Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ČAM Leden 2014: Supernova v doutníkové galaxii

ČAM Leden 2014: Supernova v doutníkové galaxii

Supernova v doutníkové galaxii Autor: Evžen Brunner
Supernova v doutníkové galaxii
Autor: Evžen Brunner
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2014 obdržel snímek „Supernova v doutníkové galaxii“, jehož autorem je Evžen Brunner.

„Reklama na nový obchodní řetězec? Nebo snad reklama na nové doutníky?“ To vše se snad může mihnout myslí letmého čtenáře titulku tohoto článku. Pojďme však nahlédnout hlouběji, nebo raději dále(ji) do hlubin vesmíru. Uvidíme, že „to opravdu není tak, jak to vypadá“.

Do soutěže Česká astrofotografie měsíce dorazila v lednu i velmi aktuální fotografie. Byl to snímek Evžena Brunnera „Supernova v doutníkové galaxii“. Zaujal porotu nejen svou aktuálností, ale i technickým zpracováním a též krátkou „výpravou do minulosti“.

Stalo se před necelými dvanácti milióny let. O galaxii, kterou dnes označujeme suchopárným jménem M82 či familiárním oslovením „doutníková“, tehdy na Zemi nikdo nevěděl. Tedy, patrně nevěděl. A přesto se to stalo. Exploze „bílého trpaslíka“ obíhajícího ve společné hvězdné rodině s hvězdným veleobrem proběhla a my ji nyní, v těchto dnech, kdy světlo dorazilo až k Zemi, můžeme nejen obřími, ale i těmi menšími teleskopy a fotokomorami zachytit jako supernovu typu Ia se jménem SN 2014J.

Snímek však neukazuje pouze supernovu samotnou. Na barevném obrázku nalezneme totiž galaxie dvě. I ony představují vlastně rodinu, byť tak trochu podivnou. Obíhají kolem sebe, přibližují se, prolínají se a opět se od sebe vzdalují. Ovšem výsledek je poněkud nespravedlivý. Alespoň v tom posledním kole, z nichž každé předcházející se opakovalo přibližně po sto miliónech let. Toto poslední přiblížení obou galaktických kolosů vyvolalo jednak gravitační vlny, které „učesaly“ ramena jedné z galaxií do úhledných spirál, druhou však, tu naši „doutníkovou“, roztrhaly do poněkud neučesaných tvarů plných hvězdotvorných oblastí a potenciálních supernov. Tento cyklus se bude opakovat až do doby, kdy zde za několik miliard let nezůstane kámen na kameni. Tedy spíše „hvězda na hvězdě“ a kdy obě galaxie splynou do jedné. Možná jí i tehdy bude moci někdo přejmenovat.

Na menších vložených snímcích jsou obrázky představující jednak „žhavou současnost“, jednak o něco „méně žhavou minulost“. Právě tyto dva obrázky nám mohou být příkladem jednoho z druhů astronomické pozorovací práce. Soustavným sledováním oblohy, při kterém vznikají obrovská množství zdánlivě nezajímavých obrázků zdánlivě se neměnících objektů a opakovaným porovnáváním jednoho obrázku s druhým je možno zjistit úžasné děje, které se odehrály nad našimi hlavami v dobách, kdy jsme zde ještě vůbec nebyli.

Není jednoduché přiblížit někdy poněkud zdlouhavý a fádní proces astronomického výzkumu i člověku neastronomickému. Někdy je ovšem jeden obrázek více než desítka slov. A snímek Evžena Brunnera je toho příkladem. Nenápadně nás přenesl do děje o dvanáct miliónů let nazpět a dokonce, snad mimoplánově, i o několik miliard let kupředu. A za to bychom mu chtěli za celou astronomickou obec poděkovat. A nejen to, myslíme si, že se můžeme vyjádřit i za všechny ostatní, které snímek uchvátil, zaujal či potěšil. Hodně bezmračných nocí!

Autor: Evžen Brunner
Název: Supernova v doutníkové galaxii
Místo: Lažánky
Datum: 30.12.2013 a 25.1.2014
Optika: TS 102/700 APO + red. APM 0,75x
Stativ: HEQ5
Sensor: Atik 460 (Sony ICX694)
Zpracování: Kalibrace, složení a úpravy PixInsight, vložení detailu M82 Zoner.
Popis: Expozice 33 x 3 min. kanál L, 5 x 3 min. kanály R,G,B. M82 ve výřezu z 30.12.2013 a se SN2014J z 25.1.2014 (8 x 2 min.). Podmínky v obou případech nevalné - vysoká oblačnost "ze všech stran".




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 156P/Russell-LINEAR

Snímek komety 156P. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa procházela souhvězdím Persea. Vzdálenost od Země 1.595 au, od Slunce 1.807 au. Rychlost pohybu po obloze 1.45 arcsec/min.

Další informace »