Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší Věc ve vesmíru

Největší Věc ve vesmíru

Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.

Sloanova velka zed
Sloanova velka zed
Jednou z perliček je i tzv. Sloanova velká zeď -- vlákno několika tisíc galaxií, které se nachází asi jednu miliardu světelných roků daleko a na délku má asi 1,4 miliardy světelných roků (na obloze se tedy podél galaktického rovníku táhne v délce asi sedmdesát stupňů). Je třikrát vzdálenější a přibližně dvakrát větší než dosud nejvzdálenější útvar tohoto druhu tzv. Velká zeď objevená v roce 1989.

Rozdíl názorně dokládá i grafické porovnání dvou přehlídek. Na menší výseči jsou vyznačeny všechny galaxie sledované v rámci projektu Harvard-Smithsonian Center fot Astrophysics (zkr. CfA), během které byla v roce 1989 objevena Velká zeď. Výsledky Sloan Digital Sky Survey z jiné části oblohy ukazuje druhá, větší výseč. Tato přehlídka dosud pozorovala téměř desetkrát víc galaxií ve výrazně větší vzdálenosti. Sloanova velká zeď se táhne od levého až k pravému okraji sledované oblasti, kde se také nápadně přibližuje směrem k nám. Vzdálenosti všech galaxií se v tomto případě samozřejmě měřily pomocí tzv. kosmologického červeného posuvu.

Je existence této největší věci ve vesmíru náhoda? Ano, je. Odborníky sice překvapila, ale nijak neznepokojila. Jedná se prostě o náhodné seskupení galaxií. Největší dosud pozorované...

Zdroj: denik.hvezdarna.cz, J. Richard Gott, Mario Juric a kol.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »