Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hlavní zrcadlo pro vesmírný dalekohled Nancy Romanové je hotovo

Hlavní zrcadlo pro vesmírný dalekohled Nancy Romanové je hotovo

V zrcadle o průměru 2,4 metru se odráží americká vlajka
Autor: L3Harris Technologies

Zrcadlo na obrázku má průměr 2,4 metru, tedy stejně jako je tomu u HST, ale je čtyřikrát lehčí (186 kg) a pokud vám jméno Roman Space Telescope nic neříká, pak vězte, že jde o chystaný vesmírný dalekohled NASA dříve známý pod zkratkou WFIRST. Takto lehké zrcadlo je ukázkou pokroku technologií od doby příprav Hubblea. Dalekohled Nancy Grace Romanové se bude moci dívat skrze prach blízkého i vzdáleného vesmíru díky tomu, že bude citlivý na oblast blízkého infračerveného záření, které lidské oko nevidí. 

Primární zrcadlo na obrázku má odrážet světlo s pomocí další optiky do širokoúhlé kamery a do koronografu. První přístroj obsahuje obří 300 megapixelovou kameru, která ale bude poskytovat stejně ostré snímky jako Hubbleův dalekohled, ale z téměř 100× větší plochy než u HST. S její pomocí chtějí vědci mapovat rozmístění neviditelné skryté (temné) hmoty, studovat planetární systémy kolem jiných hvězd a podívat se na to, jak se vesmír vyvíjel od minulosti až po současnost.

Koronograf je přístroj, který umí zablokovat světlo jasného objektu a zobrazit okolí, obvykle skryté v jeho záři. Přistroj umožní přímo zobrazit planety Jupiterova typu u jiných hvězd. 

Roman Space Telescope (WFIRST), nástupce HST
Roman Space Telescope (WFIRST), nástupce HST
Jakmile bude dalekohled hotov, má být vypuštěn cca 1,5 mil. km od Země do okolí tzv. Lagrangeova bodu L2, který se nachází ve směru opačném, než leží Slunce. Dalekohled má takový tvar, aby zde dokázal odstínit světlo Slunce, Země i Měsíce a mohl tak v mrazivém chladu pozorovat slabé infračervené signály vesmírných objektů.

Jistě si kladete otázku, jak mohou fungovat taková zrcadla, která jsou vyráběna na Zemi při úplně jiných teplotách, než jaké budou poté panovat ve vesmíru. Primární zrcadlo je vyrobeno ze skla s extrémně nízkou roztažností a totéž musí platit i pro podpůrné struktury a tělo dalekohledu. Povrch zrcadla je pokryt vrstvičkou stříbra o tloušťce méně než 400 nanometrů, tedy asi 200× slabší než lidský vlas. Stříbro bylo zvoleno kvůli požadovaným vlastnostem, tedy aby byly dobře odráženy požadované vlnové délky blízkého infračerveného záření (krátkovlnné tepelné záření). Pro srovnání u HST je zrcadlo pokryto vrstvičkou hliníku a fluoridu hořečnatého pro lepší odrazivost viditelného a ultrafialového záření a dalekohled Jamese Webba je zase pokryt vrstvičkou zlata (pro odraz delších infračervených vln).

Závěrečné úpravy povrchu zrcadla měla na starosti firma L3Harris Technologies z Rochesteru ve státě New York. Zrcadlo je tak přesně vyleštěno, že průměrná nerovnost je 1,2 nanometru vysoká – více než dvakrát lepší oproti požadavkům mise. Pokud bychom to přirovnali k výškovým rozdílům na povrchu Země, pak by musely být jen 6 mm vysoké. Snad to tedy povede k ještě lepším vědeckým výsledkům.

V dalším přípravném období čekají zrcadlo testy v normálních i velmi chladných podmínkách a to včetně podpůrných struktur.

Dalekohled WFIRST byl v květnu 2020 pojmenován Roman Space Telescope na počest "matky Hubbleova dalekohledu" Nancy Grace Romanové, první astronomické šéfky v NASA, která zemřela v roce 2018. Ve své době silně orodovala za využití vesmírných dalekohledů. 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA Nancy Grace Roman Space Telescope web
[2] WFIRST pojmenován Roman Space Telescope
[3] NASA/Goddard o dokončení zrcadla



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Roman Space Telescope, WFIRST


5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2022 E3 ZTF přes teleskop.

Další informace »