Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší snímek svého druhu ukazuje skrytou chemii v jádru Mléčné dráhy

Největší snímek svého druhu ukazuje skrytou chemii v jádru Mléčné dráhy

Tento snímek ukazuje složité rozložení molekulárního plynu v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Byl pořízen pomocí observatoře ALMA, jejímž partnerem je ESO. Tato mapa, jenž je součástí projektu ACES, je dlouhá jako tři úplňky vedle sebe na obloze a je to ve skutečnosti největší snímek, jaký kdy observatoř ALMA pořídila. Průzkum zmapoval rozložení desítek různých molekul, z nichž pět je zde zobrazeno v různých barvách: oxid siřičitý (azurová), oxid křemičitý (zelená), kyselina isokyanová (červená), kyanacetylen (modrá) a monosulfid uhlíku (magenta).
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Background: ESO/D. Minniti et al.

Astronomové zachytili centrální oblast naší Mléčné dráhy na působivém novém snímku, který odhaluje komplexní síť vláken kosmického plynu v dosud nevídaných detailech. Tento bohatý soubor dat, získaný pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), umožní astronomům prozkoumat život hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, v blízkosti supermasivní černé díry v jejím středu.

„Je to místo extrémů, neviditelné našim očím, ale nyní odhalené v mimořádných detailech,“ říká Ashley Barnes, astronom z Evropské jižní observatoře (ESO) v Německu, jenž tvoří součást týmu, který získal nové údaje. Pozorování poskytují jedinečný pohled na studený plyn – surovinu, ze které se tvoří hvězdy – v takzvané centrální molekulární zóně (CMZ) naší galaxie. Je to poprvé, co byl studený plyn v celé této oblasti prozkoumán tak podrobně.

Oblast zachycená na novém snímku se rozprostírá na více než 650 světelných let. Obsahuje husté mraky plynu a prachu, které obklopují supermasivní černou díru v centru naší galaxie. „Je to jediné galaktické jádro, které je dostatečně blízko Zemi, abychom jej mohli studovat v takových detailech,“ říká Barnes. Datový soubor odhaluje CMZ jako nikdy předtím, od plynných struktur o rozloze desítek světelných let až po malé plynné mraky kolem jednotlivých hvězd.

Plyn, který ACES (ALMA CMZ Exploration Survey) konkrétně zkoumá, je studený molekulární plyn. Průzkum odhaluje složitou chemii CMZ a detekuje desítky různých molekul, od jednoduchých, jako je oxid křemičitý, až po složitější organické, jako je methanol, aceton nebo ethanol.

Tato montáž ukazuje rozložení různých molekul v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Pozorování byla provedena pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci průzkumu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey).

ACES zmapoval rozložení několika desítek molekul v centru naší galaxie. Zde ukazujeme pět z nich, shora dolů: monosulfid uhlíku, kyselina isokyanová, oxid křemíku, oxid síry a cyanoacetylen. Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al.
Tato montáž ukazuje rozložení různých molekul v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Pozorování byla provedena pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci průzkumu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). ACES zmapoval rozložení několika desítek molekul v centru naší galaxie. Zde ukazujeme pět z nich, shora dolů: monosulfid uhlíku, kyselina isokyanová, oxid křemíku, oxid síry a cyanoacetylen.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al.

Studený molekulární plyn proudí podél vláken a napájí shluky hmoty, ze kterých mohou vyrůst hvězdy. Na okraji Mléčné dráhy víme, jak tento proces probíhá, ale v centrální oblasti jsou události mnohem extrémnější. „CMZ je domovem některých z nejhmotnějších hvězd známých v naší galaxii, z nichž mnohé žijí rychle a umírají mladé, končící svůj život mohutnými výbuchy supernov a dokonce hypernov,“ říká vedoucí projektu ACES Steve Longmore, profesor astrofyziky na Liverpool John Moores University ve Velké Británii. S pomocí ACES astronomové doufají, že lépe porozumí tomu, jak tyto jevy ovlivňují zrod hvězd a zda naše teorie o vzniku hvězd platí i v extrémních podmínkách.

