Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ISO a "infračervený" vesmír

ISO a "infračervený" vesmír

Infrared Space Observatory (ISO)
Infrared Space Observatory (ISO)
Zemská atmosféra pohlcuje infračervené záření - ze Země tedy nezískáme žádnou představu o podobě "infračerveného" vesmíru. Při zkoumání jsme se museli přesunout na oběžnou dráhu. Prvníma "očima" se stala mise ESA - Infrared Space Observatory (ISO). ISO nám poprvé předvedl oblohu v infračerveném světle. Tyto nové oči nám ukázaly jevy, které zásadním způsobem změnily náš pohled na Vesmír. ISO ukončil svoji misi v roce 1998, ale počet publikací založených na jeho pozorováních roste stále rychleji. V nedávné době byla publikována "jubilejní" tisící práce.

Při pohledu na chladné části vesmíru jsme uviděli velká mračna chladného prachu obklopujícíhu právě vznikající hvězdy. Poprvé jsme tak mohli sledovat rané fáze vývoje vzniku hvězd. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že hvězdy se začínají formovat při teplotách nižších než -250°C.

M16 v infraeerveném oboru (ISO)
M16 v infraeerveném oboru (ISO)
Tento pohled na na krásnou mlhovinu M16 (Orel) překvapí většinu obdivovatelů noční oblohy. Na známých snímcích této mlhoviny zůstává skryto ohromné množství chladného prachu obklopujícího vznikající hvězdy.
Vědci byli schopni sledovat přesun přesun prachu z míst svého vzniku (staré hvězdy) do oblastí formování nových planetárních systémů. Mezi další objevy ISO patří zjištění, že většina mladých hvězd je obklopena prachoplynovým diskem díky kterému mohou vzniknout planety. Při pozorování se zkoumalo chemické složení kosmického prachu, což otevřelo nové pole výzkumu "astromineralogii".

S pomocí ISO jsme objevili výskyt vody v mnoha oblastech ve vesmíru, voda patří mezi poměrně běžné molekuly a to dokonce i ve vzdálených galaxiích. V okolí některých hvězd jsme detekovali komplexní organické sloučeniny - například benzen.

Výsledky pozorování ISO ovlivnily mnoho oblastí astronomie, od výzkumu komet po kosmologii, vysvětluje Alberto Salama, ISO Project Scientist. "Některé výsledky poskytly odpovědi na zkoumané otázky, jiné otevřely nové obzory. Některé otevřené otázky zkoumáme současnými prostředky, ostatní čekají na nová zařízení."

V roce 1998, po ukončení životnosti sondy byla uvolněna všechna pozorování v databázi ISO. V květnu 2003 dosáhl počet publikací úctyhodné čísla 1000. I nyní zůstává archiv cenným zdrojem pro další výzkum a nové výsledky. Například jedna z posledních prací se zabývá detekcí vody v "prahvězdách", hvězdách v ranné fázi vývoje a zkoumá několik blízkých galaxií.

"Samozřejmě jsme potěšeni výsledky ISO, ale současná produktivita je daleko za našimi předpoklady. Zdá se, že publikační boom ještě nedosáhl svého vrcholu. Můžeme očekávat mnoho nových výsledků", uvádí Salama.

Zdroj: ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



29. vesmírný týden 2026

29. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 10P/Tempel

Snímek širšího okolí komety 10P/Tempel v souhvězdí Kozoroha. Složeno z 11 expozic po 60 sekundách. Výsledek je proti originálu 4x zmenšený.

Další informace »