Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hlavní zrcadlo pro vesmírný dalekohled Nancy Romanové je hotovo

Hlavní zrcadlo pro vesmírný dalekohled Nancy Romanové je hotovo

V zrcadle o průměru 2,4 metru se odráží americká vlajka
Autor: L3Harris Technologies

Zrcadlo na obrázku má průměr 2,4 metru, tedy stejně jako je tomu u HST, ale je čtyřikrát lehčí (186 kg) a pokud vám jméno Roman Space Telescope nic neříká, pak vězte, že jde o chystaný vesmírný dalekohled NASA dříve známý pod zkratkou WFIRST. Takto lehké zrcadlo je ukázkou pokroku technologií od doby příprav Hubblea. Dalekohled Nancy Grace Romanové se bude moci dívat skrze prach blízkého i vzdáleného vesmíru díky tomu, že bude citlivý na oblast blízkého infračerveného záření, které lidské oko nevidí. 

Primární zrcadlo na obrázku má odrážet světlo s pomocí další optiky do širokoúhlé kamery a do koronografu. První přístroj obsahuje obří 300 megapixelovou kameru, která ale bude poskytovat stejně ostré snímky jako Hubbleův dalekohled, ale z téměř 100× větší plochy než u HST. S její pomocí chtějí vědci mapovat rozmístění neviditelné skryté (temné) hmoty, studovat planetární systémy kolem jiných hvězd a podívat se na to, jak se vesmír vyvíjel od minulosti až po současnost.

Koronograf je přístroj, který umí zablokovat světlo jasného objektu a zobrazit okolí, obvykle skryté v jeho záři. Přistroj umožní přímo zobrazit planety Jupiterova typu u jiných hvězd. 

Roman Space Telescope (WFIRST), nástupce HST
Roman Space Telescope (WFIRST), nástupce HST
Jakmile bude dalekohled hotov, má být vypuštěn cca 1,5 mil. km od Země do okolí tzv. Lagrangeova bodu L2, který se nachází ve směru opačném, než leží Slunce. Dalekohled má takový tvar, aby zde dokázal odstínit světlo Slunce, Země i Měsíce a mohl tak v mrazivém chladu pozorovat slabé infračervené signály vesmírných objektů.

Jistě si kladete otázku, jak mohou fungovat taková zrcadla, která jsou vyráběna na Zemi při úplně jiných teplotách, než jaké budou poté panovat ve vesmíru. Primární zrcadlo je vyrobeno ze skla s extrémně nízkou roztažností a totéž musí platit i pro podpůrné struktury a tělo dalekohledu. Povrch zrcadla je pokryt vrstvičkou stříbra o tloušťce méně než 400 nanometrů, tedy asi 200× slabší než lidský vlas. Stříbro bylo zvoleno kvůli požadovaným vlastnostem, tedy aby byly dobře odráženy požadované vlnové délky blízkého infračerveného záření (krátkovlnné tepelné záření). Pro srovnání u HST je zrcadlo pokryto vrstvičkou hliníku a fluoridu hořečnatého pro lepší odrazivost viditelného a ultrafialového záření a dalekohled Jamese Webba je zase pokryt vrstvičkou zlata (pro odraz delších infračervených vln).

Závěrečné úpravy povrchu zrcadla měla na starosti firma L3Harris Technologies z Rochesteru ve státě New York. Zrcadlo je tak přesně vyleštěno, že průměrná nerovnost je 1,2 nanometru vysoká – více než dvakrát lepší oproti požadavkům mise. Pokud bychom to přirovnali k výškovým rozdílům na povrchu Země, pak by musely být jen 6 mm vysoké. Snad to tedy povede k ještě lepším vědeckým výsledkům.

V dalším přípravném období čekají zrcadlo testy v normálních i velmi chladných podmínkách a to včetně podpůrných struktur.

Dalekohled WFIRST byl v květnu 2020 pojmenován Roman Space Telescope na počest "matky Hubbleova dalekohledu" Nancy Grace Romanové, první astronomické šéfky v NASA, která zemřela v roce 2018. Ve své době silně orodovala za využití vesmírných dalekohledů. 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA Nancy Grace Roman Space Telescope web
[2] WFIRST pojmenován Roman Space Telescope
[3] NASA/Goddard o dokončení zrcadla



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Roman Space Telescope, WFIRST


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »