Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  AXRO 2010

AXRO 2010

Počítačový model dalekohledu IXO (autor: NASA)
Počítačový model dalekohledu IXO (autor: NASA)
V Praze se koná mezinárodní setkání odborníků na rentgenovou optiku v astronomii - AXRO 2010. Právě letos uběhlo 40 let od výroby prvního českého rentgenového objektivu.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 7. 12. 2010

V roce 2008 se kosmické agentury Evropy (ESA), USA (NASA) a Japonska (JAXA) spojily v novém velkém společném projektu IXO – International X-ray Observatory - projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru. Odborníci 9 zemí se sešli v Praze a diskutují o nových technologiích pro tento projekt, do kterého je zapojena i Česká republika.

Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru do rentgenového oboru spektra přineslo již v minulosti zcela klíčové poznatky o procesech ve vesmíru zejména těch, kde je hmota v extrémních podmínkách, ať již jde o procesy spojené s neutronovými hvězdami, černými děrami, anebo s extragalaktickými objekty na samé hranici pozorovatelného vesmíru jako jsou například kosmické gama záblesky či aktivní galaktická jádra.

Organizátory pracovního setkání AXRO (International Workshop on Astronomical X–Ray Optics) jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. (ASÚ AV ČR) a České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Mezinárodní workshop proběhne v pražské Vile Lanna ve dnech 8. až 10. prosince 2010 pod záštitou rektora ČVUT.

Semináře se zúčastní 37 odborníků z USA, Německa, Itálie, Velké Británie, Nizozemí, Japonska, Dánska, Ruska a České republiky.

IXO – International X-ray Observatory
IXO – International X-ray Observatory

Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. Odborníci budou na workshopu řešit technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování skla či metrologické testy a měření. Řada těchto technologií je studována také českými vědci. Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970, tedy před 40 lety – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

Na setkání zazní například přednáška Doc. Reného Hudce z Astronomického ústavu AV ČR o českém podílu na dalekohledu IXO. Prof. William Zhang z americké NASA bude referovat o rentgenové optice pro příští desetiletí a Prof. John Nousek z Penn State Univerzity v USA shrne vědecké výsledky získané rentgenovým dalekohledem na americké družici SWIFT v posledních šesti letech.

Workshopu předchází 6. a 7. prosince (podruhé v Praze) jednání mezinárodní pracovní skupiny pro přípravu optiky TWG (Telescope Working Group) obřího kosmického rentgenového dalekohledu IXO. Ve výboru jsou zástupci delegovaní kosmickými agenturami NASA, ESA a JAXA. Členem skupiny je i Dr. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR (a docent na Elektrotechnické fakultě ČVUT) delegovaný Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Bližší informace na http://axro.cz/axro10

Kontakty:

Doc. RNDr. René Hudec, CSc.
Vedoucí skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení ASÚ AV ČR
Tel.: 323 620 128, 731 502 542
E-mail: rhudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »