Měření poloh hvězd kolem černé díry ve středu naší GalaxieEvropská organizace ESO (European South Organisation) vydala 26. září 2008 zprávu „Monitoring Stellar Orbits Around The Massive Black Hole In The Galactic Center“. Podle této zprávy tým německých astronomů dokončil studii supermasivní černé díry ve středu Galaxie. Díra je ve zprávě označována Sgr A*. Číselné výsledky jsou uvedeny i s chybami měření. Jak to tedy s černou dírou ve středu Galaxie vypadá?
26. září 2008 vydala evropská organizace ESO zprávu o proměření černé díry v centru Galaxie. Při proměřování byly sledovány polohy 28 hvězd kolem předpokládaného místa středu Galaxie. Proměřování bylo zahájeno v r. 1992, obrázek v úvodu ukazuje stav naměřeného pohybu hvězd v roce 2004. V roce 2008 dokončila hvězda označená S2 celý oběh kolem středu Galaxie, takže byla stanovena první oběžná doba a bylo možné podstatně přesněji určit parametry černé díry. Podle zprávy je její hmotnost (4.31 ± 0,36).106 MSlunce a její vzdálenost 8.33 ± 0,17 kpc (= 27156 sv.l.).
Studie probíhala od roku 1992. Na nejlepších dalekohledech jihoamerických observatoří NTT (New Techmology Telescope) a dvojicí spřažených teleskopů VLT (Very Large Telescop) byl sledován nepatrný eliptický pohyb 28 hvězd kolem předpokládaného místa Sgr A* v souhvězdí Střelce. Na obrázku č. 1 (v úvodu) je stav měření polohy sledovaných hvězd v r. 2004, změřené dráhy hvězd jsou vytečkovány.
Předpokládané oběžné dráhy hvězd.Obrázek č. 2 je převzat ze závěrečné zprávy. Ukazuje předpokládané oběžné dráhy hvězd, které byly sledovány.
Obtížnost výpočtu hvězdných drah.Obrázek č. 3 ukazuje, jak byl výpočet drah hvězd obtížný. Modré plošky obrázku jsou pravděpodobné polohy hvězdy určené pozorováním teleskopů. Černé tečky jsou ve výpočtu uvažované polohy hvězdy, nalezené složitými pravděpodobnostními výpočty. Jenom pro zajímavost: na obrázku je vidět, že i v extrémně silném gravitačním poli Sgr A* platí Keplerovy zákony. Při pravděpodobně stejné expozici měření jsou plošky bližší Sgr A* ve směru dráhy hvězdy protáhlé, což je zřejmě způsobeno větší rychlostí hvězdy v místech bližších centrálnímu tělesu.
Uzavřená dráha hvězdy S2.V roce 2008 se dráha hvězdy S2 uzavřela (viz obrázek č. 4). Dráha hvězdy není ovšem v rovině kolmé na směr Sgr A* - Země. Z hodnot radiálních rychlostí, vynesených na obrázku č. 4 dole, byly proto vypočítány souřadnice dráhy v její rovině. Pro výpočet dráhy S2 byl při výpočtu uvažován posuv pericentra (bod na dráze hvězdy ležící nejblíže k centru Galaxie) hvězdy 0,18°. Při jediném oběhu nemohl být změřen, byl jenom vypočítán. Za několik let však bude možné tento posuv být posuv přímo změřit v apocentru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
