M 101 a trpasličí galaxie v okolí Autor: Allison Merritt et al. Astronomové sestavili z jednotlivých teleobjektivů “teleskop Dragonfly”, kterým mohou zkoumat větší kus oblohy najednou. Nedávno s ním například objevili sedm trpasličích galaxií doprovázejících poměrně blízkou spirální galaxii M 101 ve Velké medvědici.
Vážka, detaily příručním USB mikroskopem Autor: Martin GembecJméno Dragonfly má připomínat složené oko hmyzu (dragonfly je totiž anglicky vážka a její hlava je osazena velkými složenými oky a drsnými kusadly, jak se můžete přesvědčit na snímku, který pořídil autor článku příručním mikroskopem). Teleobjektivy systému Dragonfly jsou tedy uspořádány rovnoběžně a snímají tak velký kus oblohy. Dohromady používá 8 objektivů o ohnisku 400 mm.
sestava teleobjektivů systému Dragonfly Autor: University of TorontoAstronomové jsou nadšeni už z prvních výsledků jejich zajímavého přístroje. Podařilo se jim totiž zachytit relativně slabé a úhlově poměrně rozsáhlé trpasličí galaxie v okolí velké a těžké galaxie M 101. Takové galaxie mohou snadno uniknout pozornosti přehlídek oblohy vyhledávajících galaxie. Nalezené galaxie jsou podobné, jako jiné, dobře prozkoumané galaxie naší místní skupiny galaxií, kam patří Mléčná dráha, Galaxie v Andromědě M 31 nebo Galaxie M 33 v Trojúhelníku.
Nyní je potřeba přiznat, že nově nalezené trpasličí galaxie v okolí M 101 docela dobře nemusí patřit do gravitačního vlivu této galaxie. Mohou být blíž, nebo i dál. To bude vyžadovat další výzkum. Některé teorie o tvorbě galaxií ve vesmíru totiž předpokládají výskyt galaxií izolovaně ve vesmíru. Tím pádem by tyto galaxie mohly být jen pověstnou špičkou ledovce nové skupiny galaxií dosud neobjevených.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020
obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze
