Hlavní zrcadlo pro vesmírný dalekohled Nancy Romanové je hotovo
Autor: L3Harris Technologies
Zrcadlo na obrázku má průměr 2,4 metru, tedy stejně jako je tomu u HST, ale je čtyřikrát lehčí (186 kg) a pokud vám jméno Roman Space Telescope nic neříká, pak vězte, že jde o chystaný vesmírný dalekohled NASA dříve známý pod zkratkou WFIRST. Takto lehké zrcadlo je ukázkou pokroku technologií od doby příprav Hubblea. Dalekohled Nancy Grace Romanové se bude moci dívat skrze prach blízkého i vzdáleného vesmíru díky tomu, že bude citlivý na oblast blízkého infračerveného záření, které lidské oko nevidí.
Primární zrcadlo na obrázku má odrážet světlo s pomocí další optiky do širokoúhlé kamery a do koronografu. První přístroj obsahuje obří 300 megapixelovou kameru, která ale bude poskytovat stejně ostré snímky jako Hubbleův dalekohled, ale z téměř 100× větší plochy než u HST. S její pomocí chtějí vědci mapovat rozmístění neviditelné skryté (temné) hmoty, studovat planetární systémy kolem jiných hvězd a podívat se na to, jak se vesmír vyvíjel od minulosti až po současnost.
Koronograf je přístroj, který umí zablokovat světlo jasného objektu a zobrazit okolí, obvykle skryté v jeho záři. Přistroj umožní přímo zobrazit planety Jupiterova typu u jiných hvězd.
Jistě si kladete otázku, jak mohou fungovat taková zrcadla, která jsou vyráběna na Zemi při úplně jiných teplotách, než jaké budou poté panovat ve vesmíru. Primární zrcadlo je vyrobeno ze skla s extrémně nízkou roztažností a totéž musí platit i pro podpůrné struktury a tělo dalekohledu. Povrch zrcadla je pokryt vrstvičkou stříbra o tloušťce méně než 400 nanometrů, tedy asi 200× slabší než lidský vlas. Stříbro bylo zvoleno kvůli požadovaným vlastnostem, tedy aby byly dobře odráženy požadované vlnové délky blízkého infračerveného záření (krátkovlnné tepelné záření). Pro srovnání u HST je zrcadlo pokryto vrstvičkou hliníku a fluoridu hořečnatého pro lepší odrazivost viditelného a ultrafialového záření a dalekohled Jamese Webba je zase pokryt vrstvičkou zlata (pro odraz delších infračervených vln).
Závěrečné úpravy povrchu zrcadla měla na starosti firma L3Harris Technologies z Rochesteru ve státě New York. Zrcadlo je tak přesně vyleštěno, že průměrná nerovnost je 1,2 nanometru vysoká – více než dvakrát lepší oproti požadavkům mise. Pokud bychom to přirovnali k výškovým rozdílům na povrchu Země, pak by musely být jen 6 mm vysoké. Snad to tedy povede k ještě lepším vědeckým výsledkům.
V dalším přípravném období čekají zrcadlo testy v normálních i velmi chladných podmínkách a to včetně podpůrných struktur.
Dalekohled WFIRST byl v květnu 2020 pojmenován Roman Space Telescope na počest "matky Hubbleova dalekohledu" Nancy Grace Romanové, první astronomické šéfky v NASA, která zemřela v roce 2018. Ve své době silně orodovala za využití vesmírných dalekohledů.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA Nancy Grace Roman Space Telescope web
[2] WFIRST pojmenován Roman Space Telescope
[3] NASA/Goddard o dokončení zrcadla
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety.
