Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hlavní zrcadlo pro vesmírný dalekohled Nancy Romanové je hotovo

Hlavní zrcadlo pro vesmírný dalekohled Nancy Romanové je hotovo

V zrcadle o průměru 2,4 metru se odráží americká vlajka
Autor: L3Harris Technologies

Zrcadlo na obrázku má průměr 2,4 metru, tedy stejně jako je tomu u HST, ale je čtyřikrát lehčí (186 kg) a pokud vám jméno Roman Space Telescope nic neříká, pak vězte, že jde o chystaný vesmírný dalekohled NASA dříve známý pod zkratkou WFIRST. Takto lehké zrcadlo je ukázkou pokroku technologií od doby příprav Hubblea. Dalekohled Nancy Grace Romanové se bude moci dívat skrze prach blízkého i vzdáleného vesmíru díky tomu, že bude citlivý na oblast blízkého infračerveného záření, které lidské oko nevidí. 

Primární zrcadlo na obrázku má odrážet světlo s pomocí další optiky do širokoúhlé kamery a do koronografu. První přístroj obsahuje obří 300 megapixelovou kameru, která ale bude poskytovat stejně ostré snímky jako Hubbleův dalekohled, ale z téměř 100× větší plochy než u HST. S její pomocí chtějí vědci mapovat rozmístění neviditelné skryté (temné) hmoty, studovat planetární systémy kolem jiných hvězd a podívat se na to, jak se vesmír vyvíjel od minulosti až po současnost.

Koronograf je přístroj, který umí zablokovat světlo jasného objektu a zobrazit okolí, obvykle skryté v jeho záři. Přistroj umožní přímo zobrazit planety Jupiterova typu u jiných hvězd. 

Roman Space Telescope (WFIRST), nástupce HST
Roman Space Telescope (WFIRST), nástupce HST
Jakmile bude dalekohled hotov, má být vypuštěn cca 1,5 mil. km od Země do okolí tzv. Lagrangeova bodu L2, který se nachází ve směru opačném, než leží Slunce. Dalekohled má takový tvar, aby zde dokázal odstínit světlo Slunce, Země i Měsíce a mohl tak v mrazivém chladu pozorovat slabé infračervené signály vesmírných objektů.

Jistě si kladete otázku, jak mohou fungovat taková zrcadla, která jsou vyráběna na Zemi při úplně jiných teplotách, než jaké budou poté panovat ve vesmíru. Primární zrcadlo je vyrobeno ze skla s extrémně nízkou roztažností a totéž musí platit i pro podpůrné struktury a tělo dalekohledu. Povrch zrcadla je pokryt vrstvičkou stříbra o tloušťce méně než 400 nanometrů, tedy asi 200× slabší než lidský vlas. Stříbro bylo zvoleno kvůli požadovaným vlastnostem, tedy aby byly dobře odráženy požadované vlnové délky blízkého infračerveného záření (krátkovlnné tepelné záření). Pro srovnání u HST je zrcadlo pokryto vrstvičkou hliníku a fluoridu hořečnatého pro lepší odrazivost viditelného a ultrafialového záření a dalekohled Jamese Webba je zase pokryt vrstvičkou zlata (pro odraz delších infračervených vln).

Závěrečné úpravy povrchu zrcadla měla na starosti firma L3Harris Technologies z Rochesteru ve státě New York. Zrcadlo je tak přesně vyleštěno, že průměrná nerovnost je 1,2 nanometru vysoká – více než dvakrát lepší oproti požadavkům mise. Pokud bychom to přirovnali k výškovým rozdílům na povrchu Země, pak by musely být jen 6 mm vysoké. Snad to tedy povede k ještě lepším vědeckým výsledkům.

V dalším přípravném období čekají zrcadlo testy v normálních i velmi chladných podmínkách a to včetně podpůrných struktur.

Dalekohled WFIRST byl v květnu 2020 pojmenován Roman Space Telescope na počest "matky Hubbleova dalekohledu" Nancy Grace Romanové, první astronomické šéfky v NASA, která zemřela v roce 2018. Ve své době silně orodovala za využití vesmírných dalekohledů. 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA Nancy Grace Roman Space Telescope web
[2] WFIRST pojmenován Roman Space Telescope
[3] NASA/Goddard o dokončení zrcadla



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Roman Space Telescope, WFIRST


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »