Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval objekt, který vybrala veřejnost

HST pozoroval objekt, který vybrala veřejnost

Galaxie Arp 274
Galaxie Arp 274
Během několika měsíců měli lidé jedinečnou příležitost zvolit program Hubblova vesmírného dalekohledu. NASA přišla s projektem, díky kterému mohla veřejnost svým hlasováním rozhodnout, na co se Hubblův dalekohled podívá. Aby tvůrci projektu usnadnili rozhodování a umožnili zapojení široké veřejnosti, zúžili výběr na šest objektů, z nichž každý byl velice zajímavý. Už od prvních dní soutěže jasně vedl šestý objekt a nakonec také vyhrál.

Lidé mohli vyvírat ze tří mlhovin, pak dvou různých galaxií. Zaujal ale objekt číslo 6. Tím objektem byly v jednom zorném poli hned dvě spirální galaxie Arp 274 v souhvězdí Panny. Zajímavé bylo, že právě procházejí vzájemnou srážkou a to asi přilákalo pozornost hlasujících, kterých bylo v celé soutěži 140 000. Hubblův dalekohled tedy během 100 hodin astronomie, které probíhaly od 2. do 5. dubna, neřídili vědci, ale veřejnost. Vesmírný dalekohled snímek úspěšně pořídil a prohlédnout si ho můžete tomto článku.

Hned první analýza obrázku ve vysokém rozlišení ukázala zajímavé a nečekané věci. Na snímku nejsou galaxie jen dvě, ale tři. Navíc se zdá, že se vůbec neovlivňují, že ve skutečnosti jsou od sebe hodně daleko a na oblohu se nám jen náhodou promítají do skoro stejného směru. Možná, že veřejnost je tím částečně zklamána, ale věda se raduje, protože tento případ pěkně dokumentuje, jak novější a o mnoho dokonalejší pozorování může uvést naše chybné předpoklady na pravou míru.

Zdroj: http://youdecide.hubblesite.org




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »