové zprávě eso1723, snímky naleznete na stránkách galerie.

K vytvoření celého záběru bylo použito celkem 296 jednotlivých datových balíků získaných pomocí radioteleskopů ALMA a IRAM. Díky tomu jde o jednu z dosud nejrozsáhlejších mozaik, které ve vysokém rozlišením zachycují oblast s probíhajícím formováním hvězd v oboru milimetrových vln [1].

Poznámky

[1] Starší mozaiky oblastí Velké mlhoviny v Orionu na milimetrových vlnových délkách využívaly data pouze z dalekohledů s jednou parabolou, jako je například APEX. Nová pozorování pomocí ALMA a IRAM využívají interferometrii ke kombinaci signálů z řady jednotlivých antén umístěných na velkou vzdálenost od sebe, což umožňuje získat záběry s mnohem jemnějšími detaily.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Alvaro Hacar González; NWO-VENI Fellow – Leiden Observatory; Leiden University, the Netherlands; Email: hacar@strw.leidenuniv.nl

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1809



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Mlhovina v Orionu, M42, Tisková zpráva ESO


33. vesmírný týden 2018

33. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Na obloze připomínáme též kometu 21P a zákryt hvězdy planetkou Gotho. Sonda Parker Solar Probe je úspěšně na cestě ke Slunci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet (M65, M66, NGC3628)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2018 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Pavel Pech   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27

Planetární mlhovina M27 "Činka".

Další informace »