„Studiem toho, jak hvězdy vznikají v CMZ, můžeme také získat jasnější představu o tom, jak galaxie rostly a vyvíjely se,“ dodává Longmore. „Věříme, že tato oblast má mnoho společného s galaxiemi v raném vesmíru, kde se hvězdy formovaly v chaotických, extrémních podmínkách.“

K shromáždění tohoto nového souboru dat použili astronomové observatoř ALMA, kterou provozuje ESO a její partneři v chilské poušti Atacama. Ve skutečnosti se jedná o první případ, kdy bylo tímto zařízením pozorováno tak velké území, což z něj činí největší snímek pořízený přístrojem ALMA v historii. Na obloze je mozaika – získaná spojením mnoha jednotlivých pozorování, jako by se skládaly dílky puzzle – dlouhá jako tři úplňky vedle sebe.

Tento snímek ukazuje polohu centrální molekulární zóny (CMZ), oblasti v jádru naší galaxie bohaté na husté a složité plynové mraky. Tato zóna byla zmapována pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci projektu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). Vložený snímek je z projektu ACES, na kterém jsou různé molekuly zobrazeny různými barvami. Celý snímek – největší, jaký kdy byl pořízen pomocí ALMA – je dlouhý jako tři úplňky vedle sebe na obloze. Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Stars in inset: ESO/D. Minniti et al. Milky Way: ESO/S. Guisa
Tento snímek ukazuje polohu centrální molekulární zóny (CMZ), oblasti v jádru naší galaxie bohaté na husté a složité plynové mraky. Tato zóna byla zmapována pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci projektu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). Vložený snímek je z projektu ACES, na kterém jsou různé molekuly zobrazeny různými barvami. Celý snímek – největší, jaký kdy byl pořízen pomocí ALMA – je dlouhý jako tři úplňky vedle sebe na obloze.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Stars in inset: ESO/D. Minniti et al. Milky Way: ESO/S. Guisa

„Při navrhování průzkumu jsme očekávali vysokou úroveň detailů, ale byli jsme skutečně překvapeni složitostí a bohatostí, které se projevily v konečné mozaice,“ říká Katharina Immer, astronomka ALMA v ESO, která se také podílí na projektu. Data z ACES jsou prezentována v pěti článcích, které byly přijaty k publikování v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, přičemž šestý článek je těsně před přijetím.

„Nadcházející vylepšení širokopásmové citlivosti ALMA spolu s dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) ESO nám brzy umožní proniknout ještě hlouběji do této oblasti – rozlišit jemnější struktury, sledovat složitější chemické procesy a zkoumat vzájemné působení hvězd, plynu a černých děr s dosud nevídanou jasností,“ říká Barnes. „V mnoha ohledech je to teprve začátek.“

Odkazy

Kontakty

Ashley Thomas Barnes
Astronomical Data Scientist, European Southern Observatory (ESO)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6729
Email: Ashley.Barnes@eso.org

Steven Longmore
Professor of Astrophysics, Astrophysics Research Institute, Liverpool John Moores University
Liverpool, UK
Tel.: +44 (0)151 231 2929
Email: S.N.Longmore@ljmu.ac.uk

Katharina Immer
ALMA Regional Centre Astronomer, European Southern Observatory (ESO)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6471
Email: Katharina.Immer@eso.org

Adam Ginsburg
Associate Professor, Department of Astronomy, University of Florida
Gainesville, FL, USA
Tel.: +1 352-294-1879
Email: adamginsburg@ufl.edu, adam.g.ginsburg@gmail.com

Daniel Walker
Astronomer, UK ALMA Regional Centre Node, University of Manchester
Manchester, UK
Email: daniel.walker-2@manchester.ac.uk

Pei-Ying Hsieh
Assistant Professor, National Astronomical Observatory of Japan, Tokyo, Japan
Email: pei-ying.hsieh@nao.ac.jp

Xing Lu
Professor, Shanghai Astronomical Observatory, Chinese Academy of Sciences
Shanghai, China
Email: xinglu@shao.ac.cn, xinglv.nju@gmail.com

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2603. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: Alma, Cmz


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »