Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ISO a "infračervený" vesmír

ISO a "infračervený" vesmír

Infrared Space Observatory (ISO)
Infrared Space Observatory (ISO)
Zemská atmosféra pohlcuje infračervené záření - ze Země tedy nezískáme žádnou představu o podobě "infračerveného" vesmíru. Při zkoumání jsme se museli přesunout na oběžnou dráhu. Prvníma "očima" se stala mise ESA - Infrared Space Observatory (ISO). ISO nám poprvé předvedl oblohu v infračerveném světle. Tyto nové oči nám ukázaly jevy, které zásadním způsobem změnily náš pohled na Vesmír. ISO ukončil svoji misi v roce 1998, ale počet publikací založených na jeho pozorováních roste stále rychleji. V nedávné době byla publikována "jubilejní" tisící práce.

Při pohledu na chladné části vesmíru jsme uviděli velká mračna chladného prachu obklopujícíhu právě vznikající hvězdy. Poprvé jsme tak mohli sledovat rané fáze vývoje vzniku hvězd. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že hvězdy se začínají formovat při teplotách nižších než -250°C.

M16 v infraeerveném oboru (ISO)
M16 v infraeerveném oboru (ISO)
Tento pohled na na krásnou mlhovinu M16 (Orel) překvapí většinu obdivovatelů noční oblohy. Na známých snímcích této mlhoviny zůstává skryto ohromné množství chladného prachu obklopujícího vznikající hvězdy.
Vědci byli schopni sledovat přesun přesun prachu z míst svého vzniku (staré hvězdy) do oblastí formování nových planetárních systémů. Mezi další objevy ISO patří zjištění, že většina mladých hvězd je obklopena prachoplynovým diskem díky kterému mohou vzniknout planety. Při pozorování se zkoumalo chemické složení kosmického prachu, což otevřelo nové pole výzkumu "astromineralogii".

S pomocí ISO jsme objevili výskyt vody v mnoha oblastech ve vesmíru, voda patří mezi poměrně běžné molekuly a to dokonce i ve vzdálených galaxiích. V okolí některých hvězd jsme detekovali komplexní organické sloučeniny - například benzen.

Výsledky pozorování ISO ovlivnily mnoho oblastí astronomie, od výzkumu komet po kosmologii, vysvětluje Alberto Salama, ISO Project Scientist. "Některé výsledky poskytly odpovědi na zkoumané otázky, jiné otevřely nové obzory. Některé otevřené otázky zkoumáme současnými prostředky, ostatní čekají na nová zařízení."

V roce 1998, po ukončení životnosti sondy byla uvolněna všechna pozorování v databázi ISO. V květnu 2003 dosáhl počet publikací úctyhodné čísla 1000. I nyní zůstává archiv cenným zdrojem pro další výzkum a nové výsledky. Například jedna z posledních prací se zabývá detekcí vody v "prahvězdách", hvězdách v ranné fázi vývoje a zkoumá několik blízkých galaxií.

"Samozřejmě jsme potěšeni výsledky ISO, ale současná produktivita je daleko za našimi předpoklady. Zdá se, že publikační boom ještě nedosáhl svého vrcholu. Můžeme očekávat mnoho nových výsledků", uvádí Salama.

Zdroj: ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 R3 (PANSTARRS).

Fotografováno nízko (necelých 15 stupňů) nad východním obzorem. Obloha byla průzračná, začalo svítat, ale ještě znatelně rušil závoj městského osvětlení.

Další informace »