Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dva pohledy na nesouměrnou galaxii
Jiří Srba Vytisknout článek

Dva pohledy na nesouměrnou galaxii

NGC 2442-mpg-eso
NGC 2442-mpg-eso
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (015/2011): Galaxie NGC 2442, známá také jako 'Meathook Galaxy', má nápadně asymetrický tvar. Zatímco horní ze spirálních ramen je zdánlivě přeloženo přes sebe, dolní se táhne daleko od středu galaxie a je ozdobeno červenými oblaky odhalujícími právě probíhající proces tvorby hvězd. Dvojici rozdílných snímků této nesouměrné galaxie pořídily nedávno dalekohled MPG/ESO a Hubblův kosmický teleskop (NASA/ESA).

Galaxii NGC 2442, která na první pohled upoutá rozdílným vzhledem svých dvou spirálních ramen, bychom nalezli v jižním souhvězdí Létající ryby (Volans, Vol). Nesouměrnost galaxie má patrně původ v blízkém setkání s jinou galaxií v dávné minulosti, ale astronomové dodnes 'viníka' této kolize nenalezli. 

Širokoúhlý pohled, který jasně ukazuje tvar galaxie připomínající 'hák na maso', byl získán pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO se zrcadlem o průměru 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Na tomto záběru také naleznete řadu dalších galaxií, z nichž některé jsou blízkými sousedy NGC 2442 a jiné se naopak nacházejí mnohem dále ve vesmíru. Ačkoliv snímek získaný kamerou WFI nikdy nemůže dosáhnout ostrosti srovnatelné s HST, jeho výhodou je široké zorné pole, kde je na jednom záběru zachycena mnohem větší část oblohy. To je důvod, proč tyto dva přístroje často poskytují astronomům vzájemně se doplňující informace. 

NGC 2442-hst
NGC 2442-hst
Kosmický dalekohled HST (NASA/ESA) se zaměřil na centrální část galaxie NGC 2442 a kratší z dvojice spirálních ramen. V roce 1999 zde hmotná hvězda na konci svého života explodovala jako supernova. Při srovnání starších snímků z roku 2001 a tohoto záběru z konce roku 2006 mohou astronomové studovat, co se s hvězdou při její smrti dělo. Supernova sama již na tomto snímku viditelná není.
 
Snímek pořízený na observatoři ESO odhaluje naopak počáteční fáze vývoje hvězd. Po celé galaxii, ale především podél delšího ze spirálních ramen, naleznete tmavě červené skvrnky. Jejich barva je dána vyzařováním vodíku. V oblastech, kde intenzivní záření právě se rodících hvězd excituje plyn v zárodečném oblaku, uvolňuje vodík získanou energii v podobě červeného světla.

Setkání galaxií, kterému NGC 2442 patrně vděčí za svůj neobvyklý tvar, vedlo nejspíše také k počátku právě probíhající epizody hvězdotvorby. Stejné síly, které pocuchaly vzhled celé galaxie, narušily také stabilitu plynných oblaků a zahájily jejich gravitační kolaps.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Oli Usher; Hubble/ESA; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6855; Email: ousher@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »