Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  AXRO 2010

AXRO 2010

Počítačový model dalekohledu IXO (autor: NASA)
Počítačový model dalekohledu IXO (autor: NASA)
V Praze se koná mezinárodní setkání odborníků na rentgenovou optiku v astronomii - AXRO 2010. Právě letos uběhlo 40 let od výroby prvního českého rentgenového objektivu.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 7. 12. 2010

V roce 2008 se kosmické agentury Evropy (ESA), USA (NASA) a Japonska (JAXA) spojily v novém velkém společném projektu IXO – International X-ray Observatory - projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru. Odborníci 9 zemí se sešli v Praze a diskutují o nových technologiích pro tento projekt, do kterého je zapojena i Česká republika.

Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru do rentgenového oboru spektra přineslo již v minulosti zcela klíčové poznatky o procesech ve vesmíru zejména těch, kde je hmota v extrémních podmínkách, ať již jde o procesy spojené s neutronovými hvězdami, černými děrami, anebo s extragalaktickými objekty na samé hranici pozorovatelného vesmíru jako jsou například kosmické gama záblesky či aktivní galaktická jádra.

Organizátory pracovního setkání AXRO (International Workshop on Astronomical X–Ray Optics) jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. (ASÚ AV ČR) a České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Mezinárodní workshop proběhne v pražské Vile Lanna ve dnech 8. až 10. prosince 2010 pod záštitou rektora ČVUT.

Semináře se zúčastní 37 odborníků z USA, Německa, Itálie, Velké Británie, Nizozemí, Japonska, Dánska, Ruska a České republiky.

IXO – International X-ray Observatory
IXO – International X-ray Observatory

Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. Odborníci budou na workshopu řešit technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování skla či metrologické testy a měření. Řada těchto technologií je studována také českými vědci. Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970, tedy před 40 lety – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

Na setkání zazní například přednáška Doc. Reného Hudce z Astronomického ústavu AV ČR o českém podílu na dalekohledu IXO. Prof. William Zhang z americké NASA bude referovat o rentgenové optice pro příští desetiletí a Prof. John Nousek z Penn State Univerzity v USA shrne vědecké výsledky získané rentgenovým dalekohledem na americké družici SWIFT v posledních šesti letech.

Workshopu předchází 6. a 7. prosince (podruhé v Praze) jednání mezinárodní pracovní skupiny pro přípravu optiky TWG (Telescope Working Group) obřího kosmického rentgenového dalekohledu IXO. Ve výboru jsou zástupci delegovaní kosmickými agenturami NASA, ESA a JAXA. Členem skupiny je i Dr. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR (a docent na Elektrotechnické fakultě ČVUT) delegovaný Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Bližší informace na http://axro.cz/axro10

Kontakty:

Doc. RNDr. René Hudec, CSc.
Vedoucí skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení ASÚ AV ČR
Tel.: 323 620 128, 731 502 542
E-mail: rhudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »