Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry v NGC 4697

Černé díry v NGC 4697

Chandra's image of the elliptical galaxy NGC 4697 reveals diffuse hot gas dotted with many point- like sources. As in the elliptical galaxies
Chandra's image of the elliptical galaxy NGC 4697 reveals diffuse hot gas dotted with many point- like sources. As in the elliptical galaxies
Snímek eliptické galaxie NGC 4697 získaný rentgenovou družicí Chandra odhaluje rozptýlený horký plyn s množstvím bodových zdrojů.

Bodové zdroje jsou binární systémy černá díra-neutronová hvězda.Hmota vyvržená normální hvězdou je při pádu na černou díru ohřívána a emituje rentgenové záření.

Neutronové hvězdy a černé díry jsou poslední stadia vývoje nejhmotnějších hvězd. Chandra detekuje množství těchto objektů v této a ostatních eliptických galaxiích. Z toho vyplývá, že v minulosti eliptické galaxie v minulosti obsahovaly mnoho hmotných, jasných hvězd - to kontrastuje se současnou populací málo hmotných hvězd, které v nyní z velké části tvoří eliptické galaxie.

Neobvykle velký počet binárních zdrojů rentgenového záření se v NGC 4697 nachází v kulových hvězdokupách - kulové útvary hvězd obsahující milion hvězd v prostoru, kde obvykle najdeme jednu. Toto velmi husté prostředí je ideálním místem pro vznik binárních systémů - jako například černá díra-neutronová hvězda.

Původ horkého plynu obklopujícího galaxii není znám. Jednou z možností je, že plyn uvolněný z normálních hvězd hvězdným větrem je zahříván výbuchy supernov.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »