Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší Věc ve vesmíru

Největší Věc ve vesmíru

Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.

Sloanova velka zed
Sloanova velka zed
Jednou z perliček je i tzv. Sloanova velká zeď -- vlákno několika tisíc galaxií, které se nachází asi jednu miliardu světelných roků daleko a na délku má asi 1,4 miliardy světelných roků (na obloze se tedy podél galaktického rovníku táhne v délce asi sedmdesát stupňů). Je třikrát vzdálenější a přibližně dvakrát větší než dosud nejvzdálenější útvar tohoto druhu tzv. Velká zeď objevená v roce 1989.

Rozdíl názorně dokládá i grafické porovnání dvou přehlídek. Na menší výseči jsou vyznačeny všechny galaxie sledované v rámci projektu Harvard-Smithsonian Center fot Astrophysics (zkr. CfA), během které byla v roce 1989 objevena Velká zeď. Výsledky Sloan Digital Sky Survey z jiné části oblohy ukazuje druhá, větší výseč. Tato přehlídka dosud pozorovala téměř desetkrát víc galaxií ve výrazně větší vzdálenosti. Sloanova velká zeď se táhne od levého až k pravému okraji sledované oblasti, kde se také nápadně přibližuje směrem k nám. Vzdálenosti všech galaxií se v tomto případě samozřejmě měřily pomocí tzv. kosmologického červeného posuvu.

Je existence této největší věci ve vesmíru náhoda? Ano, je. Odborníky sice překvapila, ale nijak neznepokojila. Jedná se prostě o náhodné seskupení galaxií. Největší dosud pozorované...

Zdroj: denik.hvezdarna.cz, J. Richard Gott, Mario Juric a kol.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění slunce 1

Další informace »