Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry v NGC 4697

Černé díry v NGC 4697

Chandra's image of the elliptical galaxy NGC 4697 reveals diffuse hot gas dotted with many point- like sources. As in the elliptical galaxies
Chandra's image of the elliptical galaxy NGC 4697 reveals diffuse hot gas dotted with many point- like sources. As in the elliptical galaxies
Snímek eliptické galaxie NGC 4697 získaný rentgenovou družicí Chandra odhaluje rozptýlený horký plyn s množstvím bodových zdrojů.

Bodové zdroje jsou binární systémy černá díra-neutronová hvězda.Hmota vyvržená normální hvězdou je při pádu na černou díru ohřívána a emituje rentgenové záření.

Neutronové hvězdy a černé díry jsou poslední stadia vývoje nejhmotnějších hvězd. Chandra detekuje množství těchto objektů v této a ostatních eliptických galaxiích. Z toho vyplývá, že v minulosti eliptické galaxie v minulosti obsahovaly mnoho hmotných, jasných hvězd - to kontrastuje se současnou populací málo hmotných hvězd, které v nyní z velké části tvoří eliptické galaxie.

Neobvykle velký počet binárních zdrojů rentgenového záření se v NGC 4697 nachází v kulových hvězdokupách - kulové útvary hvězd obsahující milion hvězd v prostoru, kde obvykle najdeme jednu. Toto velmi husté prostředí je ideálním místem pro vznik binárních systémů - jako například černá díra-neutronová hvězda.

Původ horkého plynu obklopujícího galaxii není znám. Jednou z možností je, že plyn uvolněný z normálních hvězd hvězdným větrem je zahříván výbuchy supernov.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »