Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Další optický protějšek GRB
redakce II Vytisknout článek

Další optický protějšek GRB

Pozorování gama-záblesku z 10. května se stalo excelentním příkladem mezinárodní spolupráce. Jako obvykle byl záblesk detekován přístrojem BATSE na družici Compton asi 10 stupňů od jižního nebeského pólu. Následovalopřesné určení pozice družicí Beppo-SAX a její předání na Zemi. Už devět hodin po detekci byly pořízeny první snímky pozorovateli sítě Planet, na kterých byl okamžitě identifikován relativně jasný zdroj. O dalších 5 hodin pozdějinastala noc i na observatoři ESO v Chile a i zde se na optický protějšek zaměřila řada přístrojů, mezi nimi i 3,6m NTT a 8,2mANTU (první část VLT). Vůbec poprvé byla změřena polarizace světla u slábnoucího protějšku gama-záření. Dalekohled ANTU pořídil spektrum, ze kterého vyplynulo, že zdroj záblesku se nachází ve vzdálenosti 7 miliard světelných roků, což znamená. že při záblesku byla během 100 sekund uvolněna energie, kterou naše Galaxie vyzáří za 30 let (za předpokladu sférické emise). To řadí GRB990510 k největším dosud detekovaným zábleskům.
Zdroj: ESO Press release ze dne 18. května.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »