Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší Věc ve vesmíru

Největší Věc ve vesmíru

Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.

Sloanova velka zed
Sloanova velka zed
Jednou z perliček je i tzv. Sloanova velká zeď -- vlákno několika tisíc galaxií, které se nachází asi jednu miliardu světelných roků daleko a na délku má asi 1,4 miliardy světelných roků (na obloze se tedy podél galaktického rovníku táhne v délce asi sedmdesát stupňů). Je třikrát vzdálenější a přibližně dvakrát větší než dosud nejvzdálenější útvar tohoto druhu tzv. Velká zeď objevená v roce 1989.

Rozdíl názorně dokládá i grafické porovnání dvou přehlídek. Na menší výseči jsou vyznačeny všechny galaxie sledované v rámci projektu Harvard-Smithsonian Center fot Astrophysics (zkr. CfA), během které byla v roce 1989 objevena Velká zeď. Výsledky Sloan Digital Sky Survey z jiné části oblohy ukazuje druhá, větší výseč. Tato přehlídka dosud pozorovala téměř desetkrát víc galaxií ve výrazně větší vzdálenosti. Sloanova velká zeď se táhne od levého až k pravému okraji sledované oblasti, kde se také nápadně přibližuje směrem k nám. Vzdálenosti všech galaxií se v tomto případě samozřejmě měřily pomocí tzv. kosmologického červeného posuvu.

Je existence této největší věci ve vesmíru náhoda? Ano, je. Odborníky sice překvapila, ale nijak neznepokojila. Jedná se prostě o náhodné seskupení galaxií. Největší dosud pozorované...

Zdroj: denik.hvezdarna.cz, J. Richard Gott, Mario Juric a kol.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »